Elf a čarodějka - Záchrana draků (část dvanáctá)

12. Kapitola

   Ohlédli se a vyběhli z jeskyně. Když se podívali na bránu, uviděli, že se jí někdo snaží prorazit.

   „Co se to ději, Strikre?“ ptá se ho Enní.

   „Arosa a její armáda tě sem sledovali, snaží se dostat k mláděti, musíš ho ukrýt do bezpečí, někam kde ho nenajdou!“ křikne na Enní přes ohlušující rány.

   „Co budeme dělat mi?“ ptá se Eris Seana.

   „Připravíme se k boji,“ odpoví ji Sean.

   Sean podal Eris dýku a meč. Eris, to ale odmítla. Sean na ni nechápavě koukal. Řekla mu na vysvětlenou: „Vyčaruji si svůj vlastní meč. Ty je potřebuješ všechny.“ Hned na to použila kouzlo, po jeho vyřknutí se před Eris objevili dva meče a dýky. Byly skoro stejné jako Seanovi, ale barvou rukojeti se lišili. „Ještě něco mi tu chybí,“ řekla si pro sebe Eris a použila další kouzlo. Po chvilce se na zemi zjevil luk a toulec šípů, zase skoro stejné jako Seanovi jenom barvou se lišili.

   „Jsi dobrá, ale nechej si nějakou moc na boj,“ pokáral ji laškovně Sean.

   „Neboj, síly mám víc než dost,“ řekla mu Eris a usmála se na něj.

   „Eris mohla bys na tu bránu použít kouzlo, aby se matka s dráčetem mohli schovat?“ ptá se jí Sean.

   „Mohla bych to zkusit, ale neručím za výsledek a řekni Enní, ať si pospíší.“

   Sean vyrazil za Enní, že mají ještě trochu času, ale ať si pospíší. Mezitím Eris doběhla k bráně a vykřikla kouzlo, byly tu hned brány dvě, aby měli dost času. Útočníkům zabere trochu času, než prorazí i druhou bránu. V tom se, ale šeredně spletla.

   Útočníci prorazili první bránu a tu druhou Arosa nechala vybuchnout. Eris tam stála jako opařená, nic nebylo vidět, ale bylo zřejmé, že stojí naproti arosininy armády. Mlha prachu se usadila a Eris opravdu stála sama u armády.

   Arosa vystoupila a šla rovnou k Eris.

   Eris si všimla, že Arosa je mladší a má více síly. Okamžitě jí došlo proč. Vypila zbytek krve, kterou si schraňovala na tento boj.

   „Chci s tebou vyjednávat, malá čarodějko,“ řekne Arosa, měla i jiný hlas.

   „O čem?“zeptá se jí Eris.

   „Pokud mi vydáte dráče, nechám vás ostatní žít, pokud ne, všechny vás tu zabijeme.“

   „Dráče ti nevdáme, za žádnou cenu!“ vykřikne Eris na Arosu.

   „Doufala jsem, že to řekneš, ale musela jsem to zkusit. Připravte se na boj!“vykřikne ke své armádě.

   Arosa se otočila na svou armádu a pozvedla pěst. Eris na ní jenom zírala, pořád si nemohla zvyknout na to, jak byla mladší i když ne o moc. Náhle jí někdo popadl kolem pasu a odtáhl od brány, aby na ně nebylo vidět. Nebyl to nikdo jiný než Sean.

   „Co to vyvádíš, musíme bojovat!“ vykřikne na něj Eris. Sean jenom zvedl ruku a ukázal nahoru. Eris se tam podívala a uviděla, Strikra jak sedí na bráně. „Co tam dělá?“

   „Pokud Strikr vychrlí oheň, spálí většinu armády, potom si s nimi hravě poradíme.“

   Hned na to Arosa se svou armádou vrazila dovnitř.

   Eris zadržela dech a čekala, co se stane.

   Jakmile byla půlka armády ve vnitř, Strikr vychrlil oheň a spálil je.

   Arosa byla v čele, ale nic se jí nestalo, protože použila štítové kouzlo.

   Půlka její armády se svíjela na zemi a křičela hrůzou, další z nich pobíhali po louce a pomalu umírali. Ostatní skřeti se vrhli dovnitř a hledali, s kým by mohli bojovat. Eris jim vyběhla naproti a Sean běžel za ní. Strikr slétl a zadupával a spaloval svým ohněm všechny skřety, kteří byly v dosahu. Eris zabíjela jako divá a po očku hledala Arosu.

   Sean by Eris nejraději chránil, ale věděl, že by to nemělo smysl.

   Eris nebyla k udržení, zabíjela skřety a ti padali jako domino. Když byl kolem ní hlouček skřetů a chtěl jí zabít, Eris se rozmáchla mečem a jednomu z nich usekla hlavu a tomu za sebou bodla meč přímo do břicha, ostatní se rozutekli.

   Erisiny oči hledali Arosu, zahlédla jí. Mířila někam ke skalám Když si je Eris prohlédla, uviděla Enní jak se dívá na boj, a hned za ní je její malé dráče. Eris se za Arosou rozeběhla, ale několik skřetů ji stálo v cestě, tak jim všem propárala břicha, jediným máchnutím meče. Vyrazila, ale hned ji další skřeti zastoupili cestu. Eris byla rozzuřená. Vytáhla i druhý meč a postupně je všechny zabila.

   Na louce, bylo ještě hodně skřetů, ale pomalu jich ubývalo. Každou chvíli Sean zabil minimálně jednoho skřeta a Strikr chrlil oheň a každou chvíli spálil hlouček skřetů. V tomto boji měli skřeti sice převahu, ale oni měli elfa, draka a mocnou čarodějku. Eris byla na půl cesty do jeskyně, když v tom uslyšela vykřiknout Seana. Otočila se a hledala ho. Když ho našla, nevěřila, že je to pravda. Kolem něho byl hlouček skřetů, nestačil odrážet jejich útoky. Náhle tlumeně vykřikl a do ramena se mu zabodl šíp. Ze zadu na něj mířil skřet dalším šípem, který měl zasáhnout srdce. Eris neváhala ani vteřinu, vytáhla luk a na tětivu napnula luk a vystřelila. Pozdě. Než šíp zasáhl skřeta, vystřelil. Eris vykřikla, ale Seana už nezachránila. Šíp se mu zabodl přímo do srdce. Sean vyplivl krev a padl na kolena, otočil se na Eris a potom padl obličejem na zem.

   Eris k němu vyběhla, ale něco jí přimělo, aby se otočila a šla zatavit Arosu, než bude pozdě. U jeskyně se ještě naposledy ohlédla na Seana a potom zamířila do jeskyně zachránit dráče.