Svobodná věda (I/27)

27.

Minule: Nimus prochází celou Akademii, původce Golmagnovy nemoci ale nenachází.

--- --- ---

Nazítří se musel Nimus věnovat spoustě klientů, měl vlastně práci za dva dny v jednom. Sluha trpělivě zapisoval údaje o příchozích do karet, Nimus se snažil co nejvíce soustředit, přesto ho stále trápila myšlenka na profesora Golmagna a jeho utrpení. Teprve pozdě odpoledne se mu podařilo opustit pracovnu a odjet do Kremtu.

Alja vypadala nespokojeně, uvedla Nima k profesorovu lůžku a cosi brebentila o nespolehlivých medicích. Golmagnus ležel v bolestech, absolutně mu nebylo do řeči. Nimus profesora vyšetřil, nic nového však nezjistil.

Vydal se tedy opět na průzkum Akademie a zaklepal na dveře pracovny ředitele Rabamagna. Sekretářka měla opět spoustu řečí a nechtěla Nima za ředitelem pustit.

„To by mohl říci každý, že chce mluvit s ředitelem, mistře Nimusi. Pan ředitel tu není od toho, aby klábosil s návštěvníky. Má plno práce a nechce být rušen.“

„Podívejte, slečno, já jsem nepřišel za ředitelem klábosit. Potřebuji s ním mluvit o zdravotním stavu profesora Golmagna. Je to opravdu nutné.“

„Od kdy se má ředitel starat o zdraví svých profesorů?“

„Nedovolil bych si pana ředitele obtěžovat s nějakou banální nemocí. Jenže na profesora Golmagna byl proveden cílený magický útok a výsledkem jsou prudké bolesti břicha.“

„Opravdu? Magický útok, říkáte?“

„Ano, magický útok. Pokud mne ředitel nepřijme, budu ho považovat za podezřelého ze spáchání tohoto útoku, což bych dělal nerad.“

Sekretářka se tedy nakonec nechala obměkčit a uvedla Nima k řediteli. Mohutný Rabamagnus něco kutil na laboratorním stole, jeho dlouhý černý plnovous se mu pletl pod rukama.

„Copak máte, mistře Nime, nemám čas,“ řekl Rabamagnus.

„Pane řediteli, asi víte o problémech profesora Golmagna. Mám důvodné podezření, že za jeho nemocí je magické působení nějakého darebáka.“

„A co já s tím? Golmagnus je starý blázen, není divu, že si ho někdo vzal na mušku.“

„Nezlobte se, pane řediteli, ale podezříval jsem i vás. Nyní vidím, že za problémy profesora Golmagna nemůžete. Nevíte o někom, kdo by se mu mohl mstít?“

„Mistře Nime, já se s Golmagnem nestýkám. Máme trošku rozdílné názory na vedení Akademie a já nehodlám měnit běžné postupy kvůli námitkám nějakého profesora. Pochopitelně bych se nikdy nesnížil k takovému mrzkému jednání, jako je svolávání kleteb na členy profesorského sboru. Vidím, že jste se rozhodl pátrat po viníkovi, já vám v tom nebudu bránit, ovšem na Akademii ho asi nenajdete. Musíte své pátrání poněkud rozšířit. Pokud na to nestačíte, poraďte Golmagnovi, aby si povolal magického detektiva nebo vymítače. Můžete jít.“

Nimus odešel, navštívil ještě Golmagna a pak se vrátil do Harmelu. Skoro celou noc studoval příručky o magickém působení na dálku a zapisoval si postup, podle kterého se pokusí viníka hledat. Nad ránem si šel chvíli zdřímnout, očekávaný příval klientů nemohl ignorovat.