Vidím

Vidím to. Dokážu to, cítim všechno - jejich pocity a myšlenky, jejich sny a iluze, jejich přání a naděje, pravdy a lži.

Zahlížím skrz závoj, skrz falešnou tvář. Vidím zpoza masku a můj zrak dopadá až k samotným hlubinám. Vidím až na dno. Vidím až tam, kam by se za žádnou cenu nikdy neodvážili - do jejich údolí stínu, jejich bezesné temnoty.

Dívám se vstříc tomu monstru, které dříme uvnitř každého z nás. Vidím tu špínu, váš prach. Vidím to všechno. Nemůžu si pomoct. Vždycky jsem to viděl. Vždycky jsem byl takový. Nikdy nebyl jedním z vás.

Už od dětství jsem byl nucen vidět to, co jiní nechtějí, co odmítají a čeho se ze všeho nejvíc bojí - vidět je samé, vidět jejich všechno. To, co se skrývá pohledu do tváře odražené v zrcadlech. To, co se skrývá světlu, každé pravdivé myšlence. To, před čím utikáme, čemu se tak marně snažíme skrýt.

Hluboko v nás se schovává. Šelma v propasti, netvor číhající ve skrytu svojí jeskyně. Naše vůbec největší tajemství. Naše opravdové já.

Častokrát mi říkávali, že tento můj pohled musím chápat jako veliký dar. Já jej však chápu spíš jako strašlivé prokletí. Jako věčný trest za hříchy minulých životů.

Vidím to, a je mi líto. Nikdy nemůžu být jako oni. Nikdy se nemůžu smát tomu, čemu se smějí oni, milovat, co milují oni. Nikdy nemůžu být skutečně s nimi. Ne po tom, co vše jsem už viděl.

Proto musím utíkat. Pokaždé se od nich musím začít vzdalovat. Tolik zla a nenávisti, tolik prášiveho lidství a lidské podlosti. Je všude okolo mě. Všude, kam se jen podívám. Nikde ve vesmíru se nenachází tolik tmy jak uvnitř lidské duše. Ten pohled nelze snést. Jeho tíha nelze unést.

Vidím to a je mi zle. Lež se halí ve třpytivé pozlátko, tají se za maskou upřímnosti, nekonečné, srdceryvné dobroty. Vidím to, vidím to všechno. Vaše hrané úsměvy, masky z trní a bodláčí, přátelské podávání rukou, objetí na rozloučenou a polibky z pravé lásky.

Kolik však z toho je doopravdy skutečné? Kolik z toho jen lidé mysli vážně? Nic, téměř nic. Tím jsem si jistý.

Stačí jen otevřít oči (Já je však nemohu zavřít). Pravda se rozlehá všude okolo nás. Vidím ji. Kež bych dokázal být slepý.