Legenda o Durnhornovi, králi ze síní pod horou: část 3

"Tak na co čekáme?" zeptal se ho Galar a nedočkavě se vydal dál tunelem.
Darthun dál sledoval škrábance. Byl si jistý, že se jedná o škrábance. Jeho tušení se potvrzovalo. Obával se, že již ví, co to způsobilo.
Byly ve velkém nebezpečí.
"Kde je Galar?" Zeptal se Balar, který právě dorazil a hledal svého bratra.
Durnhorn se probral ze zamyšlení a otočil se k němu.
Balar si také nesl pochodeň. Postupovali totiž klasickým způsobem trpasličích zvědů, což znamenalo, že šli padesát sáhů od sebe.
"Co?" zeptal se poněkud malátně.
"Kde je Galar?" zopakoval Balar.
Darthun se plácl rukou do čela.
"Šel dál do tunelu." uvědomil si najednou. "Musíme rychle za ním!"
Rozběhl se tunelem a Balar mu běžel v patách, teď už na odstupu nezáleželo. Museli najít Galara než se dostane do potíží. A Darthun věděl, že pokud se jeho obavy ukážou pravdivé, tak by už mohlo být pozdě.
Doběhli na místo, kde se tunel rozdvojoval a vydechli úlevou, když tam uviděli Galara, který na ně čekal.
"Kde se loudáte?" zeptal se s úsměvem na tváři.
"Hlupáku, seš normální?" vrhl se na něj Darthun. "Co tě to napadlo?"
Galar rozpačitě přešlápl z nohy na nohu.
"Promiň králi." sklopil hlavu. "Nechal sem se trochu unést."
Darthun si všiml, že králi mu ostatní říkají, jen když se něčím provinili nebo něco chtějí.
Dal by přednost tomu, kdyby mu říkali prostě jen jménem. Trpaslíci si příliš nepotrpěli na nějaké projevy podřazenosti. Trpasličí vládci si respekt a úctu získávali jen svými činy a odvahou. Dobrý král se ke všem choval jako k sobě rovným, byl zkušený bojovník a byl spravedlivý. Darthun to tak cítil.
"Příště buď opatrnej, obávám se, že to, co stopujeme je..."
Přerušil ho náhlý zděšený křik.
"Balar!" vykřikl Galar a rozběhl se do levého ramene tunelu, odkud se výkřik ozval.
Darthun se tam rozběhl také a brzy předběhl Galara. Utíkal obávaje se toho nejhoršího.
"Balare!" zavolal.
"Pomoc!"
Darthunovi spadl kámen ze srdce. Balar byl tedy ještě naživu. Ale jak dlouho?
Běžel dál tunelem. Za sebou slyšel dusot Galarových bot. Před sebou viděl, že se tunel stáčí více doleva.
Z poza zatáčky se ozýval podivný cvakavý zvuk.
"Nech mě bejt, ty hnusná potvoro!" ozval se zas Balar.
Darthun s Galarem vběhli do zatáčky a uviděli, co se děje.
Zdi tunelu byly pokryté pavučinama a mezi nima zápasil Balar s velikým černým pavoukem, který ho držel kusadly kolem krku. Balar se snažil rukama kusadla udržet, ale pavouk měl příliš velikou sílu a začal pomalu sevření zesilovat.
Darthun se zatřásl odporem. Ohavná stvůra byla veliká jako tři trpaslíci. Článkovité tělo bylo lesklé a bez chloupků. Osm nohou bylo zapřených o zem a stěny a jedové žihadlo na konci zadečku bylo připravené nebohého trpaslíka bodnout. Pavouk vydával rozčilené cvakavé zvuky a snažil se svoji kořist uchopit pevněji, aby mohl zasadit konečnou ránu.
"Hej! Ty hnusná potvoro. Pusť mého kamaráda!" zařval Darthun a rozpřáhl se sekerou.
Sekl pavoukovi po jedné noze, ale ta se jen neškodně odrazila stranou. Stvůra po něm sekla drápem a odhodila ho stranou. Darthun těžce dopadl na zem a odkulil se z dosahu, protože pavouk se po něm okamžitě ohnal žihadlem.
V tom okamžiku se vrhl do boje i Galar. Rozmáchl se sekerou a zasáhl pavouka zprava do hlavy. Pevnou vnější kostru neprorazil, ale upoutal tak na sebe pozornost. Pavouk pustil Balara a pokusil se kousnout to, co mu způsobilo bolest. Galar byl ale rychlejší a vrazil mu sekeru do chřtánu. Cítil, jak něco pod silou nárazu prasklo.
Stvůra bolestivě zacvakala a srazila ho k zemi.
Očekával smrtelný zásah, ale žádný nepřišel.
V okamžiku, kdy se mu ztratil ze zorného pole se o něj totiž pavouk přestal zajímat. Byl plně zaměstnán snahou zbavit se zaklíněné zbraně.