Elf a čarodějka - Záchrana draků ( část dvacátá druhá)

22. Kapitola

   Když vešly do místnosti, Eris otevřela pusu a omámená tou krásou se na místě zastavila. Jídelna byla překrásná, všude vysely obrazy, stěny byly natřeny na oranžovou, koberce byly snad z hedvábí a stůl byl vyřezávaný do nejmenších detailů, ten kdo ho vyráběl, si na něm dal záležet, protože tam byly vyřezány různé kytky a krajky. V místnosti byl i krb, v kterém hořel oheň. Král a královna seděli v čele stolu a pokynuli jim, ať si sednou. Eris pomohla Seanovi odsunout židli. Sama se pak posadila vedle něj. Zrovna chtěla začít vyprávět, když v nenadání vběhl do místnosti Seanův bratr. Eris se na něj usmála a řekla: „Pokud už jsme všichni, mohla bych začít?“

   „Ano, už jsme všichni, můžeš začít, myslím králi, že to bude hodně napínavé,“ řekne královna a mrkne na krále.

   „Vlastně všechno začalo, když jsem našla tady Seana na poli. Odnesla jsem ho k nám domů, a když se probral, vše mi řekl. Hned jsme vyrazila na výpravu......“ Eris vyprávěla a vyprávěla. Někdy jí Sean doplnil. Když byla asi v půlce příběhu, přinesli jim na stůl předkrm. Král s královnou je ani jednou nepřerušili, byli dobří posluchači. Eris se dostala až k horám, kdy otevřeli bránu. Vynechala jen část, kdy si řekli, že jsou do sebe zamilovaní. Elfka dokončila větu a potom začal mluvit Sean.

    Sean chtěl vynechat tu část, kdy zemřel, ale Eris na něj pohlédla a naznačila mu, že se to stejně dozvědí. Ta se tedy Sean nadechl a spustil: „Při boji jsem zemřel.“ Dořekl tuto větu a oba jeho rodiče byli jako přikovaní, ani jeden nic neřekl, nepohnul se a nenadechl se. Jenom na něj koukali.

   Jeho bratr se začal hlasitě smát, protože si myslel, že si jeho brácha dělá srandu.

  Sean ho, ale vyvedl z omylu. „Ano, slyšely jste dobře, nedával jsem pozor a bylo jich na mě moc. Nestačil jsem odrážet jejich útoky. Jeden ze skřetů vystřelil šíp, já se nestačil uhnout a zabodl se mi přímo do ramene. Podíval jsem se na ten šíp, ale to už se mi do hrudi zabodl další. Spadl jsem na zem, vyplivl krev a potom jsem jenom viděl několik skřetů, jak odcházejí od mého těla a zkoušejí zabít draka. Zkoušel jsem se zvednout, ale necítil jsem své tělo, prostupoval do mě chlad, poté si jenom pamatuji, jak jsem se probral v jeskyni a nade mnou jsou oba draci, kteří mi vše vysvětlili. To co se stalo mezitím, co jsem byl mrtví, by měla říct tady Eris.“

   Eris se hned ujela slova a vylíčila jim, jak bránila dráče, jak se dostala do Arosiny mysli, jak probíhal rituál, při kterém přišel Sean k životu a jak se z ní stala elfka.

   Sean jí přerušil, když začala mluvit o tom, jak jim Arosa unikla a zase se ujal slova on, jak jí vystopoval, jak se chytil do pasti a jak přivolal draky. Ukončil to slovy: „Potom jsme letěli na Strikrově hřbetě, až k vám.“

    „To je úžasné, co jste všechno zažili, ale myslím si, že celou tu dobu, co tu vyprávíte, něco zatajujete a my to chceme vědět,“ řekne král a oba probodával pohledem.

    „Ehm tati, jak bych to řekl, neřekli jsme ti nějaké podrobnosti, protože jsem to chtěl říct, až na konci. Já jsem se do Eris zamiloval a ona do mě.“

   Při těchto slovech královna skoro omdlela, král měl pusu otevřenou překvapením a malý princ vykřikl: „Tak ťo je těďa něčo!“

   Sean čekal, co na to řeknou. Eris ho chytila za ruku a pevně ji stiskla. Sean se na ni usmál a pohlédl na své rodiče.

  „No, já s tím nemám problém přece jenom, tady Eris zachránila náš lid, tak proč ne, co myslíš králi?“ řekla královna, když se trochu vzpamatovala po té novině. Podívala se na krále a čekala, co na to řekne.

   „Ehm, já souhlasím s královnou. Eris nás zachránila, tak proč ne?“řekl král.

   Eris se Seanem se objali a na konec se políbili.

   Malý princ se obrátil a řekl: „No ťo je hňuš, jak še můžeťe ťakhle líbať!“

   Eris se na Seana usmála a začala se nahlas smát.  Měla radost, že za nimi je to velké dobrodružství a nikdo jim nebrání v tom, aby byli šťastní.

   Zrovna všichni dojedli, když v tom do místnosti vběhl jeden z elfů. Všichni v jídelně se na něj obrátili a čekali, co jim chce oznámit.

   „Tak už nám konečně řekni, co se děje!“ vyhrkne na něj král.

   Elf se vydýchal a spustil: „Králi, máme problém, zrovna k nám dorazila zpráva, že zlá sestra Arosi utekla z vězení a chystá se napadnout ostrov jednorožců.“

   „Jak se sakra mohla dostat ven!“vykřikne král.

   „Nikdo z hlídačů si na to nepamatuje, prý na ně někdo zaútočil. A osvobodil ji.“

   „To nám ještě scházelo, co teď?“ řekne královna.

   „Tati, mám nápad, co kdybychom s Eris a několika vojáky vyrazili ji zadržet?“

   „Ne, to nejde, vždyť jste se zrovna vrátili!“

   „Jiná možnost není, je tu jedinou nejmocnější čarodějnicí a já jsem nejlepší bojovník. My jí zastavíme, to slibuji.“

   „Tak dobře, pošlu s vámi ty nejlepší.“

   „Jak je vidět, přitahují nás dobrodružství, že ano, Seane?“řekne náhle Eris.

   „To máš pravdu,“ odpoví jí Sean a zasměje se.

  

Konec prvního dílu