Hydroponic town VI.- Ticho před bouří

Probudil se přibližně o dvě hodiny později. ležel stále na stejném místě, na jakém předtím ulehl, a kapky studené vody mu stále dopadaly na obličej. Sedl si, přičemž si krví podrásal i modré roztrhané džíny, a zadíval se do údolí, ve kterém se rýsoval Eastlight- Heartshire. Skrze mraky na něj prosvítalo pár tuctů slabých slunečních paprsků. Barva jejich odstínů nastiňovala, že slunce za chvíli nadobro stáhne své zlatá chapadla z anglických polí a zmizí na druhou stranu Modré planety. Vzpomněl si, že má večer zase přijít Sarrah.

Celý zpocený došel do svého 60. patra a vešel do svého bytu. V koupelně velmi opatrně nařízl stonek hydrodendrie a umyl si krev, která mu stékala po pažích a obtiskávala se mu na bílou košili. Zalil své mírumilovné domácí rostlinky, nakrmil rybičky a přečetl si ranní noviny, na které neměl ráno ve spěchu čas. Ringo Moon, stará hudební hvězda, poprvé stanul na Měsíci, světoznámý Orlando Glum si vystřelil šípem oko a zpráva dne zněla, že důchodcovi z páté avenue uletěla andulka. Znechuceně zavřel listy a oddal se přípravě večeře. vytáhl lesklý hrnec, napustil do něho vodu a chtěl ji dát ohřát. Jenže v kyblíku na brambory už nebyly žádné zemáky. Z rozčílení, že bude muset sejít 60. poschodí do sklepa, ho vyvedl zvonek u dveří. stála tam Sarrah a ta mu dala hned pusu na přivítanou.

,,Co tady děláš tak brzo?" ptal se překvapený Josh

,,A to vadí?"ptala se Sarrah

,,To v žádném případě, jen ještě nemám uvařenou večeři..." řekl Josh

,,A můžu ti nějak pomoci?" ptala se jeho dívka

,,No, když jseš obutá, mohla bys zajít do sklepa pro pár brambor? já zatím uklidím a připravím stůl, ok?"

,,ok" řekla Sarrah, dala mu ještě jednu pusu a zavřela dveře.

Josh spokojeně s úsměvem zašel do obýváku a uklidil papíry s biologií. náhle se ten úsměv zmrazil.

,,Sklep!"

vytřeštil oči a vrhl se ke dveří. Ani si neobul boty, jak spěchal. bral schody po dvou a někdy skočil celé schodiště čítající sedm schodů. Ale sarrah nikde. Doběhl do suterénu a uviděl otevřené dveře do sklepení. Vběhl do uličky a spatřil...prázdnou chodbu, na jejímž konci u sklepa čísla 666 stála Sarrah a nabírala brambory. setřel si pot a oddechl si. Pak se ještě pro jistotu podíval do malých oken na větrání, ale po hydrodendriích nebylo ani stopy. Sarrah otočila hlavu a spatřila Joshe.

,,Miláčku, co tady děláš?" ptala se udiveně

Josh rychle přemýšlel, co říct, aby nemusel říct, že měl asi halucinace, že ho chtěly zabít rostliny.

,,...ehm...stýskalo se mi po Tobě..." řekl s trpkým úsměvem na tváři a skoro se mu nad hlavou vytvořila svatozář.

,,Vždyť bych byla pryč jen pár minut, to bys přežil." řekla Sarrah s úsměvem

,,No...možná." odvětil Josh a objal ji.

Pak vzal kybl za ucho, Sarrah za ruku a odešli do bytu