Fénixova šance Kap. 32: Zůstaň u mě

Kapitola 32: Zůstaň u mě

Varování: Obsah 18+

Dům Potterových, Grimmauldovo náměstí 12, Londýn, Anglie…

Uvařit magii-posilující lektvar, když už znáte všechny ingredience i správný poměr je snadné. Severus právě ukončil poslední fázi varianty s krví salamandra, kterou včera vybrali pro akci. Teď by měl mít dostatek jak pro sebe, tak pro Harryho. Zbývalo jen počkat, až dozraje.

S dobrým pocitem opustil laboratoř a o chvíli později i dům Potterových. Čekalo ho další sezení s Marylin. Tentokrát už se ovšem Severus nebál, nechtěl tomu uniknout. Vlastně, i když by si to byl nikdy nepomyslel, tomu začínal věřit. Cítil se lépe. S nikým jiným by o tom nejspíš mluvit nedokázal, ale s ní ano. Ten pocit nikdy nezažil, nikdy neměl nikoho, s kým by mohl takto sdílet svůj život. Až teď a bylo to nečekaně příjemné. Dokonce ani Lily nikdy neřekl všechno. Vlastně jediný další člověk, který znal pravdu, byl Albus, ale ten to zjistil pomocí nitrozpytu. Aby se Severus vůbec mohl vrátit, musel totiž kromě špiónství dát řediteli volný přístup do své mysli. Byla to podmínka a on ji přijal.

Dům Talbot, Hrabství Norfolk, Anglie…

Ležel na zádech na posteli a s pohledem upřeným na strop se snažil popsat své pocity. Sice to znamenalo prožívat ty vzpomínky znovu, ale blízkost další osoby trochu pomáhala. Marylin ležela vedle, bokem natočená k němu, podpírala se loktem. Její druhá ruka mu klidně spočívala na hrudi v oblasti srdce. Severus ten dotek cítil až bytostně. Pomáhal zůstat v přítomnosti.

„V první řadě jsem měl vztek. Na otce samozřejmě a také na sebe, že jsem nebyl schopen nic udělat ani pro sebe ani pro matku. Dokonce ani v pozdějším věku, jsem nenašel sílu požádat o pomoc. Pořád jsem se jen ptal proč, místo abych se zabýval tím jak to zastavit. Jak to dopadlo je myslím zcela očividné. A ano pak tu byla nepochybně také bezmoc a maximální ponížení. Prostě jsem se styděl, v žádném případě jsem si nedokázal představit, že by někdo mohl prožívat to samé. Opět jsem se mýlil.“

„Ptát se proč nemá příliš smysl, těch důvodů mohl mít mnoho. Ať už si tím kompenzoval nějaké vlastní trauma, nebo potřeboval mít pocit kontroly, zvýšit vlastní hodnotu, nebo jen toužil po pozornosti, nemění to nic na tom, že to bylo špatné. Pro tebe je podstatnější uvědomit si, jak to vnímáš teď a hlavně si odpustit. Ve tvé situaci si neměl moc prostředků jak to řešit a hlavně s kým. Teď už to vidím.“

Severus si povzdechl. „Stále mám problém na to třeba i jen pomyslet. Do určité míry se mi dařilo všechny ty pocity v sobě uzamknout pomocí nitrobrany. Pak si ale přišla ty a ta Harryho nabídka, abych šel za kmotra jeho synovi. Bojím se Marylin. Mám strach, že mě to ovlivnilo a já se k jejich dítěti budu chovat stejně. Zároveň si nejsem jist, jaký to na mě bude mít vliv při našem intimním styku. Mohl bych tě zklamat a to bych si nikdy neodpustil.“ Tohle přiznat bylo asi nejtěžší. Ze studu nedokázal ani otočit hlavu, aby na ni pohlédl.

Marylin stáhla ruku z jeho hrudníku a pevně stiskla tu jeho. „Nemusí to tak být Severusi. Kromě toho budeme v tom společně. Já ti pomůžu se se vším vypořádat, pokud mi tedy po tomhle ještě můžeš věřit.“

Severus se zprudka posadil, stud nahradil šokovaný výraz. „Jak si pro Merlina přišla na tak nebetyčnou blbost, že bych ti kvůli tomu přestal věřit?“

Marylin pokrčila rameny. „Nezapomeň, že to já tě k tomuhle přinutila. Teď znám tvé tajemství i slabiny.“

„Obvykle se nedám k ničemu přinutit, pokud sám nechci. Měl jsem strach, to uznávám a stále mám. Nevím, co bude, ale nechci zpátky Mar. Já nechci zpátky…na to tě příliš miluji,“ dodal nakonec po krátkém zaváhání. Nikdy by si nepomyslel, že bude schopen takto otevřeně přiznat city. Co to s ním Marylin udělala? Právě zbořila další část zdi, kterou Severus už před lety pečlivě vystavěl kolem svého srdce. Brzy už žádná nezbyde.

Marylin se k němu naklonila a věnovala mu něžný polibek. „Já tě taky miluju, a pokud jde o sex, víš jistě, že to chceš? Totiž… umím být trpělivá.“

„Momentálně si nejsem jistý vůbec ničím,“ řekl Severus a polibek prohloubil. Tohle bylo dobré a nad tím co bude dál, nechtěl přemýšlet. On vlastně vůbec nechtěl přemýšlet. Pomalu, ale obratně začal rozepínat knoflíčky její fialové blůzy a Marylin se zasmála.

„Dobře tak… začneme pomalu. Co třeba společná koupel?“ S těmi slovy se mu vysmekla, a aniž by čekala na odpověď, sama se vydala směrem ke koupelně. Nespěchala, cestou odhazovala svršky. Severus ji se zájmem sledoval…

*****

Marylin tuhle taktiku zvolila schválně. Věděla, že voda s jeho zážitkem žádnou souvislost nemá, tudíž se to zdálo jako vhodný začátek. Vstoupila do sprchového koutu, pustila na sebe vodu a snažila se nemyslet na to, zda to s tím návrhem příliš neuspěchala a Severus necouvne. I kdyby ano, neměla by mu to za zlé.

Obávala se však zbytečně. Severus se objevil vzápětí a Marylin musela uznat, že vypadá velmi dobře. Bez nejmenšího zaváhání vklouzl za ní do sprchy. Elegantně majestátní jako vždycky. Na světlé pokožce se rýsovaly svaly svědčící o skvělé fyzické kondici a Merline ten zadek…Ještě že měl ve zvyku nosit dlouhé hábity. Dokázala si docela dobře představit, že by jinak mnohé Bradavické studentky měly problém spustit oči z jeho pozadí. 

„Jsi nádherná,“ řekl zastřeným hlasem, čímž ji vytrhl z myšlenek. Konečky prstů pohladil po tváři. Marylin k němu přistoupila blíž, dala mu ruce kolem krku a přitiskla se tak k jeho tělu. Severus toho využil a volnou rukou sjel po jejích zádech až k zadečku, stiskl. Ucítila, jak se jí jeho mužství tlačí k podbřišku. Vzrušilo ji to, proto už na nic nečekala a vášnivě ho políbila. Jejich jazyky spolu sváděly souboj. Dobývaly, poznávaly se. Když tu Marylin náhle zatoužila poznat víc. Pohladila ho po hrudi, palcem obkroužila bradavku, podráždila ji nehtem. V Severusovi se zatrhl dech. Marylin přerušila polibek, sklonila hlavu. Nyní již vztyčenou bradavku vsála do úst, chviličku dráždila jazykem. Vůbec při tom nedbala na proud vody, který jí nyní dopadal na hlavu a obličej. Rukou se zároveň věnovala i druhé bradavce. Severus zvrátil hlavu a znovu se trhaně nedechl.

„V pořádku?“ zeptala se pro jistotu.

Severus zavrtěl hlavou. „Neptej se.“ A převzal kontrolu. Přitiskl ji zády ke stěně sprchového koutu, zvedl obě její ruce a přišpendlil vlastním předloktím nad hlavou. Druhou rukou pomalu zkoumal tělo. Marylin se tomu nebránila. Uvolnila se a vnímala jeho ruku, která stekla pravým podpažím na ňadra, břicho, boky. Na stehně se na okamžik zastavila, jen aby se vzápětí mohla po vnitřní straně vrátit nahoru mezi nohy. U vstupu do těla, ruka na malý okamžik zaváhala. Marylin zalapala po dechu. To Severuse povzbudilo. Jedním prstem vnikl dovnitř a dráždil citlivé nervy. Jakmile jí z úst uniklo zasténání, se však stáhl a veškeré vzdechy utlumil polibkem.

„Severusi, mohla bych…tě umýt?“ zeptala se po chvíli trochu váhavě, ze strachu, aby snad nezašla příliš daleko. Pohlédl na ni, jeho černé oči plály touhou. Neschopen dalšího slova pouze přikývl.

Marylin vzala do ruky bylinkové mýdlo. Začala u ramen a krku. Zatímco věnovala pozornost jeho hrudníku a zádům, Severus si umyl vlasy a pak už to nechal na ni. Přesunula se k jeho bokům a hýždím, mýdlo hladce klouzalo po těle. Marylin poklekla, chvíli se kochala pohledem na jeho mužství, zatímco mydlila zadní část nohou. Ve chvíli, kdy dorazila dopředu ke kolenům, se Severus mírně rozkročil. Marylin si to vyložila jako souhlas k pokračování a tak zamířila přes stehna mezi nohy. Hřbetem ruky se přitom otřela o varlata. Severus se prudce zachvěl.

„Nezavírej oči. Dívej se, to ti pomůže zůstat v přítomnosti,“ poradila mu a jazykem polaskala špičku penisu.

„Pokračuj,“ vydechl Severus a ona ho zachvátila do úst, lízala, dráždila zuby, až se Severus neovládl a zasténal. Vnímala, jak se mu klepou kolena, přesto se nesnažil uniknout. Pevně ji chytil za mokré vlasy a přidržel na místě. Marylin přidala ruku, jemně masírovala varlata, dokud Severus nevyvrcholil. Pustil její vlasy, trochu se mu přitom třásla ruka, na nohou se však udržel. Opřel se hlavou o chladné dlaždičky a nechal se namydlit. Po chvíli Marylin vstala a stáhla ho k sobě pod proud vody, aby se spláchlo všechno mýdlo. Pak vypla vodu. Ještě chvíli jen tak stáli v objetí, vzrušení pomalu doznívalo.

„Tak co bylo to zlé?“

„Vlastně to bylo velmi příjemné,“ pronesl Severus hlubokým hlasem.

„To jsem ráda…Nechceš zůstat na noc?“ Byl to spontánní návrh, Marylin nad tím ani nestihla přemýšlet.

„Rád,“ souhlasil Severus bez zaváhání.

*****

Večer, když už venku zavládla tma spolu jen tak leželi v posteli. Marylin spočívala hlavou na jeho nahé hrudi a Severus jí levou rukou hladil po zádech. Cítil se dobře, jako už dlouho ne. Náladu mu kazila jen jedna jediná neodbytná myšlenka.

„Marylin, nemyslíš, že má Harry právo to vědět? Nelíbí se mi to, ale říkám si, že by možná měl znát mou minulost, než mě pustí ke svému synovi.“

„Podle mě to není nutné. Ty nejsi jako tvůj otec, nevěřím, že bys to udělal. Kromě toho ti s tím pomůžu. Ale samozřejmě to záleží na tobě. Pokud myslíš, že je to správné tak mu to řekni. Klidně u toho budu s tebou.“

Severus neodpověděl. Sám si v tomto ohledu nebyl jistý, co má dělat. Malý Ignotus všechno komplikoval a to se ještě nestihl ani narodit. Harryho všímavost také moc nepomáhala. Dávno věděl, že se Severusem není něco v pořádku, ale zatím vyloženě nenaléhal. Spokojil se s jeho odpovědí, že na řešení pracuje. Ale dalo se něco takového vůbec definitivně vyřešit? Jistě mohl se s tím určitým způsobem vyrovnat, přijmout to, ale pravda je, že minulost tu s ním bude stále. Je naší součástí, to ona z nás dělá to, kým jsme. Takže opravdu se mohl spolehnout, že ho to neovlivní? Severus nevěděl.

Poznámka autorky: Doufám, že jste si trochu lechtivou kapitolku užili a oddechli si od démonů. Příště už se totiž začne něco dít a nebude to nic dobrého.