Svět Aris Kapitola XXII

Buzzag se od srdce zasmál jednomu z dalších vtipů od jednoho ze svých zabijáků natolik, až upustil krýgl s pivem a téměř ohlodanou nohu pečeného kuřete.
Přece jen bylo co oslavovat, vyplundrování takové vísky, jenž měla velké zásoby jídla, kvalitního pití, ale i šperků či nářadí. A samozřejmě cenná kořist bylo i pět žen, které přišli Buzzagovi jako idealní zpestření na dnešní večer nejen pro sebe, ale i své chlapy.
Ženy byli navlečeny do okovů a připoutány ke stromu poblíž veselky u táborového ohně.
Nájezdníci po nich házeli zbytky co nedojedli, či vylévali zvětralá piva.
Občas kolemjdoucí nájezdníci si neodpustili do nich kopnutí, plivanec či zatahání za vlasy.
Jeden hodně opilý nájezdník už své choutky nebyl schopný udržet na uzdě a začal se po jedné ze zajatkyň už sápat. Za velkého povzbuzování ostatních, jenž se míchal s pořádným smíchem od plic si stahoval kalhoty.
Buzzag si promnul své prošedivělé vousy, podíval se na nejmladší vězenkyni, již muselo být dle něj patnáct let. Vyděšená dívka sledovala právě probíhající znásilňování své starší sestry.
Brekem musela obrátit zrak, od své křičícího sourozence, čímž se její pohled setkal právě
s Buzzagovým. Ten se začal usmívat, pozvedl téměř vylitý korbel směrem k ní, poté na dívku mrknul a olíznul si rty. Dívka od něj s nechutí odvrátila zrak k zemi, několikrát se snažila cuknutím vymanit se z pout, poté začala znovu brečet. Buzzaga její ubohý zoufaly pokus pobavil, zvedl ze země spadenou nohu kuřete a hodil vězenkyni přímo na hlavu. Čímž si vysloužil opět na chvilku její pohled.

,,Neboj se holka!" zasmál se Buzzag ,,Také se ti budu věnovat, ale ve svém stanu!"
Poté se postavil, lehce opilý vůdce nájezdníků zavrávoral. Přitom ukázal kolem sebe na ostatní své druhy ,,A potom musíš obšťastnit všechny tyhle dobré muže!" zařval z plných plic a pozvedl krýgl s pivem do vzduchu. Skoro padesát mužů zajásalo, a pozvedli své pivní půllitry či číše s vínem do vzduchu. Přitom vyvolávali jméno svého vůdce.

,,Co tady kurva děláš?!" zařval jeden z nájezdníků, čímž si vysloužil pozornost všech, včetně Buzzaga.
Na pomezí lesního porostu u tábora zpozoroval totiž vysokou, štíhlou postavu, zahalenou v potrhaném plášti a kápí na hlavě.
Buzzag předstoupil před své lidi směrem k nečekané návštěvě, vypil zbytek piva a hodil prázdný krýgl k nohám vetřelci.
Neznámý muž hleděl do země, neřekl jediné slovo. Jen se opíral pravou rukou o hůl, druhou měl položenou na hrudi.

,,Seš snad hluchej! Vodpověz!" zavrčel Buzzag, jenž byl doposud přesvědčen, že ve zdejších končinách není žádná živá duše. Ostatní nájezdníci začali tasit meče, natahovat tětivy svých luků, či natahovat zámky křesadlových pistolí.

,,Jsem jen pouhý poutník, kterého zlákalo nejen veselí, ale hlavně teplo z ohně a možné pohoštění." pravil cizinec. Jeden z nájezdníků při jeho slovech začal kuckat, když během odpovědí cizince nasál pivo do plic.

Buzzag povytáhnul obočí ,,To si děláš prdel debile?!" zaťal pěst, nenápadně okem kontroloval okolí, jestli neuvidí nějaký pohyb v porostu.

,,Nedělám si legraci ctěný pane. Jsem na cestě totiž hodně dlouho." nesouhlasně zavrtěl hlavou cizinec.

,,Vážně?" zeptal se výhružným tónem vůdce nájezdník, pozvedl přitom svoji sekyru ke hrudi.

Cizinec souhlasně pokývnul a udělal pár kroků vpřed ,,Jsem na cestě asi týden nebo dva. Přitom mi to přijde jako půl roku!" dodal.

,,Stůj ty zmrde!" zařval Buzzag a zaujal bojový postoj. Tři z jeho kumpánů se vydalo vstříc cizinci. Ten jeho varování vyslyšel, mezitím trojice nájezdníků stáli již těsně předním.

,,Co seš doopravdy zač ty zkurvenče!" zavrčel Buzzag, jeho ruce začali drtit toporo sekery.
Nechápal to. Vždyť je to na první pohled jasné, že on a jeho banda jsou zabijáci, vyvrhelové a zloději. A přijde mezi ně jen jedna osoba? Ještě k tomu neozbrojená? Člověk se zdravým rozumem by se jim vyhnul mílovým obloukem a pořád by se ohlížel za záda, jestli po něm náhodou nejdou.

,,Ukaž ten svůj ksicht! Udělám si z něj trofej do svého stanu!" zavelel bez špetku strachu Buzzag, opřel si sekeru o rameno, zatímco druhou ruku schoval za zády a začal značit ostatním kumpánům přípravu k útoku.

Cizinec pokrčil rameny a strhnul kápi z hlavy.
Své dlouhé blond vlasy odhodil stranou, aby Allastar ukázal nejen svůj obličej, ale i určitý znak své rasy.

,,Je to špičatý ucho!" vyhrkl v úžasu jeden z nájezdníků, stojící u Allastara.

Buzzag vytřeštil oči, namířil na Allastara sekyrou ,,Zabte toho sráče!" zavelel.

Nájezdníci, jenž stáli u Allastara se vrhli do útoku.
Allastar ťuknul svou holí o zem. Z doteku holi se zemí se vytvořila nárazová vlna, jenž odhodila nájezdníky pět metrů od něj.

,,Do něj! Do něj! Urvěte mu tu jeho šišatou palici!" řval Buzzag na své muže.

Nájezdníci po Allastarovi vystřelili z pistolí a vyslali i salvu šípů.
Jenže pro jejich smůlu se Allastar obklopil ochranou bublinou, od které se všechny střely odrazili do okolí.

Ten moment ze tmy vyrazili elfí válečníci Orion a Dryu vpřed, přímo proti mnohonásobné přesile.
,,Štítoví válečníci!" vykřikl jeden z nájezdníků těsně předtím, než Dryu k němu přiskočil a švihnutím meče mu uťal hlavu. Poté udělal dva rychlé kroky k nejbližší skupince nájezdníků, přitom ostrou hranou svého štítu a máchnutím s ním uříznul dalšímu z nájezdníku ruku až u lokte.
Rychle se přikrčil, sklouzl se po kolenech a máchnutím šavlí uřízl dalším dvěma nepřátelům zaráz po jedné noze.
Jeden z nájezdníků toho využil, stoupl si za něj a křesadlovou pistolí jej střelil do zad.
Jenže nešťastně pro něj se kulka od elfí zbroje odrazila pryč, jak míček od zdi.
Orion toho využil jeho překvapení a useknul střelci celou ruku, poté jej kopancem skolil k zemi.

,,Zastavte je! Dělejte!" křičel Buzzag, přitom z něj létali sliny a nenápadně ustupoval.

Allastar, jenž stál bokem si všiml nenápadného útěku Buzzaga a vyslal švihem své ruky řetězový blesk, který nejen Buzzaga, ale dalších osm nájezdníků srazilo v křečích k zemi. Allastarovo kouzlo je nemělo zabít, jen paralyzovat.
Mezitím Dryu a Orion pokračovali v usekávání a řezání končetin Buzzagových kumpánů.
Snažili se přitom pokud možno mrzačit, nikoli zabít.
Vrahové po nich stříleli vším co měli, ale elfí zbroje byli prakticky neprorazitelné. Ne zbraněmi, kterými byli vybaveni. Kulky a šípy se od nich odráželi, meče a sekery se po každé ráně odrazili, zatímco duo elfů díle spolupracovalo jako jeden muž, téměř šermířským tanečním uměním se vrhli do hluku stojících těl. Nadále usekávali končetiny těm , jenž zvolili boj. O "útěkáře" se staral mezitím Allastar svými kouzly. Buzzagovi muži byli prakticky bez jakékoli šance na vítězství.
Řev mužů, jenž padali na zem s uříznutými částmi těl dělalo Allastarovi v duchu radost. Mlčky bez jakékoli mimiky tváře jen hleděl na masakr, který se odehrával. Hřálo ho na srdci, až ty podřadné bytosti pošle hluboko pod zem.

Zranění nájezdníci sténali a nadávali, někteří prosili elfy, aby je dorazili.
Allastar si vychutnával jejich zoufalství, když kráčel skrz tábor mezi raněnými.
Jeho osobní stráž mezitím kontrolovala okolí, jestli nějaký nestihl utéct.
Takových bylo celkem dost, ale pozorný Allastar je vždy zasáhl svými kouzly.
Mág se zastavil až u vůdce Buzzaga, jenž se kroutil na zemi po zásahu kouzlem.
Chvilku mlčky pozoroval postaršího nájezdníka, potom se rozhlédl po okolí.
Řev a sténání zraněných bylo slyšet po celém táboře.

,,Tady bychom mohli." zamumlal si, natáhl svoji ruku a sílou své magie vytrhl kus země o průměru dobrých šesti metrů. Máchnutím ji odhodil pryč, přímo do stanů.
Potom znovu obrátil zrak na překvapeného Buzzaga, dřepl si vedle něj a pohlédl mu do očí.
Buzzag se začal smiřovat se smrtí, jen hleděl s odevzdaným výrazem na mága.

,,Tohle pro mne neskončí dobře, že?" zamumlal s jistou dávkou naděje, že by přišla jiskřička naděje na záchranu svého života.

,,Ne, tohle pro tebe neskončí dobře." odvětil Allastar a poklepal Buzzaga po čele.
,,Když jste dnes přepadli a vyvraždili vísku, byla tam i elfka. Chci vědět, který z těch tvých zmetků ji zabil." pronesl Allastar klidným hlasem. Buzzag se usmál.
Ucítil totiž, že kouzlo mága polevuje a je schopný se hýbat. Udělal to, co bylo pro něj typické.
Ohnal se po Allastarovi pěstí, mířící přímo do jeho obličeje.
Elf jeho pokus ale zhatil. Svoji rukou chytil nájezdníkovu pěst.
Buzzag vytřeštil oči, neočekával takhle rychlou reakci. Navíc ani nemohl svoji chycenou pěst vymanit z mágova sevření.

,,Celkem dobrý pokus." usmál se Allastar ,,Ale teď mi konečně řekni, který ji zabil. Jako tvoji odměnou za spolupráci bude rychlá smrt." přihodil nájezdníkovi.

,,Proč bych ti měl něco říkat ty podělaný, špičatý ucho?!" zavrčel Buzzag.
Allastar se jen zasmál ,,Asi kvůli tomuhle."
Buzzag začal řvát bolestí, když Allastar začal nájezdníkovu pěst drtit ve své ruce.
Kosti praskali a z tržných ran začala vytékat krev.
Když Allastar skončil, nezbylo z prstů i dlaně téměř žádné památky. Jen podivně zkroucená, zakrvácená hmota.

Buzzag se svíjel na zemi bolestí ,,Jestli chceš, můžu pokračovat. Končetin máš ještě dost!" navrhnul se smíchem Allastar, poté se na jeho tváři objevil hodně zlomyslný výraz ,,A nemusíme skončit jen u končetin." dodal pobaveným tónem.

Buzzag ze svou zdravou rukou ukázal ne jednoho ze svých zraněných kumpánů, jemuž byla useknutá noha ,,To byl tenhle! Tenhle to byl! Svěřil se mi, že to udělal!."
Muž s opuchlou tváří a pár chomáči černých vlasů na hlavě celý jejich rozhovor slyšel.
Suše polkl a ze zoufalství se přetočil na břicho, snažící se odplazit co nejdál.

Allastar pokývnul na své válečníky. Ti přikročili k označenému nájezdníkovi.
Orion svoji šavlí probodnul nešťastníkovi dlaň, zatímco Dryu usekl druhou ruku.
Řev po táboře byl nesnesitelný. Pak začali z nájezdníka strhávat šat.
Vysvlékli ho do naha a otočili jej na záda, pak jej odtáhli na kraj vytvořené díry.
Allastar svým druhům řekl něco ve svém elfském jazyce, jenž na jeho slova reagovali pokývnutím na souhlas. Vydali se po táboře hledat určitou věc.
Mezitím Allastar znovu obrátil svoji pozornost k Buzzagovi.

,,Co seš sakra zač?!" neodpustil si vůdce nájezdníků s bolestivou grimasí ve tváři. Zdravou rukou si přitom svíral krvácející pahýl své raněné ruky.

,,Jsem ten, kdo vyvede svůj lid znovu na vrchol!" zašeptal mu Allastar do ucha ,,Vím to! Bylo mi to řečeno věštkyní nejvyššího řádu Tuz-Maghall!" Allastar se ušklíbl ,,V proroctví bylo, že jednoho dne se ukáže člověk, se vzácným předmětem u prahu mého obydlí. To bude znamení, že nastal můj čas, abych se přestal skrývat a šel splnit úkol, který mi byl určen!" pronesl ledově vražedným tónem.

Buzzag jen přihlížel, nezmohl se ani na slovo.
,,Víš jaký můj cíl?" zeptal se jej Allastar ,,Nevíš? Napovím ti!" dodal a rukou ukázal kolem sebe. Buzzag chvíli přemýšlel, co tím chtěl mág říci.

,,Poté co porazíme Dragothy se oči naší pomsty zaměří na vaši podřadnou a ubohou rasu! Vyhubím vás do jednoho! Bez slitování, soucitu a bez vyjímek!" odpověděl sám sobě Allastar, jeho zorničky přitom hořeli jako plameny v ohni.
Postavil se na nohy, když jeho válečníci přišli s hnědým, keramickým džbánem.

,,Můžete se do toho pustit!" zavelel Allastar, přitom se opřel o strom vedle Buzzaga, chtěl si vychutnat to, co zanedlouho začne.
Dryu dal "kopačku" nájezdníkovi do tváře, zatímco Orion si klekl vedle něj.
Vytasil dýku, a začal z torsa zabijáka stahovat kůži od prsou směrem k podbřišku.
Nájezdník bolestivě řval při každém říznutí a popotáhnutí kůže.
Odříznutou kůži Orion potom hodil do díry.

,,A teď přijde to nejlepší!" zazubil se mág. Dryu vytáhl korkový špunt ze džbánu, rukou hrábnul do vnitra a začal přesypávat před zraky přihlížejících bílý nerost... sůl.

,,Ne! Ne! Tohle ne! Prosím zabijte mě!" křičel z posledních sil nájezdník, jenž byl na prahu svých sil snášet další větší bolest ,,Já toho svého činu lituji! Ano, vážně lituji!" rozbrečel se nakonec.

Dryu první hrst soli tvrdě přiložil na místo, kde dříve byla noha. Hned vzápětí Orion hodil další hrst soli na pahýl ruky. Nájezdník řval bolestí, prosil aby jej konečně zabili. Svíjel se na zemi v krutých bolestech.

,,Nejlepší na konec!" zasmál se Allastar a několikrát si zatleskal. Orion a Dryu zdvihli džbán ze solí nad tělo nájezdníka a celý jeho obsah vysypali na část těla, kde byl nájezdník zbaven kůže.
Buzzag zavřel oči, skřípal přitom zuby. Zoufalý křik mučeného muže jej přivádilo k šílenství, trvalo to několik desítek vteřin, než zemřel. Orion potom skopnul mrtvolu do jámy. Následně dvojice válečníků začali házet všechny živé, sténající raněné nájezdníky do jámy.

,,Jsem Tar-Valkor! Jeden z jedenácti nejsilnějších bytostí tohoto světa! A tohle je teprve první krůček od očisty tohoto světa od vaší rasy! Jste jak morové krysy, kterých je potřeba se jednou provždy zbavit! A tohle je teprve první krok k očištění!" pronesl vítězoslavně s notnou dávkou hrdosti Allastar.

,,Takže Tar-Valkor hmm?" řekl náhle Buzzag bez náznaku strachu ,,Takže ty seš jeden z chcípáků, který cílevědomě nechává umírat ostatní elfí mágy, šamany, věštce za účelem nabití větší síly tím, že magie přejde na tebe že? A to se prohlašuješ za lepší rasu? Necháváš zabíjet vlastní, jen kvůli vlastnímu užitku. Nejsi o nic horší, než já a moji muži!" Buzzag si odplivnul.

Trochu překvapený Allastar na něj zíral ,,Udivuje mě, že odpad jako ty o něčem takovém ví." uznal pravdu slov Buzzaga.

,,To je váš problém špičatý ucho!" pravil Buzzag ,,Vaše arogance vás dohnala tam, kde jste teď! Jste už jen pouhý stín své dřívější slávy! Jste už jen minulost!" začal provokovat elfa, přitom se usmál a ukázal nájezdník své zuby ,,Až s vámi moje rasa zatočí, nezbyde po vás v historii ani náznak o vaší existence!"

Allastar mlčky poslouchal, poté Buzzaga skopl do jámy jako posledního z nájezdníků.
Dopadl do hromady sténajících těl, které pomalu opouštěl život díky velké ztrátě krve.

,,Je načase abyste posloužili aspoň jednou v životě k něčemu užitečnému!" pronesl Allastar
a zaťukal svoji holí o zem. Nějakou dobu se nic nedělo, pak spatřil Buzzag vylézat z hlíny kolem nespočet malých černých teček, mířící k němu. Byli to mravenci. Statisíce mravenců mířící za potravou.

,,Ty podělanej bastarde! Doufám, že chcípneš hodně dlouhou a bolestivou smrtí!" křičel Buzzag na Allastara, jenž stál na kraji jámy a vychutnával si přicházející konec jedné nájezdnické bandy.
Začal se ozývat bolestivý křik, když mravenci se začali zakusovat do jejich těl.
Desetitisíce malých tvorů šplhalo po Buzzagovi, cítil jak ho kousají a trhají kousky masa pod jeho oblečením. Křičel bolestí a pořád se díval na elfa, než jej nakonec pohltila lavina těl malých tvorů.
Křik a sténání z jámy upadal. Až úplně utichl Allastar zaměřil svoji pozornost na zajatkyně
v okovech. Dlouho si povzdechl a lusknutím prstu uvolnil jejich okovy.
Chvilku nevěřícně na něj zírali a čekali co bude.

,,Stačí říct jen děkuji!" prohodil nehybný Allastar.
Dívky pomalu vstali, přitom z něj nezpustili zrak.
Elf vytáhl z róby měšec ,,Vaše vesnice je zničená, nikdo další nepřežil. Tady máte ode mne nějaké peníze, abyste mohli začít nový život." pronesl starostlivým hlasem.
Dívky postupovali k němu ve skupině opatrným krokem, vyděšeně se na něj dívali.
Allastar natáhnul ruku, v níž držel měšec.
,,Děkuji! Děkuji za záchranu!" řekla jedna z dívek, když byli téměř u něj. Začala se natahovat po měšci. Jenže Allastar těsně před dotekem ruky s měšcem sklopil ruku a pokývnul ke svým strážcům.
Bylo vidět, že si vyměnili poněkud rozpačité pohledy, ale nakonec uposlechli.
Strčili do skupinky dívek, které spadli do jámy.
Nevybíraví mravenci se okamžitě vrhli na další přírůstek v jámě.
Dívky křičeli, co jim hrdlo dovolilo.
Na tohle se Allastar nedokázal už dívat. Mávnutím ruky zvedl předtím vytrženou hlínu a nechal ji vrátit zpět. Když hlína zasypala jámu, tak ve zničeném táboře zaznělo ticho. Nic už nerušilo, než jen zpěv ptáků, které začali vítat vycházející slunce. Allastar zavelel k odchodu k Haxmannovi a ostatním.

Předtím se Allastar ještě zastavil před dvojici válečníků ,,Ještě jednou budete váhat nad mým příkazem, tak potom bude následovat trest!"
Dvojice jen souhlasně přikývla, poté následovali kroky svého pána...