Mlčení jehňátek trochu jinak 4.díl

Seržanti zazvonili u staré vily, porostlé břečťanem. Ozvaly se rychlé kroky a na cestičce, posypané kamínky, se objevil tmavovlasý muž. Představil se jim jako Charles Strong.
,, Už víte, co je s mou sestrou?" zajímal se hned. Sára ztěžka polkla a přivřela oči. Teď přijde to nejhorší.
,, Pane Strongu, je nám to moc líto," řekla tiše, poněvadž Anthony se k ničemu neměl.,, Vaši sestru Lauru jsme předevčírem v noci našli mrtvou!" Seržant neměl odvahu podívat se muži do očí. Věděl, že v nich uvidí překvapení, následováné děsem, hrůzou a nakonec nekonečný smutek. Takhle to bývalo pokaždé.
,, Jak se to stalo?" zeptal se Strong rotřeseným hlasem.
Anthony věděl, že je řada na něm.
,, Byla zavražděna," přiznal. ,, Přesnější okolnosti ještě neznáme. Omlouvám se, ale mohli bychom vám položit pár otázek? Je to důležité pro...,"
,, Ano, jistě, chápu," Párkrát zmarkal, aby zahnal dotěrné slzy a uvedl je do vkusně zařízeného domu.
,, Kdo tu všechno bydlí?" zajímala se Sára, když se usazovali v obývacím pokoji.
,, Laura tu bydlela s matkou, ona je totiž...," Strong se zhluboka nadechl, než větu dokončil, ,, ...těžce nemocná a potřebuje stálou péči. Proto tu s Laura bydlela. Já jsem přijel před týdnem, když jsem se dozvěděl, že Laura zmizela!"
,, Jak dlouho už svou sestru pohřešujete?" Otázka tentokrát pocházela od seržanta.
,, Necelých devět dní," odpověděl nebohý pozůstalý. ,, Její zmizení jsem hned nahlásil na policii!"
,, Kde jinak bydlíte a pracujete?"
,, Dělám ředitele v jedné pojišťovně ve městě. Bydlím kousek odtamtud," řekl Strong.
,, Myslíte, že byste mi mohl ukázat sestřin pokoj?" zeptala se Sára. ,, Tady kolega si vás ještě trochu proklepne!"

Pokoj Laury Strongové byl v prním patře s velkým balkonem na jih. Jednoduše zařízený, s několika velkými skříněmi plnými oblečení. Sára se pustila do pátrání. Byla to pro ni každodenní rutina. Nejprve našla deník, následoval diář s různými adresami a telefonními čísly. Na dně posledního šuplíku u psacího stolu objevila dopis s razítkem místní nemocnice a po přečtení zjistila, co už dávno věděla. Laura byla v osmém týdnu těhotenství. Sára po tomto nálezu zvědavě prolistovala pár posledních stránek deníku. Pak se pustila do čtení.

Auto uhánělo zpátky k policejní stanici.
,, Měla přítele?" zeptala se Sára a trochu přibrzdila, protože před nimi odbočovalo auto.
,, No, prý jen takový románek, ten muž by si ji v žádném případě nevzal, ani kdyby byla těhotná," odpověděl Anthony a zamračeně zíral z okna.
,, Tak si to vezmeme asi takhle," pokračovala seržantka. ,, Laura se stará o nemocnou matku, žije zavřená doma, pak si jednou vyrazí a skončí to tím, že zjistí, že je těhotná. Krátce na to zmizí a o týden později ji najdou zavražděnou se slovem pomoc na čele.. Dává vám to smysl?"
,, No, pokud by jí ten chlapy nechtěl a ona by nevěděla, co si počít, pak mi ta pomoc tak nesmyslná nepřijde," řekl Antohny zasmušile.
,, Třeba nám to ještě trochu objasní ten její gynekolog," navhrla Sára. ,, Je to kousek odtud, stavíme se tam!"