5. Začátečnická chyba

Jakmile se Stín probral, celkem pochopitelně zaječel. Hominidožroutský recept přímo před očima - hrůzyplné. Počáteční šok nahradil pokročilý šok, poněvadž si uvědomil nemožnost pohybu.
Recept zmizel. Místo něj se objevil obličej, který pravil: "Asi se vám zdá, pane, že patřím k hominidožroutům. Nikolivěk, ale jestli se mi přestanete líbit, mohla bych zjistit, co těm kanibalům na mase příbuzných forem tak chutná."
Ženský hlas, docela příjemný. Ovšem ne teď. Asi to myslí vážně.
"Jak se vám přestanu líbit?" optal se Stín.
"Tím, že mi nebudete odpovídat."
"Hm, to jsem docela v průšvihu," zabručel si pro sebe.
"Proč's sem lez?"
"Er, abych se podíval?"
"Ty se ptáš?" nevěřícně zavrtěla Dodo hlavou. "Aby ses podíval na...?"
"Na... náklad."
"A pročpak?" pokračovala laskavým tónem.
"Abysem ho uviděl." Po střetu s pohledem věznitelky dodal: "Jestli náhodou nepašujete."
"Ale na prohlídku lodě existují jisté předpisy. Například, že musíte mít povolení," pátravě se naň zahleděla - nic, "a musíte, dříve než vlezete dovnitř, kontaktovat majitele, a zpravit jej o svém záměru, a ne si tam jen tak nakráčet. Hm?"
"Povolení jsem si zapomněl doma a umím jenom nakráčet," vymýšlel si o překot.
"Pěkně blbá výmluva."
"Myslíte? A vy byste dokázala vymyslet lepší, kdybyste byla spoutána a strašili vás kanibalskejma receptama?" přešel do protiútoku.
"Ano a obzvlášť rychle!" odsekla.
Během rozhovoru sebou Stín neustále mlel jako David Copperfield snažící se dostat z pout, což bylo opravdu překvapující, když se snažil o totéž. Dominika si náhle uvědomila zcela začátečnickou chybu - neprohledala zajatce, a dokonce si ani nevšimla, jak sebou podezřele (jako by se chtěl osvobodit z pout - Ha!) zmítá! V nečekaném nervovém vzepětí se vrhla po špiónovi zrovna ve chvíli, kdy se špión vymlel z pout. Tato souhra náhod způsobila na palubě menší Velký třesk. Stína připlácla Dodo vlastní vahou k podlaze, zatímco Stínova ruka náhle uvolněná dle zákonů setrvačnosti vylétla po balistické dráze a praštila Dodo do ucha. Chaotické nožní tanečky zapletly své majitele do těsné formace a katapultovaly je napříč Broukem. Za letu si stačili vyměnit pár zdvořilostních zásahů. Narazili do jediné páčky ve stěně široko daleko. Sloužila k nouzovému otevírání dveří.
Nouzové otevírání dveří bylo prudké.
V současné situaci způsobilo naklonění lodi, a to zase způsobilo skutálení dvojice po nakloněné rovině. S sebou strhli květinu, zarolovali se do houpací sítě a křeslo zatlačili do ovládacího panelu. Byla stisknuta další životně důležitá páka - start. Ztuhli. Čekali. Náhle se téměř neznatelně rozvibrovala podlaha. Dveře se s třesknutím zavřely - bezpečnostní pojistka.
"C-c-c-o-o-o s-s-e t-to-o-o dě-ě-ěj-j-j-eee?"
Následek spočinutí hlav na podlaze po rozechvění byla poněkud rozechvělá mluva.
"St-t-a-r-t-uuu-u-je-mm!"
Ano. Startujeme do vesmírného prostoru a milého špinavého blonďáka Hoto Suna spolu s jeho obnošenou vestou necháváme napospas dravé benzínce.