Laura- 8.kapitola

První, co uviděl Adam když se probudil, bylo prázdné Lauřino místo u ohně. Protože byl ještě v polospánku, tak si neuvědomil, co to znamená. Ale najednou mu došlo, že se asi děje něco zlého. Proto s výkřikem vyskočil a tím probudil Adriena. Ten zachoval klidnou hlavu a řekl. „ Možná jen na chvíli odešla.Chvíli počkáme a potom, když nepřijde, ji půjdeme hledat.“ Adam souhlasil a tak čekali.

Laura ležela v bezvědomí na mýtině v lese. Naproti ní seděl chlapec a čekal, až se probudí. To on ji unesli z tábora. Celý život ji hledal, aby ji mohl zabít. Ted´ ale nemohl. Když viděl její bledou tvář, něco se v něm zlomilo. Stále se nemohl rozhodnout. Věděl, že když ji nezabije, tak Temný rytíř zabije jeho. Potom zpozoroval, jak se k němu blíží dva Pomocníci. A když je uviděl, tak si uvědomil, že princeznu nezabije a ani ji nikomu nevydá. Ted´ musí bojovat. Vytáhl meč z pochvy, kterou měl u boku a zatočil na ně.

Adam už to čekání nemohl vydržet. Strašně se bál o Lauru. Proto skoro hystericky zakřičel na Adriena. „ Už ji musíme jít hledat. Měli jsme ji jít hledat už dřív ale pan Opatrný zase všechno nechal na poslední chvíli!“ Adrien mu oponoval. „ Měli bychom ještě chvíli počkat. Třeba se tu objeví.“ To už ale bylo na Adama příliš. Přestal se ovládat a zařval na něj. „Už tě mám plný zuby. Půjdu Laura hledat sám a neopovažuj se za náma chodit!“ Nato se otočil a rozběhl se hledat Lauru.

Tohle Adrien nečekal. Myslel si, že je Adam jeho přítel. Ale jeho slova zněla tak nenávistně, ale, čímž se utěšoval, i zoufale. Rozhodl se, že Lauru půjde hledat sám a vykročil na opačnou stranu než Adam.
Adrien stále vykřikoval Lauřino jméno a doufal, že ji najde. Potom zaslechl řinčení zbraní. Rozběhl se k místu, odkud se ozývalo.

Když Laura viděla, jak na mýtinu vběhl Adrien a začal bojovat s Pomocníky, tak se jí hned ulevilo. Adrien s neznámým hochem Pomocníky brzy porazili. Laura začala na Adriena volat, at´ jí pomůže, ale on se nenávistně díval na kluka před sebou. Ten měl na sobě čistou bílou košili a kalhoty stejné barvy a měl krvavě rudý plášt´ sepnutý stříbrnou sponou ve tvaru motýla. Adrien se konečně odhodlal a promluvil na něho. „ Běž pryč a nikdy se nevracej. Nech Lauru na pokoji. Jestli jí cokoliv uděláš, tak tě zabiju. Laura nemohla uvěřit svým uším. Vždyt´ Adrien vyhazoval někoho, kdo jí zachránil život! Proto se toho cizího kluka zastala.
„ Nech ho být Adriene, opravdu nevím, co to do tebe vjelo. Adrien jí ale naprosto klidně řekl. „ Mám ho nechat být? Vždyt´ je to zabíječ!“ Když se na něho Laura nechápavě podívala, začal s vysvětlováním. „Zabíječi jsou lidé, kteří jsou již od narození vedeni k vraždění. V den jejich prvních narozenin jim vyberou někoho, koho mají v budoucnu zabít, nebo k někomu dopravit. Když splní svůj úkol, tak už dokonce svého života nemusejí nic dělat, ale když neuspějí, tak je jejich pán zabije.“ Adrien domluvil a padlo mezi ně trýznivé ticho. Laura se zeptala zabíječe. „ Jsi opravdu zabíječ?!“ Odpovědí jí bylo nepatrné přikývnutí.

Adrien právě Lauře řekl, že se s Adamem pohádal a že Adam asi právě bloudí v lese. Laura o něj měla hrozný strach. A zeptala se Adriena, jestli ho můžou rychle najít, ale ten jí odpověděl. „ Lauru, nechci ti lhát. Myslím si, že Adama už nikdy nikdo nenajde.“ Laura se ale nehodlala vzdát. „ Třeba nám může pomoci ten zabíječ, výměnou za svobodu“. Adrien pomyslel na zabíječe, který seděl svázaný u stromu. „ Lauro, proboha, vždyt´ on tě chtěl zabít! Opravdu myslíš, že by ti chtěl pomáhat?“ Laura mu neodpověděla . Vstala a zamířila k zabíjči.

Podívala se mu do očí, aby mu něco řekla, ale nenapadlo ji, co by měla říct. Zabíječ ji však oslovil jako první. „ Klidně mi vynadejte a urážejte mě. Je mi to jedno. Vy víte, nebo alespon´ tušíte, že jsem vás doopravdy nechtěl zabít. Ted´ se mi to vymstilo, ale nelituji toho“ Lauru jeho plamenná řeč odzbrojila. Nemohla uvěřit, že ten, kdo tu před ní sedí na zemi, by ji měl zabít. Chtěla mu pomoci, ale nejprve mu musela položit pár otázek. „ Proč jsi mě rovnou nezabil a ještě bránil před Pomocníky?“ Zabíječ se na ni podíval, jako že by to měla vědět sama, ale odpověděl jí. „ Měl jsem rozkaz donést vás Temnému rytíři živou a zabít vás jen v nejnutnějším případě. Když jsem bojoval s Pomocníky, tak už jsem věděl, že vám budu pomáhat, když o to budete stát, princezno. Stačil jediný pohled na vás a člověk vám musí pomáhat. Jste nejen krásná, ale vyzařuje z vás síla, ohromná síla, pomocí které byste byla schopná získat i amulet lásky.“ Laura ho poslouchala se zájmem, ale když vyřkl poslední dvě slova ‘amulet lásky‘, tak měla najednou neodolatelnou chut´ třást s ním, dokud by jí neřekl vše o amuletu lásky. Naštěstí se ovládla. Věděla ale, co už potřebovala. Vzala si nůž, na který si ani jednou nevzpomněla od té doby, co byla v tomto království, sehnula se a přeřezala zabíječi pouta. Ten na ni zíral se široce rozevřenýma očima. Laura se vduchu usmála nad jeho překvapením a podala mu ruku. „ Jmenuji se Laura. Hlavně mi neříkej princezno.“ Zabíječ nemohl uvěřit svému štěstí, ale stiskl nabízenou ruku. „Limerot“. Zasmáli se a šli za Adrienem.

Adam nemohl Lauru najít. Nechtěl volat její jméno, aby se neprozradil. Hledal ji už dlouho a byl vyčerpaný. Náhle uslyšel kroky. Myslel si, že je to Laura a tak zavolal její jméno. Laura to ale nebyla. Byli to tři Pomocníci. Temný rytíř nechtěl nechat Lauru znovu upláchnout a tak bylo Pomocníky vidět téměř všude. Obvykle si obyčejných lidí nevšímali. Byla pro ně důležitá jen princezna. Naneštěstí pro Adama byl jeden ze tří Pomocníků ten, který utekl jemu a Adrienovi, když proti nim poprvé bojovali. Pomocník měl dlouhou pamět´ a tak Adama poznal. Nebyl nijak chytrý, ale dal si dohromady, že na něm princezně záleží. Řekl to také ostatním Pomocníkům a ti se rozhodli, že Adama předají Temnému rytíři. Aspon´ nějaký úspěch! Vyřítili se na Adama a on se nezmohl na odpor a ztratil vědomí.

Když Adrien viděl, jak přichází Laura s Limerotem, nemohl uvěřit svým očím. Až se ujistil, že se mu to nezdá, tak vyskočil a vyřítil se k Lauře. Ta, než mohl Adrien cokoliv říct, mu řekla. „ Všechno je v pořádku. Limerot nám bude pomáhat. Nemusíš se ztrachovat.“ Adrien se ale rozhodl, že si bude stát pevně na svém. „ To jsi se zbláznila? Možná předstírá, že nám chce pomoct, ale nakonec se z něj vyklube nebezpečný špeh!“ Limerot zrudl až po kořínky vlasů, ale Laura se ho zastala. „ Být tebou, tak tu takhle nekřičím, mohl by nás někdo najít. Do Limerota se tolik nenavážej.Špehové vždycky říkají statním, že jsou špehové.“ Tohle bylo na Adriena moc. Věděl sice, že Laura to, co říká nemyslí vážně, ale stejně ho to mrzelo. Vztekle se otočil a zamířil zpátky k ohni.