Třešňový květ / prolog

Na uzemí Eda - nyní Tokia - se událo mnohé. Země nyní velice vyspělá, byla dříve plná samurajů a ninjů, jenž bojovali za čest. Doba o niž budu vyprávět je doba plná zrady a neštěstí, stejně tak jako lásky a pokory. Píše se rok 1600, tehdy se narodila nádherná dívka, jejiž jméno vypovídalo o všem. Jmenovala se Sakura. Byla nádherná, ojediněla, dokonalá a tichá. Snažila se najít sama sebe. Však někdy ji na tváři temná síla vytvořila smutek. Jak tenkrát říkal její otec..." Temní duchové ji zahltili tvář." A možná to byli opravdu duchové, nebo snad snaha o svobodu. Sakura chtěla žít volně. Jako vítr, jenž se nezastaví. A kdyby zastavila, tak jen protože to sama chtěla. Narodila se do nejbohatší rodiny, do rodiny samotného císaře. Její otec - císař - se jmenoval Tokugawa Cunajoši. Povaha, jenž Tokugawa měl se nedala nijak zvlášť pochopit. Byl to milující otec, svou dceru nadevše miloval, a však ji nedal žádnou volnost a sám ji vybíral muže, jenž by pro ni byli dobrými manželi. Nadruhou stranu byl přísný a někdy dost zlý. To se jí ale nelíbilo. Tokugawa byl mocný císař. Bojoval v mnoha bitvách, setnul hlavu spoustě nepřátelům, porazil největšího bojovníka a spoustu dalších, jenž se mu nemůžou rovnat, ale jedno mu scházelo, a to jeho manželka, která zemřela díky pomstě, která padla právě na císaře. Vrah nebyl nikdy dopaden a dodnes se neví, kdo tak krutý zločin mohl udělat a proč skrýval v sobě takovou zášť k císaři, ale pokud by se někdy konečně našel vrah, císař by ho setnul sám, to byla jeho povinnost - musel znovu získat čest o kterou byl připraven.
Sakura rostla a stávala se z ní žena. Měla život, o kterém by se mohlo každýmu jen zdát. Kimona měla zvláště překrásná. Dobří samurajové bojovali o její přízeň a také spoustu jich kvůli ní zemřelo. Ona odmítla však každého, kdo ji byl přidělen. Tokugawa to však nemohl dál snášet a tak ve dne, kdy ji bylo 18 let ji nařídil, že se provdá za známého a uznávaného samuraje Renza. Ona se utápěla ve více a více slzách. Nechtěla se provdat, snila o lásce. Snila o tom, že si jednou vesme někoho, koho bude milovat a s kým splodí mnoho dětí. Když jí bylo 15 let, zamilovala se do rikšy - muže, jenž táhl vozík, ve kterém se Sakura vezla. Líbila se mu a on jí. Mezi nimi vzniklo pouto, však když Tokugawa zjistil, že ti dva se zamilovali, přikázal svému poddanému, aby rikšovi setnul hlavu. Sakura si vždy myslela, že se jednalo o nějákého samuraje a tak to pro ní bylo lehčí, než kdyby věděla, že to způsobil její otec.
Netrvalo však dlouho a právě ve dne, kdy Sakuře bylo 18 , v ten samý den, kdy si měla vzít Renza, se vytratila. A tak začal její příběh.