Linuxový Joe: 1. díl

Toto literární dílo je věnováno drsným hackerům Divokého Východu, kteří mstili nestabilitu a oslavovali Výkon: ať byl použit na cokoli.

V Trigger Windows Saloonu, jediné a nejlepší internetové kavárně městečka StackOn City, bylo jako vždy rušno. Lidé se zabývali klasickými netovými flejmy: ATI versus Nvidia, Windows versus macOS, které hry jsou lepší… Doug .NETman seděl znuděně uprostřed sálu a četl Lupu. Nad okolní cvrkot byl povýšen a jakmile se mu zdálo, že hádky již nabírají příliš vysoké otáčky, zatleskal rukama:

„Dost bylo flejmování. Nyní načneme zábavu z jiného disku: přichází velká umělkyně, pěnice Divokého Východu: Torrento Foo!“

Na pódium se vyvalily mraky dýmu a z nich se vyloupla dáma v černém.

„Musí být mou,“ zašeptal si pro sebe Doug .NETman. Dáma začala zpívat:

když v báru blikne screen
tak nad hardwarem svým
stále sním, že přijde on
mého kompu šampión
jen jemu vše co mám
já ráda, ráda dám
kdy přijde on?
což já to vím
a v báru zas blikne screen

Poté, co Torrento Foo dozpívala, se flejmíky rozběhly nanovo. Lidé si sedli ke svým mašinám a dále se mydlili písmenky. Když byli v nejlepším, ozvaly se náhle od vchodu tóny elektronických houslí a do Trigger Windows Saloonu vstoupil starý muž s plavovlasou dívkou. Dívka se podívala přes rameno jednomu ze surfařů, známému pod přezdívkou Impo, který právě zápolil s deseti nechtěnými popup okny. Zavřela jeho standardní windowsový prohlížeč Internetu a vtiskla mu do ruky flashdisk:

„Zde máte náhradu, dobrý muži. Naistalujte a budete žehnat mému počínání. Firefoxová obroda: hnutí bratří a sester, které vás vykoupí z otroctví trojských koní a nechtěných popupů. Myslíte si snad, že náš Divoký Východ bude méně divoký, když naplníte své disky čerstvě nainstalovaným Firefoxem či kompaktní SeaMonkey? Právě naopak…“

Impo vstal od stolu, zachechtal se a dal průchod svým destruktivním sklonům.

Podíval na elektronické housle, chvíli měřil vzdálenost mezi svým infraportem a infraportem starého pána. Poté spustil škodlivou utilitku.

„Mé housle, mé housle…“ zanaříkal kmet, jehož nástroj nyní nevydal ani tónu.

Dále darebák obrátil svoji webkameru na plavovlasou slečnu a začal uploadovat její foto, aby jí následně postnul na internet pod nějakým nemravným nickem.

„Jednu Wokenní session pro slečinku,“ obrátil se na barpult.

„A mně prosím,“ ozvalo se náhle ode dveří, „jeden terminál s Contra-Lockin Linuxem.“

Všichni ztichli a hleděli ke vchodu, kde se rýsovala silueta muže v bílém oděvu.

„Říkal jste terminál Contra-Lockin Linuxu, cizinče?“

„Říkal, pistrollníku.“

„Pak jste… Linuxový Joe.“

„No a?“

Bílá postava pokračovala do středu sálu. V jejích pohybech byla znát nevtíravá elegance, styl a šarm.

Na jedné mašině vyskočilo okno s chybovou hláškou. Joe se chvíli díval, vytáhl notebook a jedním dobře mířeným příkazem záležitost fixnul. Poté se obrátil na Impa:

„Vidím, že tato mladá dáma a tento gentleman očekávají vaši omluvu, pistrollníku. Bude nejlepší, když si nasypete obsah Koše na hlavu a nazvete se trapným lamerem, vy klikací n00be. Počítám do tří. Jestliže se neomluvíte, promluví mé Copy&Paste.“

„…které má vazby na systém proklatě nízko.“ doplnila Torrento Foo.

Joe kývnutím potvrdil low-level vazby.

„for(int i=1;i<=3;i++) { sleep(1); printf(“%dn",i); }"

odpočetl Joe a když se Impo k žádné omluvě neměl, vyťukal něco na svém notesu. Impovi spadl prohlížeč a odhalil nahou Plochu, posetou svinčíkem chaotických ikon, s nemravným pozadím coby tapetou. „Jsou tu dámy, pistrollníku.“ usmál se Joe. Impo zamknul svůj stroj a klidil se ze sálu pryč do svého kamrlíku, rděl se až do krve.

„Díky, šlechetný zachránče,“ podal našemu hrdinovi ruku starý pán, „Já jsem Ezra GNUman a toto je moje dcera…“

„Winifred,“ představila se dívka.

„Ehm… hezké jméno.“ zamračil se lehce náš hrdina. „Já jsem Joe. Linuxový Joe mi říkají, podle toho textového editoru.“ omluvně se usmál.

„A já jsem Torrento Foo, pěnice Divokého Východu.“ dodala dáma v černém, která předtím zpívala svoji barovou píseň.

Joe spustil ve svém mozku multitasking, ovšem přepínání kontextu dvou romantických procesů bylo na jeho systémové zdroje příliš mnoho.

Obrátil se tedy k barpultu: „Ž-žádal jsem o jednu mašinku s Contra-Lockin Linuxem.“

„Linux nevedeme,“ zabručel barman, „máme tu Windows, jestli byste chtěl.“

„Straním se zásadně volovin,“ usmál se Joe. „Chceš stabilní systém míti? Musíš Linux instaliti! Dovolte, abych si posloužil z vlastních zásob.“

Joe připojil svůj notebook k WiFi síti kavárny a rychle vyřídil, co potřeboval. Poté zamířil k východu.

„Neodcházejte!“ vykřikla obě děvčata.

„Já se vrátím!“ odvětil Joe, když jeho bílá postava mizela v dáli.

„Není třeba,“ pošeptal si zdrcený Doug .NETman, který vše pozoroval z uctivé vzdálenosti.

„A nebudu sám, Dougu .NETmane, se mnou přijde Výkon!“ ozvalo se ještě ode dveří.

(pokračování příště)