Vlk a pes

Utíkala. Nevěděla, odkud běží, ani kam, věděla jen proč. Stíhali ji lovci. Plíce ji námahou bolely, píchalo ji v boku a nohy se dostávaly do křeče. Běžela už příliš dlouho. Najednou zatoužila být vlkem. Být volná. Nemuset utíkat, ale moci se jim postavit a ukázat jim, kdo je tady lovec a kdo kořist. Avšak zůstávala jen Aryou. Přeběhla mělký potok. Ledová voda jako by jí dodala novou sílu. Nakonec doběhla do soutěsky, která však po několika stech metrech končila. Slyšela je těsně za sebou. Nyní již neměla kam utéct. Zoufale se opírala zády o kamennou stěnu a lapala po dechu. Lovci se přiblížili na dostřel z luků a kuší. První dopředu pokročil černovlasý muž s širokými rameny a nataženou kuší. Zahleděl se na ni a tvář mu zkřivil úšklebek. Arya ho poznala. Ne, to není možné, to není možné, přemýšlela zběsile. Modré oči měl ledové.
„Gendry,“zašeptala. V tu chvíli zmáčknul spoušť a jí se do boku zařízla nesnesitelná bolest.

Probudila se křikem a zbrocená potem. Až po chvíli si uvědomila, že ji probral její vlastní výkřik. Nedokázala poznat, kde je a začala ji obestírat panika. Kolem pasu ji objaly silné paže. Vykřikla.
„Pšt, vlčátko, už je to pryč, byla to jen noční můra,“ozval se jí u ucha známý skřípavý hlas. Přestala křičet a začala se třást. Ten sen byl neuvěřitelně živý. Sáhla si na bok, kde ke svému ulehčení nahmatala jen hladkou kůži. Žádná šipka, žádná krev ani žádná rána. Ulehčeně vzlykla.
„Bylo…bylo to tak živé. Tak…tak skutečné,“zašeptala roztřeseným hlasem. Stisk paží kolem jejího těla skoro neznatelně zesílil. I Ohař velmi dobře znal noční můry. Arya se prudce otočila a na okamžik se mu zahleděla do tváře, než ho silně objala kolem krku.
„Děkuju,“šeptla mu u ucha. Zaskočilo ho to, ale pak ji pohladil po zádech. Odtáhla se na délku paží a zahleděla se mu do očí. V místnosti spoře osvětlené jen slabým ohněm v krbu se zdálo, že nemá panenky, jen duhovky. Tak moc se jí zdály černé. A nádherné. Najednou zatoužila znovu ochutnat jeho rty a utopit se v těch očích. Toužila v jeho náručí zapomenout na děsivou noční můru.

Sandor si ji prohlížel hladovým pohledem, ale bál se pohnout. Bál se, že když ji políbí, tak mu uteče nebo mu bude chtít vyškrábat oči. Mohl by si ji vzít násilím, avšak mnohem raději by byl, kdyby se mu oddala dobrovolně. Nechápal se. Tohle nikdy nepocítil. Vždy bral ženy jen jako nástroj k ukojení chtíče. Nikdy se nezajímal, zda po něm touží. Až do teď. Jsem starý blázen, pomyslel si a sám sobě se za to v duchu vysmál.

Zlehka přitiskla své rty na ty jeho. Neodpovídal na její polibek. Vyčkával. Pootevřela rty a jemně mu přejela jazykem přes rty a prsty mu přeběhla po hrdle, než se odtáhla.
„Udělala jsem něco špatně?“zeptala se naléhavě. Zavrtěl hlavou a zahleděl se jí do stříbřitých očí. Přišla mu, jako stvoření ze sna.
„Pokud to uděláš znovu, tak se smiř s tím, že se nespokojím jen s polibkem,“vysvětlil jí vážně. Přikývla a vzala jeho tvář do dlaní. Zachvěl se pod jejím nevinným dotekem. Zná toho tolik a přece nic, uvědomil si náhle. Hladově ji políbil.

Arya jeho polibky oplácela. Jeho ústa chutnala hlavně po nasládlém víně. V duchu si uvědomila, že se jí tahle chuť velmi zamlouvá. Nakonec se odtrhla a rty mu přejela po hrdle. Jazykem nahmátla divoce pulzující tepnu na krku a špičkou přes ni přejela. Manžel se při tomhle jemném polaskání zachvěl. Usmála se se rty na jeho kůži a drobnými dlaněmi mu bloudila po těle. Sandor ji nechal, ať si ho prohlédne a pozná. Líbilo se mu, jak se jeho manželka sama chopila iniciativy. Ne, nelíbilo se mu to. Jeho to opravdu vzrušovalo, jak si uvědomil.
„Svlékni si košili,“požádala ho tiše. Aniž by zaváhal, přetáhl si košili přes hlavu. Arya seděla na patách na posteli a prohlížela si ho se zvláštním pohledem. Ten pohled v něm zpěnil krev. Prsty ho začaly svědit touhou, a tak raději opřel dlaně o matrace. Arya k němu přelezla a vyhoupla se mu obkročmo na natažené nohy. Clegane se ztěžka nadechl. Hladila ho po nahém hrudníku a vychutnávala si sílu svalů, které cítila pod jeho kůží. Prsty přebíhala přes jizvy, které se táhly snad po každém kousku jeho těla. Bylo to svědectví o nesčetných bitvách a potyčkách. Arya nakonec neodolala a zlehka ho zatahala za pruh černých chloupků, který se mu táhl po břiše a mizel v kalhotách. Sandor zasykl, ale ne bolestí. Naopak. Jeho žena ho svými doteky pomalu ale jistě doháněla k šílenství. Rukou se mu opřela o stehno a políbila ho na hrudník. Ochutnala jeho kůži a špičkou jazyka přejela přes několik jizev, až narazila na drobnou bradavku. Ohař zavřel oči a zhluboka dýchal ve snaze se uklidnit. Arya si toho všimla a s vyzývavým úsměvem se mu zahleděla do očí. Uvědomil si, že i když byl jejím prvním milencem, tak přece jen možná nebyla tak nezkušená, jak si myslel.

Přejela mu po šněrování kalhot a pod svou dlaní ucítila jeho vzrušení. Ohař zasténal, když ho přes látku stiskla. Tichoučce se zasmála a objala ho kolem krku. Přitiskla se k němu celým tělem a klínem se otřela o jeho vzrušené mužství. To už nevydržel a hladově ji políbil, přejíždějíce jí rukama po zádech, bocích i zadečku. Najednou rozechvělými prsty nahmatal šněrování jejích šatů a proklínal složitou dámskou módu. K čertu s tím, pomyslel si a jednoduše šněrování roztrhl a obnažil jí ramena. Chtěl ji, potřeboval ji a toužil po ní, jako nikdy po nikom jiném. Nevybíravě ji shodil pod sebe, chytl za lem sukně a za Aryiny pomoci jí vysvlékl z šatů. Klečel nad ní a kochal se její světlou pletí. Zhrublýma rukama jí překryl ňadra. Polibky jí poséval hrdlo, až vyhmátl místečko pod klíční kostí. Když přes ně přejel jazykem, tak pod ním zasténala a prsty mu zabořila do zad.
„Prosím,“vzdychla a sjela mu rukama na pevný zadek. Ohař se tiše zasmál. Sklonil se a vzal do úst jednu bradavku. Přejížděl po ní jazykem, dokud se nezahrotila a totéž opakoval i u druhého ňadra. Arya se pod ním nešťastně vrtěla a zvedala se v bocích. Víc než cokoliv, nyní chtěla, aby ji naplnil. Byl to v tuto chvíli jediný způsob, jak by mohla na okamžik zapomenout na příšernou noční můru, avšak on stále otálel a hrál si s jejím tělem. Byl jako dítě, kterému dali novou hračku, jež jej okouzlila. Přizvedl se na lokti jedné ruky a druhou sjel mezi jejich těla. Mladá žena rozevřela oči dokořán, když ucítila slastné vlny, které se jí šířily z klína, kde si s ní její manžel pohrával prsty. Pod jeho dotekem se prohnula, jako luk a vzrušeně sténala.

Uvědomil si, že to již nevydrží ani o vteřinu déle a prudce do ní vnikl. Arya mu zaryla nehty do zad a odpovídala na jeho pohyby. O okamžik později je do svého náručí strhla vášeň a Cleganovo tělo se napjalo a z úst mu unikl divoký, zvířecí sten.

Leželi vedle sebe na lůžku a prudce oddechovali. Arya to však již nevydržela, zvedla se na lokti a upřela na svého manžela oči stále ještě zářící vášní.
„Děkuji,“řekla tichounce ochraptělým hlasem a drobnou dlaní k sobě otočila jeho tvář. Pohlédl na ni a nasucho polkl. Rozcuchaná, zrudlá prožitou vášní a se zářícíma očima mu přišla překrásná. Uvědomil si, že to nebyl jen sex, kdy jde o tělo. Dal jí i svou duši. Zamrazilo ho. Doufal, že ona to neví. Tázavě však pozvedl nad její poznámkou obočí.
„Potřebovala jsem zaplašit noční můru,“vysvětlila se zahanbeně sklopenýma očima. Víc ani říkat nemusela. Manželova ruka ji objala a přitiskla k jeho dlouhému svalnatému tělu. Pro tuto chvíli se mohla konečně cítit v bezpečí. Netrvalo dlouho a oba se propadli do spánku. Tentokráte však beze snů.