Nevěsta 7. díl

Dům byl napolo rozpadlý, zahrada kolem zarostlá plevelem. Policie prošla pečlivě metr po metru celý prostor, ale neobjevila sebemenší stopu, která by dokazovala přítomnost majitele. Anthony se zničeně opřel o kapotu jednoho policejního vozu.
,, To snad není možný, doprčic!" zanadával vztekle.
,, Občas se to stává," pokrčila rameny Scottová. Její kolega na ní pohlédl strhanýma očima, ve kterých se zračil smutek smíšený se silným nedostatkem spánku.
,, Vraťte se na stanici," řekl seržant. ,, Nechám si tady pár policajtů a důkladně to tady prošmejdíme. Můžeme tady být celé odpoledne. Ten chlap tady po sobě přece musel nechat nějakou stopu, hernajs!"

Znovu probudila. Příšerná bolest ustala, ruce měla nyní měla volné. Rozhlédla se kolem sebe. Místnost vypadala stejně, jako když si jí předtím prohlížela. Jen vedle ní na posteli ležel zabalený kuřecí sendvič a plechovka koly. Betty se opatrně posadila a bez většího zaváhání se po jídle natáhla. Hlad a žízeň byly až příliš neúprosné.

,, Měl jsem pravdu!" Anthony vpadl do kanceláře tak rychle, že šéfinspektorovi překvapením zaskočilo a Scottová ho musela silně udeřit do zad, aby se zas mohl nadechnout.
,, Opravdu, seržante? Tak se pochlubte, když už jste mě kvůli tomu připravil o jediné jídlo, které jsem dnes měl," zaskuhral šéf, když konečně mohl mluvit. Anthony položil na stůl svazek papírů.
,, Tohle jsme našli v obýváku pod kobercem. Bylo to schované pod uvolněným prknem, není tedy divu, že jsme si toho dřív nevšimli," řekl rozrušeně. ,, Jsou to staré složky z Arms. Mapy objektů, data, všechno možné!"
,, A vyčetl jste z toho něco?" zajímala se Scottová, ve které znovu vzplála naděje.
,, Ano," přikývl seržant, dokonce se pousmál. ,, Podle všech dosavadních postupů našeho vraha nám zbývají jen dvě místa. Jediný problém je, že obě jsou skoro dvě stě kilometrů odtud, navíc každé na opačnou stranu. Jedno na východ a druhé na západ!"
,,Takže budeme střílet naslepo," přikývl šéfinspektor. ,, Jste si naprosto jistý tím, že obět jinde nemůže být?"
,, Naprosto!" Scottová si zamyšleně opřela lokty o desku stolu.
,, Tipuju západ," ozvala se po chvíli. Šéf se ani nepohl. ,, Já bych šel na východ!" Pak se oba naráz obrátili k Anthonymu.
,, Sorry, šéfe, ale tentokrát budu zajedno se Sarah. Západ!" Vteřinu na to všichni tři vystřelili z kanceláře. Šéfinspektor v běhu udílel rozkazy:
,, Všichni policisté do aut. Zůstanou tu jen dva, pro případ nouze. Někdo koukejte zavolat zásahovku a udejte jim polohu z papíru na mým stole. Našli jsme oběť!" Pak se obrátil k seržantům.
,, Jestli se vám něco stane," povzdychl , ,, ....Dobrá, tak leťte napřed vrtulníkem, ale i když zaalarmujem místní policii, nepočítejte s velkou podporou než dorazí zásahovka!" Oba mlčky přikývli a vyrazili před budovu.
Zatímco čekali venku na vrtulník, obrátil se Anthony ke své kolegyni.
,, Seš si jistá, že tam chceš jít?" zeptal se nejistě.
,, Nikdy jsme si nebyla jistější," řekla odhodlaně Scottová. ,, Nic se mi nestane, já mám tuhý kořeník. Přežiju všechno!"
,, Copak ty....," Anthony nemohl větu dokončit, neboť v tu chvíli jim zaburácel nad hlavou vrtulník.