Svobodná věda (I/25)

25.

Minule: Nimus na naléhání džina Alji přichází do Akademie v Kremtu ošetřit profesora Golmagna. Jeho choroba se ukáže jako magické působení neznámého kouzelníka.

--- --- ---

Akademie magických umění v Kremtu je velice rozsáhlá stavba. Čtyři křídla obepínají nádvoří v dokonalém čtverci, v každém rohu je vysoká kulatá věž. V předním křídle jsou reprezentační prostory, aula a přednáškové sály, pravé křídlo je určené pro učebny praktického charakteru, zadní křídlo je doména profesorů a v levém křídle je kolej, kde jsou ubytováni studenti. K Akademii patří ještě další prostory v zahradě za zadním křídlem.

Nimus procházel po chodbách a zkoumal transletem stopy vyzařované praenergie. Bylo zde opravdu hodně stop, jenže žádná se neukázala jako zdroj problémů profesora Golmagna. Nimus se rozhodl navštívit některé profesory a získat jejich názor na Golmagnovu chorobu.

První na řadě byl ředitel Rabamagnus. Ohlásil se v jeho předpokoji, byl však odkázán, že ředitel nemá čas.

Nimus se tedy vydal jinam a zaklepal u dveří profesora Qeramagna. Musel chvíli čekat, než se profesor vrátí z přednášky. Qeramagnus přijal Nimus bez vytáček, věděl už o Golmagnově problému a tvářil se soucitně. Qeramagnovou doménou byla ochranná magie, přednášel o používání a výrobě amuletů. Sklonil svoji vysokou postavu, jeho střapaté vlasy mu spadly hluboko do čela. Profesor je uhladil a věnoval se Nimovi.

„Říkáte, že jeho bolesti mají magický původ? To je velmi nemilé, když je profesor magické Akademie napaden takovým způsobem,“ řekl Qeramagnus

„Ano, je to nepříjemné. Chtěl jsem se vás zeptat, zda nemáte tušení, kdo by mohl profesoru Golmagnovi škodit.“

„Lidé jsou různí, magiky nevyjímaje, to jistě víte sám, pane Nime. Určitě by se našel někdo, komu není profesor Golmagnus po chuti. Tady na Akademii ale o nikom nevím, myslím, že běžné profesní spory nemohou vést k takovému jednání.“

„A mimo Akademii?“

„Nezlobte se, nevím o nikom. Možná by připadal v úvahu nějaký bývalý student, těžko však budete hledat, kdo to je, profesor Golmagnus už vychoval velkou řadu magiků.“

„V každém případě vám děkuji, pane profesore. Budu se ptát dál, dokud nenajdu nějakou stopu.“

„Jste velmi důkladný, mistře Nime. Ne každý medikus by se tak věnoval svému klientovi.“

Nimus procházel dál Akademií, jeho pátrání bylo stále marné. Rozhodl se navštívit profesorku Stelamagnu, která učila používání řídícího hlasu. Profesorka přijala Nima jako pravá dáma, byla pozorná a nabízela Nimovi občerstvení. Její malá štíhlá postava se ztrácela za velkým stolem, šedivé vlasy svázané do copu se zavlnily, když pokývala hlavou.

„Ano, jistěže vím o nemoci kolegy Golmagna, musela jsem za něho vzít jednu přednášku, i když se v magických substancích rozhodně nevyznám tak dobře jako on.“

„Nevíte, kdo by mohl být otevřeným nepřítelem profesora Golmagna, paní profesorko?“

„To nevím. Pokud hledáte tady na Akademii, budete zřejmě hledat marně. Profesorský sbor drží při sobě, pochopitelně mimo pana ředitele. Ten stojí poněkud mimo naše společenství, myslím, že ho jeho funkce příliš naplňuje, jestli mi rozumíte.“

„Rozumím, myslíte, že by profesor Rabamagnus mohl něco takového udělat?“

„Možné je všechno, ale nesázela bych na to. Rabamagnus má své postupy, jenže působení bolesti jinému člověku je odporné a pro profesora Akademie naprosto nepřípustné.“

Další pokus o návštěvu u ředitele Rabamagna byl opět neúspěšný, ředitel se prý vzdálil mimo Akademii a do večera nebude k dispozici.

Nimus navštívil ještě několik profesorů, prošel dokonce studentskou kolej, původ Golmagnovy nemoci byl stále nejasný. Musel se vrátit ke Golmagnovi a odblokovat umrtvení nervů v jeho břiše, aby nedošlo k nějakým komplikacím. Golmagnus se opět zkroutil v bolestech, naštvaný Nimus se vrátil do Harmelu a do noci studoval knihu o magickém působení na zdraví člověka. Našel několik odkazů na vyvolání bolesti magickými metodami, pokusil se provést pár vyhledávacích testů pomocí umtaru. Neuspěl, viník měl dobrou magickou clonu.