Svět Aris: Uvod

Svět Aris obývaly fantasy rasy, které známe z jiných světů.
Říše elfů, trpaslíků, lidí, orků a půlorků byli na tomto světě nejvíce dominantní.
Říše elfů se nacházela na dalekém severu. Trpaslíci sídlili v horách a ostrovech na východě.
Země půlorků se nacházela jižně od trpaslíků. Západ patřil jejich divočejším příbuzným, orkům. Říše lidí se nacházela uprostřed tohoto světa.

Změna, která měla ovlivnit každého živého tvora na tomto světě přišla nečekaně.
Vše začalo v říši elfů.
První brána z jiného světa se ukázala na nejsevernějším cípu jejich země.
Skrz ní prošla první vlna neznámého nepřítele, jenž neměl s ničím živým slitování.
Elfové vlnu přes těžké ztráty porazili, jenže po zničení portálu, který se ukázal jen jako jednosměrný, se zjevil o stovky mil zase jinde.
Situace se opakovala. Portálem prošlo pár desítek bojovníků, zmasakrovali nic netušící obyvatelstvo a svedli krutý boj s legiemi elfů, až do samotného konce.
Po zničení brány vznikla jiná, zase na úplně jiném místě. Tohle se opakovalo pořád dokola. Nepřítel, pro kterého ještě neměli jméno nevyjednával, ani nebral zajatce.
Elfům došlo jejich chování, nepřítel chce jejich rasu kompletně vyhladit.
Další potíž, která elfy postihla vzápětí. Brány se začali objevovat ve větších počtech současně na mnoha místech, katastrofa byla blízko.
Legie elfů nedokázali brány ničit dostatečně rychle. Stálo je to více sil, i životy, jenž nestačili nahrazovat.
Začali volat na pomoc ostatní rasy, což mělo následek ve vytvoření vojenské aliance. Tisícové armády pochodovali na sever, pomoci svým bratrům ve zbrani.
Přes ztráty tisíců životů se dařilo držet protivníka na severu. V dobách "klidu" začali vylézat na povrch otázky.
Proč se brány otevírali jen na území elfů? Kdo byl ten neznámý nepřítel, který
i přes své nízké počty ušťědřil alianci hromadu porážek?

Dragothové.
Takto pojmenovali v obecné řeči svého nepřítele. Zbroje jejich válečníků byli silné, jako dračí šupiny. Jejich zpracování i kvalitou překonávalo umění elfů a trpaslíků. V oblibě měli válečníci dragothů především obouručné zbraně. Rozsévali zkázu všude, kde se ocitli.

Kdysi krásná země elfů byla na pokraji zničení.
Krásné lesy nahradila měsíční krajina, z travnatých plání jen neúrodná půda.
Zlatá města elfů končila v ruinách, elfí rasa byla na pokraji zániku.
Zbývající elfové začali utíkat do ostatních říší.
Nakonec z elfí říše skoro po tři sta letech nekonečných bojů, zbylo jen posledních pár držav.
Vůdcové aliance si začali pokládat jednoduchou otázku. Je vůbec možné takového nepřítele, jenž působil nevyčerpatelně porazit? Poslední roky se brány začali otvírat ještě častěji a ve větších počtech. Zničená říše elfů zůstala v podobě velkého bitevního pole.

Už na tak demoralizované a unavené říše z války, přišla další katastrofa.
Poprvé v historii se otevřela brána mimo říši elfů, přímo v trpasličím městě na jednom
z ostrovů.
Všude to vyvolalo obrovskou paniku. Došlo jim, že žádné město, ani říše už není v bezpečí před nečekanými útoky dragothů.
Navíc to bylo poprvé, kdy se brána otevřela na hodně důležitém strategickém místě. Trpasličí město Dur-Khazdag patřilo mezi důležitá průmyslová města.
V továrnách a hutích se vyráběli především děla a palné zbraně pro spojenecké armády.
Navíc pod městem se nacházel důl, s životně důležitou rudou.

Aliance reagovala okamžitě. Bylo vysláno loďstvo, převážející víc než deset tisíc vojáků na pomoc zbývajícím obráncům města. Musí jej očistit od dragothů za jakoukoli cenu.
Ztráta tohoto města by měla nedozírné důsledky v této válce.

Mezi nimi se nacházel lidský dobrodruh Haxmann, a jeho družina, odpovídající na volání
o pomoc svého přítele v nouzi. Připojili se k vojenské výpravě, každý meč navíc byl v těchto těžkých dobách vítán.
Během bojů o město Haxmann narazí na něco podezřelého.
Snažící se přijít o původu té věci, na sebe začne přitahovat pozornost těch, kteří nestojí
o jeho rozluštění.
Během poznání pravdy a skutečnosti, jenž začala pomalu vystupovat na povrch, přivede Haxmanna do spirály intrik. Nebezpečí začalo číhat za každým rohem, snažící se ho zastavit.
Naštěstí pro Haxmanna tu byla jeho družina přátel, stojící vždy při jeho boku. Společnými silami a svých dalších spojenců, vydávající se zjistit pravdu, která může otřást samotnými základy jejich světa.