Večerní Paříž

Sedíme spolu v nádherné kavárně na náměstí Palais du Troadeiro a přes modravou řeku Sienu hledíme k Eifelově věži, jejíž mohutný vrcholek líbal pařížské nebe. Blyštivá síla světel žlutokrásná vycházející z nitra tohoto úžasného monumentu prostupovala celým parkem dechberoucím. Držíme se za ruce a za svitu svíček rozežatých pozorujeme úchvatné stavby historické. Mohutně znějící zvony gotického chrámu Notre-Dame právě odbíjely desátou hodinu večerní a pouliční ruch byl v plném proudu.
I řekl jsem, lásko má, uděláme si malou romantickou procházku. Líbezný šelest vlnek říčních brázdil břehy kouzelné. Půvabné secesní lampy zářily na mostě Pont Alexandre slastí nekonečnou a ve zlatavě smaragdové nádheře se dotýkaly vzrostlého stromoví. Malebné loďky pestrobarevné, kotvící na řece Sieně tiše a klidně odpočívaly při břehu a laskaly zátoky nekonečných rozkoší. Milostné nápisy Je taime, vyryté do zdi lásky sváděly moje inspirativně zamilované myšlenky a já ti ve všech jazycích světa svými verši vyznal milostnou lásku všemohoucí.