Cizí krev - Kapitola XXV.

                                                        XXV.

Anderelové se blížili a Garrett se třásl. Mohutné siluety skřetů donutily Garretta se zamyslet nad tím, jestli právě neodsoudil celou vesnici i sebe k záhubě.
První ze skřetů dorazil a celým svým tělem vrazil do jednoho z povozů. Ozvalo se zapraskání dřeva. Jeden z odvážných vesničanů bodl mezerou mezi povozy. Špičatá větev, obrovského téměř sedm stop vysokého skřeta, jen škrábla do stehna. Skřet si toho ani nevšiml. A u nicotné hradby už byli další Anderelští.
Několika skřetům došlo, že je tu čeká největší odpor a asi desítka se oddělila od hlavní skupiny a zamířila okolo domů. Přes zahrádky. Mezi jednotlivými domy, byly naskládány pytle a různé harampádí, ale to by tyto veliké válečné stroje jen stěží zastavilo.
Dinah a Thessaia se odpojily od Garretta a ostatních a běžely bránit jednu stranu vsi. Garrett pocítil trochu strach. Ne o sebe, ale o dívku, kterou vlastně neznal.
Obrovské hrubé sekery a zahnuté meče se snášely na provizorní hradbu a postupně ji rozsekávaly. Jeden z vesničanů se pomočil. Otočil se, odhodil své zbraně a začal prchat. „Nedívejte se za ním! Zůstaňte, kde jste! Jestli povolíme, je konec!“ rozkázal Garrett a začal nenávistně bodat do mezer mezi povozy. Garrett s párem vesničanů u jedné z mezer, Krumlor s dalšími u druhé. Jeden z vesničanů bodl. Provizorní kopí neškodně sjelo po kožené zbroji skřeta. Ten naostřený klacek popadl a přitáhl si jeho majitele blíž a mezerou skrze povozy ho rozpáral. Země se zbarvila do ruda a vnitřnosti mrtvého vypadly z jeho těla.

Thessaia se soustředila. Cítila stébla trávy, přítomnost mravenců, kořínky plodin a žížaly hloubící si své cestičky půdou. To však nehledala. Hledala kořeny nejbližšího stromu, tyčícího se nad jedním z domů. Anderelští skřeti se blížili k harampádí, které jim mělo zabránit proniknout do středu vesnice. Ucítila mohutné kořeny starého dubu. Právě včas. Nejrychlejší ze skřetů dorazil. Kořeny vylétly ze země a popadly jej. Omotaly se mu kolem těla jako hadi. A začaly drtit. Bylo slyšet jen nelidský řev. Dalšího skřeta, který se až moc přiblížil, zasáhl kámen hozený ze střechy jedním starcem. Kámen Anderelskému skřetovi rozrazil lebku. A právě to způsobilo malý okamžik nepozornosti, který se stal skřetovi osudným. Dinah přiskočila blíž a rozťala obrovi hrdlo. Zbývali tři další.

Z druhé strany vesnice útočila další pětice skřetů. Varlyen si počkal. Zamířil a vypustil šíp. Prvního skřeta trefil přímo do oka. Druhého skolil šípem do krku. Další skřet po něm však vrhnul vrhací sekerku a ta prolétla jen o vlásek kolem Varlyenova ucha. Kameny pršely na zbývající skřety. Ti jim však nevěnovali příliš pozornosti. Jeden z větších kamenů jednomu zlomil nos, ale většina jich dopadla bez úspěchu na zem. Skřeti prorazili zábranu a pustili se do mužů, jež ji bránili. Varlyen sejmul dalšího. Šíp projel přímo krční páteří. Naštěstí si proražení všiml Grub. Prolétl vzduchem okolo většího skřeta s přeraženým nosem a bodl ho do slabin. Úderem dalšího svého kinžálu Anderela odzbrojil a následně zabil bodnutím z vrchu pod klíční kost. Druhý velikán si všiml svého umírajícího spolubojovníka a vrhl se na Gruba. Mocnými seky dlouhou sekerou si držel Gruba od těla. Ten dokázal jen ustupovat. Odskočil a rychlostí blesku vrhl protivníkovi do obličeje jeden ze svých malých vrhacích nožů. Obrovský skřet zařval bolestí. Grub přiskočil a rozsekl mu stehenní tepnu. Nepřítel se skácel k zemi a snažil se zastavit krvácení. Jeho snahu však ukončil Varlyenův šíp.

Bodání skrze škvíry ve vozové hradbě bylo bezúspěšné. A Garrett to věděl. Dva urostlí vesničtí mladíci beze strachu mlátili cepy přes polorozpadlé vozy. Několik skřetů bylo zraněných, ale jen jeden padl mrtvý po zásahu Krumlorovým palcátem. Jeden z vozů se roztříštil po několika brutálních ranách dvou velkých seker. Anderelští skřeti se hrnuli volným prostorem mezi vesnické odvážné.

Dinah právě uskakovala a vykrývala útoky skřeta, který si prošlapal cestu skrze harampádí. Dalšího skřeta zabila Thessaia očarovanou větví, která silou hromu probodla skřetovi hrudník i s jeho koženou zbrojí. Thessaia začínala být vyčerpaná. V tom si všimla, že skřeti prorazili hlavní obrannou linií. Bylo na čase. Myšlenkami se vzdálila a vyhledala vědomí zvířete čekajícího na povel. „Můžeš.“ zašeptala. A Drumla vyrazil ze svého úkrytu.

Dírou v hradbě se velcí skřeti mohli tlačit jen po dvou, a tak na ně mohli Krumlor a vesničani útočit v početní převaze. Krumlor jednomu z nepřátel rozdrtil koleno a když se skřet řítil k zemi, rozdrtil mu Krumlor palcátem i lebku. Druhý skřet však mocným rozmachem rozsekl jednoho z mladíků stojících po Krumlorově boku a zbylé srazil stranou. Ostatní začali ustupovat. Několik dalších Anderelských vtrhlo dovnitř a započali boj na volném prostranství. V tom se všichni zarazili, když uslyšeli řev šelmy. Mezi několik Anderelských skřetů za hradbou se vyřítil velký huňatý hnědý medvěd a začal zaskočené skřety trhat na kusy. To už však skřeti prorazili další z vozů. Na Garretta a vesnické hrdiny spolu s Morlenem se vrhla skupinka skřetů.
Na návsi probíhal boj.  Několik loveckých šípů srazilo dva nebo tři skřety. Mnozí s vesničanů se dali na útěk. Jiní padli. Na bojiště vtrhl obrovský skřet s černými copy zdobenými zlatými a železnými cetkami. Byl větší a mohutnější než ostatní. Svojí obrovskou krví zbrocenou sekerou zabil několik nejbližších vesničanů. Garrett zaútočil. Grub, Krumlor i ostatní vedli své vlastní souboje. Věděl, že mu nikdo nepomůže. Svůj krátký trénink s Nauéríelem musel využít na maximum. Skřetí náčelník hravě srazil Garrettův útok a sám zaútočil. Garrett vykryl úder a jen stěží pod silou útoku nespadl na zem.

Dinah zatím skolila svého soka a odnesla si ze souboje pohmožděná žebra od rány pěstí. Nevěděla, jestli nejsou zlomená. Musela pokračovat v boji. Na zemi viděla několik padlých vesničanů. Nebyla bez soucitu. Cítila smutek. Někteří mrtví s ní ještě před chvílí seděli v hospodě a vesele se bavili. Rozzuřila se a jako divoká šelma se vrhla na nejblíže bojujícího skřeta.
Thessaia pozorovala svoji přítelkyni. Cítila, že Drumla si už odnesl pár šrámů. Doufala, že žádný z nich není vážný. Zavřela oči a vzduch kolem ní se rozvířil. Soustředila svoji energii. Její hole zazářila a Thessaia vrhla proud čisté energie proti skupině skřetů. Magický útok odhodil čtveřici skřetů zpět k vozové hradbě a roztříštil jimi zbytky vozu. Třísky se rozlétly na všechny strany. Jeden ze skřetů zůstal nehybně ležet se zlomeným vazem. Ostatní se pomalu začali sbírat zpět na nohy. K Thessaiaině smůle už se k ní blížil jiný skřet, který si všiml jejího magického útoku. „Čarodějka.“ vyprskl. Thessaia s hrůzou sledovala, jak se Anderelský skřet blíží. Krvácela z nosu. Její magická síla se ztenčila na minimum. Skřet byl jen několik kroků od ní, když ho zezadu sekl dřevorubeckou sekerou Borsk. Anderel zařval a otočil se, aby čelil novému nepříteli. Zahnutým mečem zaútočil. Borsk se vyhnul a vší svojí silou narazil do skřeta ramenem. Vyvedl jej z rovnováhy a znovu sekl. Avšak skřet útok vykryl a pěstí udeřil Borska do tváře. Ten se zapotácel, ale nehodlal se vzdát. Opakovaně sekal, a když mohl, také udeřil obrovského nepřítele do tváře. Anderelský skřet se jen usmál a odplivl si. „Slabé lidské plémě.“ dodal a nelidsky silnými útoky donutil Borska couvat. Thessaia praštila skřeta svojí holí. Ten ovšem vypadal, že si její snahy mu ublížit ani nevšiml. Dalším úderem sekl tak silně, že prolomil Borskův kryt a zahnutý meč se zabořil hluboko do Borskova ramene a hrudníku. Borsk padl k zemi a skřet z něj vypáčil svůj meč a zadíval se na Thessaiu. Chtěl dokončit, co měl v plánu. Thessaia zděšeně sledovala padlého Borska. V duši uchopila zbytek své magické moci a vrhla energií proti velkému skřetovi. Ten se jen zapotácel a řekl: „Jsi mrtvá, čarodějko. Tvoje krásná očka ozdobí můj stan.“ Divoce se usmál a odhalil tak ještě více své dlouhé tesáky. A to bylo to poslední, co udělal. Do hlavy se mu zarazila dřevorubecká sekera. Borskova sekera. Skřet se svalil mrtev a sekera zůstala zaražená v jeho lebce. Borsk se na Thessaiu přívětivě usmál a padl vedle skřeta.

Garrett vykrýval náčelníkovi útoky a byl zatlačován stále blíž k jedné z chatek. Sérii útoků zblokoval jen tak tak. Další mocný příval útoků už však blokovat nedokázal. Anderelský náčelník jej odzbrojil a následným až příliš silným kopancem ho poslal skrze zavřené dveře do malé chatky. Garrett se ocitl v něčím domově. Uvnitř ho uvítali hrnce, hrnky a další nádobí. Vše příliš malé, aby mohlo předtím sloužit jako zábrana z harampádí.
Ovšem, než se Garrett stačil více rozhlédnout, ve dveřích už stál obrovitý náčelník. Garrett po zemi couval do středu místnosti. Nepřítel za ním pomalu postupoval. Chystal se ke smrtícímu útoku. Zvedl svoji mocnou sekeru a chtěl seknout. Garrett zavřel oči. Nic. Bolest ani smrt nepřišla. Otevřel oči. Sekera skřetího náčelníka se zasekla do stropního trámu. Garrett využil situace a vrazil do skřeta. To vše se událo jen v jediném okamžiku.
Náčelník upustil válečnou sekeru a Garrett s ním narazil do chatrné stěny. Pod silou nárazu se na ně snesla oblaka prachu. Garrett udeřil pěstí. Skřet jeho ránu zablokoval a sám ho udeřil přímo do tváře. Garretta úder odhodil několik stop napříč místností přímo mezi stůl a židle, přičemž jedna ze židlí při nárazu praskla. Garrettovi se zatmělo před očima. Měl pocit, jako by mu rána roztříštila lícní kost. Jedno oko mu slzelo a v obličeji mu tepalo bolestí. Než se vzpamatoval, už ho silný kopanec odmrštil na zeď. Skřetí náčelník ho zvedl a znovu s ním udeřil o stěnu. Další ranou pěstí mu zlomil nejméně dvě žebra. Otočil se s ním a prohodil ho skrz okno i  zavřené okenice.
Garrett se stěží sbíral ze země. Plazil se od okna, když jím náčelník prolézal za ním. „Mně neutečeš, červe.“ procedil mezi zuby svalnatý skřet. „Zbabělá kryso.“ Garrett se otočil k náčelníkovi čelem, když jej popadl za rameno a zacloumal jím. Skřet chytil jednou rukou Garretta pod krkem a druhou šátral po malém kusu paroží, jež zdobilo jeho opasek. Garrett popadl jednou rukou skřetího náčelníka za malíček s prsteníčkem a tou druhou za prostředníček a ukazovák a vší silou jimi trhnul od sebe. Obrovský skřet zařval. Mezi zlomenými prsty se z roztržené kůže valila krev. Garrett se nadechl a udeřil skřeta veškerou svojí silou do žeber a poté pěstí přímo do ohryzku. Náčelník se zdravou rukou chytil za krk a zapotácel se. Garrett popadl protivníka pod pasem, zvedl jej do vzduchu a praštil s ním o zem. Bolest tváře ani žeber nevnímal. Sám dopadl přímo na skřeta. Ležel na něm poblíž probíhajících bojů. Koutkem oka zaznamenal bojujícího Gruba, řezníka, starosty a mnoho dalších.
Sebral v sobě veškeré zbytky síly a začal vůdce Anderelských skřetů bít do tváře. Sedící pevně přímo na skřetovi bil a bil. Nepolevoval. Klouby pěstí sedřené až na kost. Krev na nich byla jak jeho, tak jeho nepřítele. Skřetí náčelník z posledních sil chňapl po kusu paroží a chtěl jím Garretta bodnout. Byl však příliš pomalý. Garrett si ho všiml a chytil ho za paži. Jednou rukou držel paroží a druhou náčelníkovo předloktí. Trhl parožím a vypáčil je skřetovi z ruky. Sám chtěl parožím boj ukončit. Avšak skřet nepřestával bojovat. Tentokrát skřet chytil zdravou rukou předloktí Garrettovi a tou ochromenou tu zdravou podepřel, aby ho Garrett nemohl bodnout do krku. Přetlačovali se. A Garrett prohrával. Náčelník byl příliš silný. Prostě by ho nikdy nedokázal přetlačit. A tak povolil tlak volnou rukou. Napřáhl se a udeřil z vrchu do té, ve které držel paroží. Náčelník povolil a paroží se mu zabodlo do již zhmožděného krku. A zabodlo se ještě hlouběji poté, co na ně Garrett nalehl celou svoji vahou. Anderelský náčelník zachroptěl. Garrett na něm dál seděl a pozoroval, jak z jeho nepřítele uniká život. Vyděšená grimasa zůstala skřetovi i posmrtně. A jeho nezraněná ruka spočinula na paroží.
Boj okolo se zastavil. Všichni sledovali, co se právě událo. Náčelník skřetů byl mrtev. Zabit ve férovém boji beze zbraní člověkem. Bez svého vůdce už Anderelští nechtěli bojovat. Obzvláště ne, když jejich náčelník takto potupně prohrál. Začali ustupovat. Jen za málo okamžiků už na bojišti zůstali jen přeživší vesničané, ti jež jim v boji pomohli a mrtví. Zvítězili.