Vánek ve větvích vrb - kapitola 12

Navzdory tomu, že je kaedru velící bojovník neustával vybízel ke chvatu, se pohybovali velmi pomalu. Lesnaté svahy severu sice vystřídalo travnatokamenité podloží, terén byl však kopcovitý, nepřehledný a skupina se pro úzká údolí a soutěsky mezi jednotlivými kopci často dělila ve snaze vyhnout se šplhání přes jejich vrcholy. V tak velkém počtu nebylo lehké tomu zabránit, zvláště když válečníci utvářeli v rámci družiny samostatné jednotky zhruba o tuctu nubelorech, v závislosti na operačních skupinách, ve kterých před pochodem na jih působili. Odděleně se drželi taktéž výrobci se sběrači. Na léčitele byly kladeny poněkud vyšší požadavky, co se týkalo rozptýlenosti ve skupině, zůstávali však alespoň schouleni pod silným skupinovým duchem. Jelikož se pod velícím slerii, narozdíl od praktiky latejského vojska, hierarchie dále nevětvila, docházelo nezřídka k tomu, že se oddělivší se skupinky navzájem ztrácely. 

Mnohdy se tak stávalo, že se vitaloni thermentali, jejichž zvykem bylo následovat vždy v odstupu za léčitelským kaedrem, náhle ocitali uprostřed skupiny, když je opozdivší se nubeloři doháněli zezadu, což působilo další zdržení. Přestože během války přicházeli i nubeloři vnímaví k nižším Písním s Termentanty do styku častěji, než snad kdykoli historicky předním, stále si na jejich nezřídkou přítomnost patrně nedovedli zcela zvyknout. Stranili se jejich blízkosti a v úzkých údolích tak docházelo k dalším prodlevám. V takových případech je nikdo ke svižnému pohybu nepobízel. Samotní vitaloni saeni, kteří s Průvodci spolupracovali staletí před vojenským konfliktem, v jejich přítomnosti švihali ocasy a klopili uši blíže k hlavě.

Přesto, že byly na cestě teprve třetí den a tempo bylo nezřídka vleklé, Salix byl zcela vyčerpaný. Každý pohyb chromou končetinou mu v ostnech tupé bolesti vystřeloval do lumbální páteře, kterou pro nepravidelné držení těla patrně namáhal více, než předpokládal. V pro něj nezvyklém, kamenitém terénu navíc klopýtal ještě častěji, než v lesích a každé další zakopnutí pro nej představovalo o to bolestivější a delší hledání ztracené rovnováhy. 

Druhý vitalon thermentali, který doprovázel kaedr, byl jedním z těch, kteří mu přišli vstříc do portálu jeskyně. Měl špinavě bílou, na zádi grošovanou srst a rozšklebenou tvář na masce podobnou dravé rybě. Jmenoval se Carex. Nehovořili spolu tolik, jak Salix hovoříval s Beliottem. Bok po boku kráčeli za skupinou léčitelů tiše a netečně, uvnitř stejně prázdní, jako působili navenek. Pouze rozvolnělé cípy jejich niter se vlnily okolo jejich těl, v nepřetržitém kontaktu s okolím i mocí druhého Průvodce, kterak zkoumali a posuzovali navzájem své síly.

Jak putovali dále na jih, ráz krajiny stále více vypovídal o tom, že směřují k mohutnému vodnímu toku. Třebaže se terén stále vlnil v kopcích a vyvýšeninách, postupně jich ubývalo a nebyly již tak strmé, kamenité podloží nahrazovala úrodnější, tmavá zemina, tráva zde rostla vyšší a mezi keři si vydobývaly své místo i skupiny štíhlých, hustě při sobě rostlých náletových stromků. Bylo nepřehlédnutelné, že se terén snižuje. Klesali do říčního údolí. 

Po cestě se k nim připojilo několik dalších skupin bojjovníků, směřujících stejně jako oni k severnímu břehu Lóxilaety, ale také nezbrojný lid prchající před postupujícími oddíly Latejců a jeden celý léčitelský kaedr, který následoval výzvu o pomoc vitalonů saeni sloužících v lóxilaetském vojenském ležení. 

Salix se v obklopení tak početnou skupinou nubelorů nikdy neocitl. Strávil sice poslední roky službou u několika vitalonských kaedrů a viděl mnohé skupiny bojovníků, před i po střetu s Latejci, ani ty nejpočetnější z nich však nečítaly tolik hlav, jako toto pochodující, nesourodé společenství. A to se dosud pouze přibližovali k lóxilaetskému táboru, údajně historicky největší nubelorské vojenské síle, shromážděné pod samotným suprimionem Eurythiónem. 

Salix nově příchozí sledoval se stále rostoucím zájmem. Beliott však mezi nimi nebyl.

--------------

Zdravím u další, dnes poněkud kratší, takové výplňově-spojovací části. (Příště bude delší, slibuju!). Se startem semestru mi zase schází čas absolutně na cokoli, takže frekcence přidávání nových částí se asi poněkud zpomalí... nu, budu se snažit, mějte tedy také prosím strpení s odpovídáním na Vaše komentáře.:D

přeji krásný den:)