Pád na dno...1

Daniela měla vždycky ráda lidi. Sama byla oblíbená a o zájem kluků nikdy neměla nouzi. Její blonďaté kudrnaté vlasy nechaly málokoho bez povšimnutí. V obličeji vynikly dvě velké modré oči. Prostě vypadala jako nevinný andílek. Ale to nebyla její pravá tvář. Ráda s kamarády blbla a porušování zákonů a pravidel jí moc problém nedělalo. Prostě byla to úplně normální 17 letá dívka.
Měla jen jeden problém. Nedostatek financí na večery. Její matka byla rozvedená. Pracovala v jednom malém podniku jako účetní. Plat moc vysoký neměla. Daniela sice byla jedináček, ale přesto nemohla dostávat takové kapesné jak by chtěla. Když tedy s kamarády šli někam do baru, musela se po dvou skleničkách zastavit. Na víc neměla. Naštěstí se ale vždycky našel někdo kdo jí pozval.

Byl pátek. Ve škole už většina třídy spala. Poslední hodiny se vlekly hodně pomalu.
„Hej Dani? Poď s nama dneska do hospody. De nás docela dost. Bude sranda“ začala Lucka.
„Promiň ale teď momentálně sem uplně švorc. Poslední peníze sem dala za to tílko.“
„Neva. Mám teď nějaký peníze. Zvu tě.“
„ Tak díky moc. Ti to časem vrátím“ zakončila Daniela šťastně. Byla ráda že nemusí tvrdnout doma. Dneska měla mamka jít s kamarádkou do kina, takže by tam byla úplně sama. Na to dneska neměla náladu.Hned se cítila o 100% lépe. Ze školy se vracela veselá a plná optimismu. Oznámila matce svoje plány a ta souhlasila. Byla ráda, že její dcera má kamarády a půjde si užívat. Nikdy jí nebránila v chození ven. Chápala že jako jedináček to má těžké. Návštěvy po večerech se jí už moc nelíbily, ale snažila se jí pochopit. Jak ona sama nesnášela když jí rodiče v něčem omezovali. Nechtěla být stejná jako oni.
Daniela se začala chystat. Vzala si upnuté kalhoty a krátký top. Výrazně se namalovala. Po zhlédnutí v zrcadle musela přiznat, že jí to sluší. Svoji ozdobu(vlasy) nechala rozpuštěné. Byly v kontrastu s černým topem a tmavými kalhoty. Chtěla být atraktivní. Dneska měla náladu na obdivné pohledy mužů.
Kamarádi ji vyzvedly v 9. Lucka se snažila být taky atraktivní, ale moc se jí to nepovedlo. Chtěla ze svého těla odhalit co nejvíc, ale při její mírné nadváze to bylo spíš na škodu než k užitku. Daniela jí to neřekla. Proč taky? Nechtěla jí zkazit večer. Společně se vydali k místnímu klubu. Na to jak brzy došli, zde bylo docela dost lidí. Na parketě už tancovali kluci a dívky v lehce podnapilém stavu. Vybrali si jeden stůl kde se usadili. Každý si objednal pivo. Daniela se usmála na lucku. Ta jí to zvesela oplatila. Byla ráda že sem mohla jít. Byla vděčná za sponzora.
Všichni popíjeli a postupně se dostávali do lepší a lepší nálady. Daniela si chtěla koupit dalšího panáka. Chtěla požádat Lucku o peníze. Ta ale nikde nebyla. Začala se po ní shánět, ale ostatní řekli že se šla projít s Vojtou. Ten patřil mezi ně. Bylo všechno v pořádku. Jediný háček byl, že jí odešla peněženka. Najednou si už nemohla nic dát. To nechtěla. Cítila v sobě ještě moc střízlivosti. Bylo docela brzo a nehodlala to tady ještě zabalit. Kamarádi peníze neměli. A co teď. Potřebuje si najít nějakého sponzora. Na holky to zkoušet ani nebude. Vyhlídne si nějakého mladého kluka, ale zas ne moc mladého. Tak aby už vydělával a mohl si dovolit zaplatit o pár sklenek navíc. Za chvíli jednoho takového objevila. Seděl sám u baru a rozhlížel se po parketu. Daniela nasadila co nejsvůdnější chůzi na kterou se v tom stavu zmohla a vyrazila k němu. Zaregistroval ji. Jakby taky ne. Jí nikdy nešlo přehlédnout. Posadila se k němu a začala flirtovat. On se spokojeně přidal. Bylo mu 28 a pracoval v obchodě se starožitnostmi. Byl jí docela sympatický. Platil jí jednu skleničku za druhou. Plán se povedl. Nakonec ji pozval na parket. Tancovali spolu na ploužák a on se tiskl víc než by musel. Políbil jí. Ona se nechala. Nevadilo jí ani to že je o tolik starší, ani to že ho nezná. Zeptal se jí jestli se nechce jít k němu domů. Odmítla. Naznačil jí že on jí celý večer platil tak že mu něco dluží. Usmíval se, ale ten úsměv byl nucený. Myslel si, že mu chce utéct. To ale v plánu neměla. Uvědomila si že má pravdu. Nic není zadarmo. Společně se vydali směr jeho byt. Morální zásady odplavil alkohol.
Ráno se probudila u sebe doma. Nevěděla jak se tam dostala. Co si ještě pamatovala byl jeho byt a pak že odcházela a on jí doprovodil. Nebyla zrovna šťastná když si uvědomila co udělala. Ale výčitky necítila. Za darmo ani kuře nehrabe. A on za ní vyhodil dobrý 4 stovky. Podívala se na hodinky. Ukazovaly poledne. Sešla dolů. Cítila v sobě zbytky alkoholu ze včerejška. Motala se jí hlava a bylo jí špatně. Dole měla nachystanou snídani. Jako každý den. Matka však nebyla nikde. Jen na stole ležel vzkaz. Přijde pozdě. Zase.