Cizí krev - Kapitola V.

                                                          V.

Grub seděl na stromě a pozoroval lesem se hemžící skřety. Necítili ho. On sám byl skřet. S tím rozdílem, že on měl na sobě kvalitní, na míru dělanou zbroj z černé kůže. U pasu mu visely dva otrávené kinžály.  V záhybech pláště a zbroje měl ukryté vrhací nože otrávené stejným jedem.
On jediný mohl skřety nepozorovaně špehovat. Lord Brylon ho na tuto práci najal. Lidé se snažili zjistit vše, co mohli o plánech útoků skřetů. A Grub jim tyto informace s radostí dodával. Práce byla dobře placena. Na tom jediném mu záleželo, na penězích.
Smrduté krysy. Plazí se tu ve špíně a požírají zkažené jídlo a sebe navzájem. Myslel si o stvořeních jeho vlastní rasy Grub. On takto nikdy nežil, byl vycvičen k neviděným vraždám, krádežím a špionáži. A za to, si plnými doušky užíval život v blahobytu. Ve svém oboru patřil mezi nejlepší a bylo mu pokaždé dobře zaplaceno. Pokud ne, ti co neplatili, vždy brzy litovali.
Skrytý na stromech a ve stínech trávil většinu dne. Nic zajímavého se nedělo a jemu bylo z jeho vlastní rasy čím dál více na zvracení. Jeho pozornosti nic neuniklo. Nemohl si to dovolit, jinak by nepatřil k těm nejlepším. Proto si okamžitě všiml změny chování skřetů. Najednou jakoby se báli. U vstupu do jeskyně se začali hemžit rychleji. Pištěli a křičeli po sobě. Najednou však utichli. Za svitu ohně byl v jeskyni vidět obrys postavy. Mužské postavy s dlouhými vlasy. Že by blond? I přes svůj skvělý noční zrak Grub barvu vlasů z dálky za tmy nerozeznal. Zkusil by se přiblížit, ale to by znamenalo vysokou šanci, že bude odhalen a to by jen zkomplikovalo další špionáž. Rozhodl se čekat. Vyplatilo se. Postava se posunula blíže na loučí osvětlené místo. Elf?! Rozpoznal postavu Grub. Vysoký elf s blond vlasy dával rozkazy skřetům. Jak je to možný? Ptal se sám sebe Grub. Pak si toho všiml. Elfovi rudě žhnuly oči. Byl posedlý. Grub ještě nikdy neviděl posedlého elfa. Člověka, skřeta nebo trpaslíka ano, ale nikdy ne elfa. Nemyslel si, že je to vůbec možné. Pocítil strach. Pocit, který necítil už dlouho. Naposled snad jako dítě.
Elf i většina skřetů, se začala vracet zpět do jeskyně. Zůstalo jen několik ozbrojených skřetů. Asi třicet. Spočítal rychle Grub. V takovém malém počtu nemohla být řeč o žádném velkém útoku. Bylo však jisté, že skřeti něco chystali. Ozbrojenci se vydali hlouběji do lesa směrem k Šedavým pláním. Grub se plížil za nimi. Konečně akce. Pomyslel si Grub. Nehybné krčení na stromě už ho nebavilo. A to, právě skončilo.