HP-Nový svět: Kapitola 3

Kapitola 3: Oslava narozenin

Prázdniny se v poklidném tempu, jaké Harry během války proti Voldemortovi nezažil, přehouply do poloviny.  Remus sice dostál svému slibu a zařídil na Grimmauldově náměstí elektřinu, ale od té doby se v domě moc nezdržoval. Harrymu bylo jasné, že zařizuje něco pro Řád, a že kdyby předtím během schůzky dával větší pozor, věděl by co. Aby pravdu řekl, vlastně mu vyhovovalo, že po něm nikdo nic nechce. Potřeboval trochu klidu, aby se mohl vzpamatovat a ostatní jakoby to nějak věděli a respektovali. Přesto se na to během jednoho z večerních rozhovorů, ale Remuse zeptal.

Řešili zrovna oslavu blížících se Harryho narozenin, která se měla konat v doupěti, když Remus řekl:

„Harry, moc si vážím toho, že tu můžu bydlet, ale musím teď na pár dní pryč. Neboj se, do té oslavy budu zpátky.“

„To je škoda, dům bude bez tebe prázdný. A řekneš mi alespoň, co máš na práci?“

„Samozřejmě. Snažím se přesvědčit ostatní vlkodlaky, aby se vzbouřili proti Fenriru Šedohřbetovi a přidali se k nám. Jinak by bylo dost těžké ho porazit.“

„To chápu. Víš Remusi možná jsem ti to nikdy neřekl, ale moc si vážím všeho, co pro mě děláš. Nebýt tebe, asi bych v tomhle domě nevydržel.“ Svěřil se najednou Harry.

„Pro mě to taky není lehké Harry, koneckonců Sirius byl můj přítel.“ Řekl smutně Remus a poplácal Harryho po rameni.

Tu noc Harryho zase trápili noční můry a musel si uprostřed noci vzít Bezesný spánek od Snapea, aby vůbec znova zabral. Hned ráno během snídaně mu sova přinesla krátký dopis od Hermiony a on si uvědomil, že o ní od konce roku vůbec neslyšel.

Ahoj Harry,

Ze všeho nejdřív bych se ti chtěla omluvit, že jsem se s tebou nespojila už dřív. Byla jsem s rodiči na cestách po Evropě, abych získala trochu odstup a přišla na jiné myšlenky. Věřím, že to pochopíš. Tvoje narozeniny si ale nenechám ujít, takže se uvidíme 31. 7. v Doupěti.

Slyšela jsem, že jste ten dům po Siriusovi změnili k nepoznání. Doufám, že si na Kráturu hodný a brzy mě pozveš na návštěvu.

P.S.- Zkus se prosím tentokrát během prázdnin nedostat do žádného maléru. Potřebuješ taky trochu klidu, aby ses mohl soustředit na nový školní rok. Věřím, že ti nemusím připomínat, jak pro nás bude důležitý.

Hermiona Grangerová

Tak to mu nemusela říkat dvakrát. Harry si nic nepřál tolik, jako to, aby po něm přes prázdniny nikdo nic nechtěl. Vlastně neměl náladu ani na tu oslavu, ale věděl, že by Molly byla zklamaná, kdyby odmítl. Byla pro něj vždycky jako náhradní máma.

V den svých narozenin chvíli dokonce přemýšlel, jestli nevyužije ten uklidňující lektvar od profesora Snapea, aby dokázal předstírat, že se baví. Nakonec to ale neudělal, protože se styděl za to, jak je ze všeho unavený. Vlastně sám sebe vůbec nepoznával.

Nakonec to ale nebylo ani zdaleka tak hrozné, jak se bál. Z rodiny Weasleyových sice chyběli pouze Percy a Charlie, ale jinak tam byli jen Harryho nejbližší přátelé.

„Tak ráda tě vidím Harry, kde je Lupin? Proč nepřišel s tebou?“ ptala se Molly hned, jak se všichni usadili venku pod párty-stanem.

„Je pryč už pár dní, zařizuje něco pro řád tak se asi zdržel.“

Toho se hned chytila Hermiona, která nemohla vědět nic o tom, co se během července dělo a tak jí Harry vyprávěl o dědictví, elektřině i schůzce Řádu.

„A kdy mě pozveš na návštěvu Harry?“ zeptala se, když skončil.

„Říkal jsem si, že bysme pak mohli jít na nákupy společně, až přijdou dopisy z Bradavic. Předtím si u mě můžeme dát oběd.“

„To je skvělý nápad Harry.“ Řekla tentokrát Ginny zrovna ve chvíli, kdy konečně dorazil i Remus Lupin.

„Moc se omlouvám za zpoždění, musel jsem ještě připravit dárek k narozeninám. Čeká na tebe v domě Harry.“ Řekl s tajuplným úsměvem.

Když se všichni najedli, Molly kouzlem sklidila ze stolu a začalo rozbalování dárků. Od Molly dostal jako obvykle spoustu sladkostí a velký patrový dort, od Ginny a Rona potom sadu na údržbu košťat.

„Děkuju, to se vždycky hodí.“

„Už je na čase aby tě udělali kapitánem.“ Okomentoval to Remus a Harry přemýšlel, jestli náhodou neví víc než on.

Dárek od dvojčat byl o něco větší, takže si museli pomoct levitačním kouzlem. Harry se málem rozesmál, když viděl, že dostal okno.

„To není jen tak ledajaké okno.“ Upozornil ho Fred a George ho hned doplnil:

„Přesně tak, je to náš nejnovější sortiment. Kouzelnické okno, kde si můžeš přepínat výhledy, takže si můžeš vybrat, jestli budeš koukat na pláž nebo třeba na Bradavice.“

„Super, už nebudu muset koukat na tu zaprášenou Londýnskou ulici.“ Řekl pobaveně Harry a vrhnul se na další dárek.

To že od Hermiony dostal knížku, ho nijak nepřekvapilo a dokonce musel uznat, že se trefila. Byl si jistý, že Velký lexikon útočných a obranných kouzel se mu bude hodit, i když už neměli žádný důvod pokračovat v BA. Dolores Umbridgeová skončila v Azkabanu a Remus je jistě naučí, co bude potřeba.

Jako poslední přišel na řadu dárek od Lenky a Nevilla zabalený v malé obdélníkové krabičce. Když Harry vytáhl pánský řetízek na krk, Neville hned začal vysvětlovat:

„Je očarovaný tak, aby tě varoval před nebezpečím a přítomností černé magie. Když bude na blízku nějaké nebezpečí, začne slabě modře zářit a studit na kůži.“

Harry si ho hned pověsil na krk a usmál se na své přátele.

„To je skvělé, já sice řetízky nenosím, ale tenhle budu.“ Řekl Harry a myslel to smrtelně vážně.

„Moc ti sluší.“ Jásala Ginny a přitom se trochu červenala. Zřejmě se styděla za svůj kompliment, ale Harry ho přijal s přátelským úsměvem.

Zábava pokračovala ještě několik hodin nenucenými rozhovory. Zatímco Harry s kamarády spekuloval, jak asi dopadli zkoušky NKÚ a v jakých předmětech bude kdo pokračovat, Arthur s Remusem a Molly probírali zvolení nového ministra kouzel, jelikož Kornelius Popletal byl samozřejmě odvolán, což pro nikoho nebylo překvapení.

„Amélie Bonesová je spravedlivá a moudrá žena, věřím, že to byla dobrá volba.“ Říkal zrovna Artur a Remus s ním souhlasil:

„Máte pravdu Arthure. Myslím, že Kingsley Pastorek bude jako vedoucí bystrozorů užitečnější.“

Harry toho o Amélii Bonesové moc nevěděl, tedy kromě toho, že byla ředitelkou pro uplatňování kouzelnických zákonů a minulé prázdniny ho vyslýchala ohledně použití patrona. A že určitě bude lepší než Popletal.

Oslava pokračovala v podobném duchu až do pozdních hodin a když se Harry konečně dostal domů, aby se podíval na Remusův dárek, nemohl uvěřit svým očím. Teď když už měl doma elektřinu, mu pořídil ještě televizi, počítač a tiskárnu.

„Jsem si jistý, že ty si s tím budeš umět poradit.“ Řekl se smíchem Lupin a pak Harryho vedl ještě do patra, kde pro změnu v jednom z volných pokojů zařídil posilovnu. Kromě běžeckého pásu tady byl ještě rotoped, posilovací stroj na břicho a universální posilovací věž na nohy a ruce. V rohu místnosti byly smotané dvě cvičební podložky, švihadlo a posilovací guma.

Harry si nedokázal představit, že by zrovna on něco takového ocenil, ale v tomhle domě bylo i po zařízení pokojů pro hosty ještě tolik místností, že je oni dva neměli šanci využít, a byla by škoda nechat je prázdné.

Večer před spaním nakonec neodolal a začetl se do lexikonu kouzel, který dostal od Hermiony. Tentokrát byl tak společensky unavený, že usnul klidným, hlubokým spánkem.