Démonem v mlze, Prolog

V dobách, kdy králové Starých mocností spali pod zemí a nebylo nikoho, kdo by je probudil, býval Svět mladý a studený. Jako obrovská hrouda skály a prachu plul prázdnotou, věky míjely a hvězda Qaelae dospívala. Praví se, že jednoho dne uronila slzu, čímž vytvořila základ oceánu a základ života. Proto i dnes, po tolika tisíciletích, hledí lidé k obloze a se slovy „Velká matka plakala, abychom mohli žít,“ vzdávají Qaelae díky za její osamělost. Voda se tehdy smísila s prachem a na skálu vystoupilo devět Nismu, devět Původních. Byli však mladí a nezkušení a každý z nich chtěl vládnout celému tehdejšímu Světu. Bojovali spolu. Trhali skály, házeli balvany, metali prach a stříkali vodu. Jejich zuřivostí se oceán zahříval, skály pukaly, hromy burácely a krev tekla. Každičká kapka měnila prach v úrodnou půdu a Nismu slábli a postupně umírali. Po tisíci letech nepřetržitých válek a násilí zůstali už jen poslední dva Původní. A tehdy zasáhla Qaelae a zbavila Nismu jejich těl, aby jim dokázala svou moc. Ač neradi, dospěli ti dva k dohodě. Jeden z nich, později nazývaný Ikliorius, obsadil pevninu a přísahal Velké matce, že se o ni bude starat dobře a s láskou. Druhý, jenž v budoucnu obdržel jméno Olirion, ponořil svou duši do hlubin oceánu a i on přislíbil péči a city. Následovalo období klidu a míru. Vyrostly první stromy, keře a mořské řasy. Ani jeden z Původních však na svůj vnitřní záměr nezapomněl. Nemohli si vzájemně ublížit, Qaelae jim to nedovolila, ale mohli se hádat. Metali po sobě blesky, děsili se hromy, Olirion pustošil pevninu hurikány a Ikliorius nechával pukat podmořské dno a soptit oceánské vulkány. Jednou byla jejich hádka obzvlášť prudká a právě tehdy se v hlubokém podzemí konečně probudili Králové Starých mocností. Legenda praví, že právě jich se Qaelae tak obávala a právě kvůli nim nechala Nismu ovládnout Svět. Válka, která následovala, byla strašlivá. Původní spojili své síly a bojovali do posledního dechu s pěti strašlivými a bezcitnými Králi a jejich přizračnými vojáky. Když se zdálo, že je vše ztraceno a démoni znovu ovládnou Svět, narodili se z krveprolití první lidé, kteří postupem času lstí a prohnaností zahnali Staré mocnosti zpět do podsvětí a Iklioria a Oliriona začali uctívat jako své bohy. Svět se tehdy ztišil a Staří králové znovu usnuli. Neměli však snít navěky.