Aztécký poklad: Kapitola třináctá

Na semaforu blikla červená, když lokomotiva zvolna přejela přes přejezd. Lidé se začali hrnout na peron. Vlak vjel do stanice a se skřípěním brzd zastavil. Strojvedoucí otevřel dveře a nechal tak dav lidí proudit do vlaku. našlo se pár odvážlivců, kteří se pokusili dostat ven z vlaku. A mezi nimi i švédský inženýr Lejf Darling.
Lejf Darling byl asi čtyřicetiletý, trochu potrhlý vědec. Vědec v tom slova smyslu, že než aby se někde flákal v laboratoři nad zkumavkami, radši si vzal nářadí a předělal zahradní gril na ohřívač vody (propanbutanový). Lejf byl zkrátka člověk praktický a šikovný. A hlavně se nebál manuální práce. Tedy pokud se při tom dalo něco vymyslet.
Lejf se podíval na hodinky (pravé švýcarské) a zjistil, že je půl deváté a tři minuty ráno. V přístavu má být kolem desáté. Tak to aby vyrazil a našel ho. Řídil se logikou. Kde je moře, tam musí být přístav. Zastavil si jednu paní.
"Exkšaize moa, je suis chci vědět que est moře?"
"To je v pořádku pane já umím anglicky."
"Eh, promiňte. Já se učím francouzštinu teprve krátce. Řekla byste mi, kterým směrem je moře?"
"Tudy!"
Lejf vytáhl kompas. Vzhledem ke geografické rozloze Francie a jejího pobřeží (upřesněno na Marseille) má k prozkoumání zhruba asi... několik... docela dost kilometrů pobřeží aby nalezl ten správný přístav (i přesto, že v Marseille jich bylo tak kolem jednoho, ale to už si Lejf nevypočítal)
"A proč chcete vědět kudy k moři?"
"Abych se dostal do přístavu, madam!"
"Jo tak, no tak ten je tudy!" ukázala paní kousek vedle než předtím. Lejf zaklapl kompas a podrážděně poděkoval. Vyšel do ulice a zamířil k přístavu. Po chvilce to vzdal a vyšel na silnici. Tam si stopl taxi a dojel až do přístavu.
Přístav byl rozlehlý. Rozlehlý a přelidněný. Tedy alespoň na Darlingovi představy. Lejf vytáhl z kapsy papírek. Stálo na něm: "Frederic, P. Hansen"
Lejf protočil oči v sloup a popadl své dva kufry. Vyrazil odhodlaně kupředu v naději, že štěstí přeje odvážným. Po chvilce to vzdal a zastavil si jednoho pána.
"Prosim vás pane, kde bych našel loď Frederic?" zeptal se ho zoufale.
"Helejte jestli je to nějaká skrytá kamera, nebo nějakej blbej fór, tak vám jasně říkám, že se nepoved. Už jste třetí, kdo se mě na to tenle tejden ptá. Nejdřív takovej blbeček v černym, co vypadal jako mafián, pak ty dva v uniformě a nakonec vy. Frederic je tamhle, najdete ho snadno a mě už dejte pokoj!"
Lefl za ním zůstal koukat jako opařený. Pak potřásl hlavou, odfrkl si a vyrazil.
Frederica opravdu našel snadno. Panoval na něm všeobecný ruch, protože zítra se mělo vyplouvat. Lejf se na chvíli málem rozbrečel, když uviděl, v jakém stavu loď je.
"Haló! Je tu někdo?" zakřičel a všichni přístavní dělníci se jako na povel otočili a podívali se, co je to za blázna, když se v přístavu ptá, jestli tu někdo není.
"Ale vy si mě nevšímejte, já myslím na tý lodi." máchal rukama Lejf.
"Milej pane, napadlo vás třeba dojít k támhletomu žebříku, vylézt na něj a zeptat se přímo na lodi?" promluvil na něj jeden z dělníků.
"Na to bych možná přišel taky!" urazil se Darling a odsupěl k žebříku. Chvíli mu trvalo, než na něj i s kufry vylezl, ale nakonec se dostal v pořádku na loď.
"Nevíte, kdy, totiž, kde bych našel kapitána?"
"Vy budete zřejmě další pasažér, soudím podle těch zavazadel, dovolte mi se představit, Hugo Schwarz, profesor Sorbonnské univerzity, tedy, teď už bývalý."
"Lejf Darling inženýr." potřásl si Lejf rukou s profesorem
"Jenže já nejsem pasažér, já tu mám dělat údržbu. Kapitán si mě nějak našel a zaměstnal mě."
Profesor vše pozorně vyslechl a pak pokynul Darlingovi, aby šel za ním. Došli až na můstek, kde stál Hansen se Simonem a něco řešili.
"No do prdele, přece po mě nemůžete chtít ject s děravejma trubkami, ste asi upad ne?" vztekal se Simon.
"Krucifix, když vám to vadí tak si nějak zařiďte opravu, ve zprávě jste uvedl, že loď je v pořádku, tohle už je váš problém, já nemám zatím k dispozici technika!"
Lejfovi se rozzářily oči.
"Eh, promiňte pánové, Lejf Darling, kapitáne, objednal jste si mě. Mohu vědět, kde a jaký je problém? Jsem totiž technik víte."
Simon se podíval na Petera a odvedl Darlinga ke strojům. Hansen chvíli stál, pak kývl souhlasně hlavou a škrtl si Darlinga ze seznamu. Profesor, jehož chápání naprosto jasných věcí bylo poněkud pomalé, chvíli stál a byl překvapen, pak potřásl hlavou a odešel do své kajuty. Tam si sedl na postel a vzal si prášek proti bolesti hlavy. Celý den se mu dneska točila. Možná to bylo nervozitou, poněvadž měli zítra vyplout. Zajímavé bylo, že nejvíc ho hlava brala právě tady v kajutě. Musel tu být špatný tlak. Proto už ráno otevřel malé okénko, kterým by místnost jen stěží vyvětral. Ale přece...