Světlo života Kapitola 1. - Tajemný řetízek

KAPITOLA 1. Tajemný řetízek

Vystoupila jsem z autobusu a vydala se směrem k malému obchůdku jménem „BEQ“ . Byl opravdu krásný den a já si nasadila sluneční brýle. Poté jsem si v duchu řekla že je to tak lepší. Jak jsem tak mířila k obchůdku z kapsy mi vypadl řetízek na kterém byla mince. Když sem zvedla minci se řetízkem ze země zjistila jsem že není můj. Podívala jsem se na něj a přečetla „Jsem připravena“ jen co jsem to vyslovila udělalo se my mdlo a málem sem sebou sekla na ulici. Jelikož bych takový trapas asi nepřežila tak jsem se ihned vzpamatovala a pokračovala dál v cestě. Po celou dobu jsem přemýšlela o řetízku, který mi vypadl nejspíš z kapsy u kraťasů a v životě jsem ho neviděla. Když jsem dorazila k obchůdku otevřela dveře rozhlídla se, ihned jsem se vydala ke stojanům s tričky. Pár jsem si jich prohlídla a vyzkoušela,asi tak 2 z 10 mi seděla. Rozhodla jsem se ukončit komedii zkoušení triček a vydat se tam proč jsem sem šla. Šla jsem za pult u kasy a následovně dveřmi, sundala jsem si boty a vyšla po schodech nahoru. Na dveřích pokoje kam jsem šla bylo psáno „JESTLI SI MŮJ NEPŘÍTEL A VKROČÍŠ JSI TUHEJ, JESTLI SI MŮJ PŘÍTEL A VKROČÍŠ JSI TUHEJ UŽ DÁVNO !“.Pokaždé když jsem to četla musela jsem se zachechtat, protože jsem patřila ke skupině B. Zvedla jsem ruku, zaťala ji v pěst a zaťukala. Dveře se zprudka otevřely a bylo slyšet jen hlasité „Ahoj Asch!“od mé nejlepší kámošky Belly „Ahoj“ opětovala jsem pozdrav. Tento obchod patří Bellyný rodině.Je pojmenovaný podle jejich přijmení Beqovi, ale Bella už teď ví že obchod nezdědí protože až se s někym vezme tak už nebude Beqová a podle pravidel obchod musí vlastnit Beq a dokud se tedy nenarodí syn musíte jen doufat že se narodí a když ne, tak obchod bude patřit jedné z dcer, u které se rozhodne že si nikoho nevezme, ale musí mít dítě s přijmením Beq a jelikož Bella má bratra tak ví jistě, že se může vdát a obchod nikdy nebude její, ale co, aspoň má na každé léto zajištěnou brigádu i když jí je teprve 14.


Dost řečí o Belle musím jí přece ukázat ten řetízek co jsem našla, určitě o něm bude něco vědět, je to takovej trošku šprtík kterej ví ovšem. „Podívej Bello“řekla jsem „co jsem našla, nevíš o tom něco páč já vůbec nic jen to má na sobě napsaný jsem připravena“ dodala jsem . Bella se usmála zašeptla „ hele nevím co to je, ale když mi to na den až dva pujčíš určitě to zjistim neboj!! Víš že já zjist...“ vkročila jsem ji do řeči „jo a vypadl mi z kapsy přitom jsem ho v životě neviděla.. Není to divné? “Bella si přečetla nápis na minci „jsem připravena“ hned co to dořekla podívala se na mě zavřela oči a práskla sebou na zem. Napadlo mě že skočím pro skleničku vody. Půl skleničky jsem vylila na ní aby se vzbudila a druhou půlku jsem nechala na to, až se probere. Byla jsem vyděšená a tak jsem na ni co nejrychleji vodu vylila ona se pomalu zvedla a já jí nabídla vodu. Vypila to najedno ho loka a řekla „Nevím co se mi stalo, nevím co je ten řetízek zač, ale já to zjistím. “Zvedla se,chvilku se motala a pak řetízek s mincí zandala do zásuvky,když však zásuvku otevřela, koukala do ní a já nevěděla proč. „Bello“ Měla jsem strach „ Bello, co je ti ??“ Bella se ani nehla jenom hýbala pusou a řekla docela nervózním tónem „Ten řetízek !!“ nechápala jsem „Co je s ním ??“ Chvíli přemýšlela a pak řekla „ Ten řetízek !! Mám ho v ruce a najednou je v zásuvce, to by mě ani tak neviděsilo jenomže jsem zjistila že ho mám v ruce stále!! Takže jsou dva !! V životě jsem ho neviděla u sebe v zásuvce až teď... ten co si mi přinesla si můžeš nechat a pokusit se něco zjistit, ale co budeme dělat ?? ... Ten řetízek !!“ Věděla jsem, že když si neví rady ani Bella a je rozpačitá, bylo opravdu zle a tak jsem se zhluboka nadechla a odvětila: „Dobře Bello to nějak vyřešíme !! Jsou to jen náhrdelníky, no tak jsme si je koupily třeba jako malé a uplně jsme na ně zapoměly, co ty víš!“nadechla jsem se a podívala do zásuvky, ze které Bella nespustila oči. Nevěřila jsem vlastním očím byl tam ! Byl tam ještě jeden řetízek.