Doba temna, kapitola XLI

Tsik:a:kwe se vrací se dřívím. Odešel chvíli po východu slunce, od kterého uběhly asi dvě hodiny. Darimovi mezitím přestaly rány krvácet, cítil se však slabý. Ztratil spoustu krve. Se Sarójinou péčí však bude brzy v pořádku. I dívka se hezky uzdravuje. Právě vyspává ve stanu.

Darim sedí na břehu řeky a poslouchá okolní zvuky. Už si ani nepamatuje, kdy to dělal naposledy. Příroda ho vždy inspirovala a uklidňovala.

Dívá se do vody a vzpomíná na slova, která ho Sarója naučila. Náhle vidí na vodní hladině tvář. Je bledá, mladá a patří rusovlasé dívce. Připomíná mu ji. Dianu. Nebo Irisu? Obě. Ale nerozezná je. Děvče se na něj usmívá.

Darim párkrát zamrká. Obraz je pryč.

„Nenávidím vlky,“ zaslechne Darim. Otočí se. Tsik:a:kwe odhodil dříví na zem a podíval se na něj. Uvědomil si, že ho slyšel. Otočil se k němu zády a dělal, že nic neřekl, Darim se ale odbýt nenechá.

„Proč?“

„Co já vím,“ odsekne muž, „ničí lidem životy.“

„Komu například?“

„Mně.“

„A proč?“

„Co je ti po tom?“

„Je to kvůli Dianě?“ zkouší Darim.

Tsik:a:kwe se zarazí. „Nikoho takového neznám,“ řekl po krátké odmlce.

„Prý ji napadl vlk. A pak se seznámila s otcem a měla mě.“

„To je nemožné. Ten vlk ji přece zabil.“

„Takže jsi ji znal.“

Tsik:a:kwe uhne pohledem.

„Před dvaceti lety, že? Otec říká, že jsem její syn, ale neznal jsem ji. Zemřela, když mi bylo pět měsíců. Pak se všechno začalo hroutit i tady.“

„Pitomost. Do té… patálie s vlkem jsem ji viděl každý den a od té nehody do apokalypsy uběhly jen tři měsíce. Biologicky není možné, abys byl její syn.“

Darim se zamyslí. „Ten parchant mi zas lhal. To mi bude muset vysvětlit. Kde vůbec je?“

Až teď si všimli, že Yian je pryč. Už ani ráno tady nebyl. Ani při útoku. Možná, že kdyby tady byl, pomohl by Darimovi, který by pak nemusel mít jizvy přes celou tvář a jedno oko nefunkční.

„Ten bastard zas utekl. Já ho dostanu.“

Darim už se chystá odjet.

„Počkej,“ zadrží ho Tsik:a:kwe. „Jak se to stalo? Jak… zemřela?“

„Yian ji k tomu donutil. Obětovala se, protože myslela, že je to pro dobrou věc.“

„Takže to on mohl za její smrt… Dvacet let pátrám po monstru, které mi ukradlo mou dívku. A teď se zdá, že tím monstrem je sám Yian,“ zamyslí se znechuceně. Podívá se na Darima. „Přísahal jsem, že Dianu pomstím, ale nemůžu sestru opustit. Na, vem si můj tomahavk,“ podá mu svou zbraň zdobenou pírky a malbami. „Vem si ho a dokonči to, co já nemohu.“

Darim přikývne a přijme sekerku.

„Chceš, abych sestře něco vyřídil?“

„Že se pro ni vrátím,“ odpoví bez váhání Darim. „O:nentsi’a[i].“

„O:nen’kenha[ii],“ odpoví Tsik:a:kwe překvapeně. Nevěděl, že ho Sarója naučila tolik.

Darim sedl na Kondora a pospíchal tam, kam otec uprchl.