Nevěsta 4.díl

Anotace: Pokračování...

Na policejní stanici bylo živo již od brzkých ranních hodin. Přestože většina seržantů a konstáblů pracovala dlouho do noci, ráno v půl šesté se sem zase vraceli a pokračovali v načaté práci. Někteří na stanici dokonce přespávali.
,, Tohle jsou ty temné stránky policejní práce," zívla Scottová a okázalým způsobem si položila nohy na stůl. Anthony přikývl a soustředil se na svazek papírů, jenž svíral v ruce.
,, Propátrali jsme minulost Kate Stingové, ale nic moc jsme nenašli. Tedy alespoň nic, o čem bychom předem nevěděli," řekl a měl sto chutí udělat to samé, co jeho kolegyně. Hodit si nohy na stůl a být v absolutním klidu. V noci se ani pořádně nevyspal, musel myslet jen na mrtvolu oblečenou ve svatebních šatech.
,, A co střední škola?" zajímala se seržantka. ,, Tam přece často bývají nenaplněné lásky. Znáte to, ne? Úspěšná dívka, kapitánka roztleskávaček, a malý nevýznamný šprt, kterého všichni přehlížejí!" Anthony znovu nahlédl do papírů.
,, Máte pravdu, kdysi patřila k roztleskávačkám," souhlasil. ,, To ovšem neznamená, že vrahem bude zamindrákovaný šprt!" V tu chvíli zazvonil telefon. Scottová se líně natáhla pro sluchátko. Hovor trval pouze pár vteřin. Nakonec seržantka řekla: ,, Dobrá, budeme tam," a zavěsila.

Kate. Ach ano, chudák Kate. Chudák? Proč chudák? Pěkná mrcha to byla! Nic jiného si ani nezasloužila! Ale on ji miloval. Ve škole stál pokaždé za rohem, když ona procházela po chodbě, a s podivným pocitem v duši ji pozoroval. Sledoval její skupinu obdivovatelů, kteří ji pronásledovali na každém kroku. Ale on již tenkrát věděl, že jednou bude jeho. Jen jeho.

Já vlastně nesnáším pitevny, proběhlo Anthonymu hlavou, když ucítil ostrý zápach. Tak proč sem vlastně lezu? Procházel po boku Scottové dlouhou chodbou, se spoustou dveří, o kterých raději ani nechtěl vědět, kam vedou. Začínal pomalu litovat, že si dal ke snídani v kantýně smažené vajíčko a párky.
,, Jsme tu," Seržantka vešla do potemnělé místnosti a on ji pomalu s tlukoucím srdcem následoval.
Na kovovém stolku uprostřed místnosti leželo to, co zbylo z Kate Stingové. Při pohledu na dokonale poskládanou kostru Anthonyho zamrazilo v zádech.
,,Á, seržanti. Konečně, očekávám vás už skoro dvacet minut!" Odněkud z temného rohu vyšel soudní patalog. Malý, strohý mužík, kterého už padesátka dávno minula.
,, Ahoj Jamesi," pokynula mu Scottová. ,, Tak co pro nás máš?" Patolog se zamyšleně sklonil nad obětí.
,, Podívejte se tady na ty zářezy," ukázal na zápěstí.
,, Od drátu?" zajímal se živě seržant.
,, Je to asi nejpravděpodobnější," souhlasil patolog. Scottová se od kostry rychle odvrátila. Pocítila náhle silnou žaludeční nevolnost a musela odběhnout na nedaleké toalety. Anthony se zahleděl na místo, kde ještě před pár vteřinami stála.
,, Zvláštní," poznamenal , ,, Myslel jsem, že se z toho smradu tady dělá šoufl jen mně!"

Scottová už se zpátky nevrátila. Čekala u auta na parkovišti a vyčerpaně se opírala o kapotu.
,, V pořádku?" zeptal se starostlivě Anthony. Kývla, přestože byla pořád popelavě bledá.
,, Nechcete hodit domů?" nabídl se seržant. ,, Řeknu šéfovi, že se vám udělalo špatně!" Odmítla.
,, Už je to ok. Byl to jenom chvilkový zkrat," Dokonce s pokusila o úsměv.