Anděl z Matarallu - Čtvrtá kapitola

Kapitola čtvrtá

Král Vírion a temné království Morskar

Jakmile byla Sarina osvobozena z temného zajetí temných rytířů, Eliora, José, Alysia a Sarna se rozhodli vrátit na zámek krále Víriona. Cesta, jež dříve vypadala jako nesnadná, se nyní zdála být vylepšena vzájemnou silou, kterou nacházeli ve svém spojení.

Zpáteční cesta byla naplněna radostí z úspěšného vysvobození Sariny, ale záhy se přehnaly zhoubné obavy. Eliora cítila, že temnota, kterou se snažili překonat, ještě zcela nevymizela. Každý krok, který učinili, byl jako sdělení, které se vznášelo v tichu: jejich úkol ještě nebyl u konce.

Když dorazili k majestátnímu zámku, slunce začínalo klesat, zlaté paprsky zdobily jeho věže. Eliora s odhodláním v srdci, pozvedla hlavu a vstoupila dovnitř. Král Vírion je již očekával ve svém trůnním sále a na jeho tváři se objevila jasná starostlivost.

„Jak jste se měli hrdinové?“ zeptal se, když si jich povšiml. „Slyšel jsem, že boj s temnotou byl nesmírně obtížný.“

„Sarinu jsme osvobodili, králi,“ oznámila Eliora s úlevou. „Ale víme, že temné síly neustupují. Čelili jsme rytířům, kteří dělali vše pro to, aby ji udrželi v zajetí.“

Vírion se zamyslel: „Dobrá zpráva, že jste ji našli, ale špatná znamení, že temnota je stále silná. To, co jsme viděli, byl jen začátek. Musíme se připravit… před námi leží mnohem těžší zkoušky.“

Právě v tom okamžiku, jak se místností začalo rozlévat zlaté světlo, v zámku se najednou objevil Anděl. Jeho přítomnost byla symbolicky magická – vypadal jako vítr teplý a hypnotizující. Oči mu zářily jako hvězdy a křídla mu splývala v elegantních tvarech.

„Králi Vírione,“ oslovil Anděl krále, „vaši hrdinové. Dívám se na vás a cítím tíhu, která padají na vaše srdce. To, co jste zažili, je pouze vrchol ledovce.“

Eliora se postavila k Andělovi, její srdce bušilo vzrušením a obavou. „Co se děje, Anděli? Jak můžeme porazit temného krále, který se blíží? Jaké síly ovládá?“

Anděl se na ně usmál, ale v jeho očích byl náznak smutku. „Král Efraim, vládce temného království Morskar, je bytost, kterou nelze podceňovat. Skrze temnotu, kterou ovládá, využívá strach a zoufalství lidí ke své moci,“ promluvil s tichým důrazem. „Jeho armáda den za dnem sílí a rozrůstá se a brzy se hodlá vydat na Matarall.“

Sarina, která stála vedle Eliory, promluvila: „Čím se vyživuje? Jak může být tak mocný?“

Anděl sklonil hlavu. „Efraim získává sílu z duší užívaných v jeho království. Každá duše, kterou pohlcuje, mu dává další moc. A když padne jeho království na naše, ztratí se nejen naděje, ale i samé světlo z těchto krajů. To není jen emoční konflikt; je to bitevní pole.“

José se postavil vzpřímeně: „Jak můžeme porazit někoho, kdo získává sílu z nás samých? Jak můžeme udržet naše duše naživu?“

Anděl se na něj podíval s vážností: „Musíte porozumět, co je ve světle vaší síly. Bez strachu a sebedůvěry nelze nad Efraimem zvítězit. Musíte se spojit s lidmi této země, probudit je ze strachu. Musíte najít starobylé artefakty, které vězní sílu CAMORO krále. Tyto artefakty se nacházejí roztroušeny po celém Matarallu.“

„Jak je najdeme?“ zeptala se Alysia. „Myslím, že temnost nás odvádí od naší cesty.“

„Jestliže se docela spojíte, Magická cesta vám může poskytnout trasy k artefaktům,“ vysvětlil Anděl povzbudivě. „Jedním z klíčů je starý ponurý hrad na severu, uchovávající v sobě vzpomínky a dědictví dávného štěstí a síly. Musíte tam vyrazit.“

Vírion se zamyslel: „Ale cesta k tomu hradu je plná nebezpečí. Temné síly se mohou snažit ochránit svůj majetek.“

„Naše síla je větší než jakékoli nebezpečí, které před námi stojí,“ odvážně pronesla Eliora. „Pokud spojujeme své síly, překonáme vše.“

Anděl přikývl. „To je pravda. Jsem s vámi, ale musíte se spoléhat na to, co leží uvnitř vás. Každý z vás má svou roli, a i v temnotě je naděje. Nezapomeňte, že Matarall je silný a plný mocných spojenců.“

Když Andělova slova zlehka zněla v jejich myslích Eliora, José, Alysia a Sarina si uvědomovali, že jejich cesta je teprve na samém začátku. Díky Andělovi a králi Vírionovi toužili vyrazit hledat artefakty a odhalit tajemství, která by mohla Matarallu vrátit slávu a mír.

„Jděte, hrdinové,“ pronesl Vírion. „Světlo je stále s vámi. Hledejte artefakty, a až se shromáždíte, vydejte se zpět, abyste zahnali stíny, které by chtěly pohlcovat tuto zemi. Ještě něco vám daruji, co vám pomůže vyhledat artefakty po celém Matarallu. Je to mapa, jež vám ukáže vždy tu správnou cestu.“

Svitek mapy podal do rukou Josému, protože věděl, že ji neztratí.

„Tato mapa vás zavede na hrad Ztracených duší, kde najdete jeden z artefaktů pro záchranu našeho království,“ pronesl král Vírion.

„Moc děkuji, králi, za důvěrou, kterou ke mně máte. Tuto mapu budu opatrovat a nedám ji z ruky,“ slíbil mu José.

S novou sílou a vírou ve svém srdci se Eliora a její přátelé vydali na cestu do neznáma. Učinili rozhodnutí, že do království zpět přinesou naději do království, které ohrožovalo temné království Morskar. Cítili, že jejich osudy byly spojeny, ať už měly čelit čemukoli. Dědictví a budoucnost Matarallu závisely na tom, jak silní budou, když se postaví tváří v tvář temnému králi Efraimovi.