Svobodná věda (I/17)

17.

Minule: Jarten se vrací do své poustevny a setkává se tam s Hredelem, uprchlým mágem ze služeb Kulmových.

--- --- ---

Pršelo už hustě, Hredel se spolu s Jartenem tiskl pod stříškou chatrče, která však byla plná děr, takže byli oba za chvíli úplně promočení.

Z lesa vystoupilo několik postav v dlouhých kabátech, vpředu kráčela žena s transletem ve tvaru virgule.

„Tady ho máme, Berte,“ řekla žena.

Hredel vzhlédl a začal se rychle zvedat, muži v dlouhých kabátech ho ale chytili a jeden z nich se obrátil k Jartenovi.

„Co uděláme s tímhle, Evreno?“

„Raději je přivedeme oba, kdoví, co je to zač, evidentně jde o Hredelova komplice.“

Hredel, již v poutech, se otřepal a řekl: „Poustevník Jarten za nic nemůže, pouze mi pomohl v nouzi. Nechej ho jít, Berte.“

„Nejsi tu od toho, abys nám poroučel, uprchlíku,“ řekl Bert.

Dva další muži svázali Jartena a celá suita kráčela lesem. Po několika minutách došli k cestě, na které stála dvě auta. Bert s Jartenem a Hredelem nastoupili do jednoho, Evrena se dvěma dalšími muži do druhého. Obě auta zamířila na silnici a pak dolů směrem k Harmelu.

Kulmus si pohledem měřil oba „lesní muže“ a tvářil se přísně.

„S Hredelem si to ještě vyřídím, co jste vy zač?“ zeptal se Kulmus Jartena.

„Kněz Jarten, momentálně poustevník od Žernova.“

„Poustevník. Výtečně. Berte, Evreno, proč mi sem přivádíte poustevníka?“

„Byl s Hredelem, šéfe, myslela jsem, že by mohl mít pro nás nějaký význam.“

„No dobře. Zavřete Hredela do sklepa a pana Jartena ubytujte v návštěvnickém pokojíku. Musím si rozmyslet, jak Hredela potrestám a co podniknu s panem poustevníkem. Můžete jít.“

Jarten byl odveden nahoru do patra, pokojík byl příjemně zařízený, takhle si tedy své poustevničení nepředstavoval.