Isabela 1. kapitola

Isabele je šestnáct let, žije se svým starším bratrem v New Yorku ( teda v jeho klidnější části).
John tak se jmenuje její starší bratr ji vychovává od smrti jejich rodičů při tragické autonehodě, při které byla vážně zraněna i Isabela. Ta byla s rodiči v autě zatímco John byl u babičky, protože měl plané neštovice.
Oba rodiče podlehli následků těžké havárie jen Isabela přežila. Ta ležela s vážnými zraněními více jak půl roku v nemocnici. Když se zotavila ujala se ji babička u které byl i John. Isabela necelé dva roky po nehodě odmítala s kýmkoli komunikovat ani s Johnem s babičkou a už vůbec né s psychology. Když se konečně rozmluvila absolutně odmítla hovořit o autonehodě. John i babička to akceptovali. Jenže tahle tzv. idylka netrvala moc dlouho babička dostala na podzim infarkt a po týdnu v nemocnici zemřela. Bylo to v době kdy byl John už plnoletý a tak se mohl o Isabelu postarat přestože sám studoval.
Rodiče jim zanechali značný majetek tak se John o finanční stránku výchovy starat nemusel. Isabela mu to moc neusnadňovala. Jakmile zjistila, že John nemá tolik času jelikož studuje začala chodit za školu, flákala se dlouho do noci. John nakonec dospěl k názoru, že pro Isabelu bude lepší když bude v internátní škole kde na ni dohlídnou a tak ji poslal do soukromé dívčí internátní školy.
Isabela chvilku sekala dobrotu než zjistila, že i internátní škola je na ni krátká. John odjel na studia do Chicaga. V dobré víře, že o Julii bude ve škole líp vzhledem k tomu, že na ni nemá čas. V Chicagu poznal jednoho soukromého detektiva a ten mu řekl, že by mu mohl pomoci najít jejich tetu která se před 12 lety někam ztratila. John mu moc nevěřil zkoušeli to jiní a bez úspěchu tak proč on by měl uspět, ale přece jen to zkusil. Volali totiž ze školy, že Isabela lítá v jednom průšvihu za druhým. John řekl, že vše zařídí ať mají ještě chvilku trpělivost.
A přece ji detektiv po úmorném pátrání našel. Vdala se rozvedla a pak se odstěhovala na malý ostrov který vlastní. Když ji detektiv kontaktoval okamžitě volala Johnovy a domluvili se, že přiletí jak jen to bude možné. Během týdne už bylo vše připraveno na setkání teta versus Isabela. A tak John a Devn (tak se teta jmenuje) vydali na cestu do New Yorku za Isabelou v domnění, že ji najdou v internátní škole.
Jenže Isabela tam už týden nebyla prý ji John odhlásil ze školy.
„No co dodat Isabela je podnikavá až to hezký není,“ řekl John.
„ Kde ji budeme,“ hledat zeptala se Devn Johna.
„ Isabela bude doma má celý dům pro sebe a navíc neví, že přijedu.“
„ Tak jedeme.“
Když dorazili domů a vešli do domu byl tam nehorázný nepořádek všude se povalovali láhve od alkoholu, cigarety a bůh ví co ještě. Dům byl plný neznámých a opilých lidí. No lidí s píše individuí. John a Devn je postupně začali vyhazovat ven a nakonec když se probrali až do obývacího pokoje našli Isabelu. Jak spí na gauči s nějakým klukem je napůl vysvlečená do spodního prádla a okolo se válí několik jointů marihuany.
John odnesl ještě opilou Isabelu do pokoje pro hosty a Devn vyhodila zbytek lidí ven. Pak společnými silami uklidily celý dům. Když už bylo všechno hotovo dali si kávu aby si odpočinuly. Seděli v obýváku a pily kávu najednou uslyšely šramot. To byla Isabela, která se probrala a šla ven.
„ Á ty už seš vzhůru?“
„ Co…co ty tady děláš,“ koktala překvapená Isabela.
„ Co asi to sis myslela, že nepřijdu na to, že si odešla ze školy?“
„ Je to můj život tak mě nech laskavě bejt!“
„ No tak Isabelo jak to mluvíš se svým bratrem.“
„A tohle je kdo??“
„ To je tvoje teta.“
„ Jo jasně a já jsme činskej bůh srandy. Když už chrápeš a takovouhle babčou tak ji prosím tě nevydávej za naši tetu když víš, že žádnou nemáme.“
„ Jen pro tvou informaci drahá Isabelo je to opravdu naše teta tedy řečeno polopaticky sestra naši mámy.“
„ Víš co dej mi laskavě pokoj musím si jít něco zařídit.“
„ Isabelo ty nikam nejdeš!“
Isabela ale Johnovy utekla a nasedla na motorku k nějakýmu klukovy.
„ Já ji přerazím, alespoň teď vidíš proč jsem tě tak dlouho hledal.“
„ Je mi líto nevěděla jsem co se stalo, ale teď už bude všechno ok. Ty budeš moct v klidu dostudovat a já se o Isabelu postarám. Zítra zajdem už jen k advokátovy podepsat ty papíry o ohledně Isabeliny podmínky, víš jak ti minulý týden volali.“
„ A co pak??“
„ Pak odjedeme na chatu a počkáme než přestěhují všechny věci ke mně na ostrov.“
„ Jenže je tu malý problém jak chceš dostat Isabelu na chatu vždyť jsem ti říkal, že od té nehody tam nebyla jezdím tam jen já.“
„ Neboj to se nějak udělá nezapomeň, že jsem lékařka a psycholožka takže už nějak na Isabelu vyzraji. Jen ji teď musíme najít.“
„ Já asi vím kde by mohla být bude zaručeně na nějaké diskotéce moment tady v notebooku mám e-mail od její ředitelky, že Isabelu chytila policie při razii na nějaké diskotéce jak se jen jmenovala. Á už vím M. Music club.“
„A ty víš kde to je?“
„Jo asi 7 bloků odsud dost divoká čtvrť tam měla Isabela zakázáno chodit.“
Po cestě na diskotéku se bavili o tom jak Isabelu dostanou na chatu. Nakonec se tenhle problém vyřešil sám. Isabela se opila tak, že o sobě nevěděla a když ji John odnášel v náručí do auta neměla ani sílu se bránit. Devn a John se rozhodli zajed domů zabalit pár nejnutnějších věcí co budou potřebovat stavit se na nákup a odjed na chatu dokud se Isabela nemůže bránit.
Když dojeli na chatu Isabela byla ještě pořád mimo Devn to nedalo a tak řekla Johnovy.
„ Odnesl bys ji prosím dovnitř já si zatím vezmu lékařský kufřík a odeberu vzorek krve mám takové podezření,že Isabela není jen opilá.“
„ Myslíš, že si něco vzala??“
„ Ano alespoň všechno tomu nasvědčuje.“
Když ji Devn odebrala vzorek krve poslala s nim Johna ke svému známému, aby udělal testy na drogy. Na chatě zůstali jen Isabela a Devn. Isabela se začala probouzet. Všechno měla jako v mlze jen postava co se nad ní skláněla ji připomínala matku.
„Isabelo, no tak Isabelo prober se.“
Jenže když zaostřila uviděla neznámou osobu matně si vybavila, že ji přivedl její bratr John.
„ Kde to jsem?“
„ Jsi na chatě.“
„ Cože,“ Julie vystřelila jako na trní.
„Co tady dělám a co tu děláte vy?“
„ Jsi tu semnou a Johnem než se tvoje věci přestěhují ke mně domů.“
„ Cože?!“
Isabele se zase začala točit hlava ale bez ohledu na to jak ji bylo se snažila odejít. Devn se ji snažila uklidnit a hlavně zadržet. Když už se Isabela dopotácela až ke dveřím zastavil ji až John který se už vrátil i s výsledky.
„ Isabelo kam si myslíš, že jdeš?“
„ Pusť mě musím pryč!!!!!“
Jenže než ji stačil John odpovědět Isabela omdlela a skácela se Johnovy do náruče. Ten ji odnesl do obýváku na gauč. Tam ji položil a přikryl.
„Dneska bude tady abychom na ni viděli, musíme ji hlídat.“
„ Tak co máš ty výsledky?“
„ Ano ale prý tě moc nepotěší.“
„ Tak mi je ukaž. No to je pěkný.“
„ Co tam píšou??“
„Isabela si vzala LSD, marihuanu, hašiš a zapila to notnou dávkou alkoholu.“
„ Tak to se ani nedivím, že ji je tak zle.“
„ Co s tím budeme dělat?“
„ Neboj už to mám vymyšlený pokusím se urychlit stěhování aby tu Isabela nemusela zůstat moc dlouho prostředí chaty ji zřejmě moc nevyhovuje o to líp alespoň bude chtít odjed. Teď bude několik dní dost nepříjemná, ale musíme to vydržet jde ji o život.“
„ No s tím, že bude nepříjemná už jsme se smířil poslední půl rok nebyla snad nikdy příjemná lítala z jednoho průšvihu do druhého a nechtěla si nechat pomoct.“
„ A co mluvíš s ní často o rodičích?“
„ Ne Isabela se tomuhle tématu vyhýbá jak čert kříži. A psycholog ke kterému chodila řekl, že je pokrok pokud vůbec komunikuje. Ona po té autonehodě nemluvila rok a půl. A jedna maličkost Isabela má jistou averzi k psychologům. Takže to sní nebudeš mít zrovna jednoduché.“
„ Co vlastně zapříčinilo tu nehodu??“
„ To nikdo neví policie nezjistila nic jedinej kdo zná pravdu je Isabela a ta ji má někde v paměti a podle doktorů ji vytěsnila. Ale muselo to být příšerný já byl u babičky díky tomu asi žiji Isabela měla neuvěřitelný štěstí, že přežila ještě hodně dlouho v nemocnici bojovala o svůj život. Nerad na to vzpomínám a pak ještě smrt babičky ta tomu taky nepřidala. Byl jsem na ni sám a absolutně jsem to nezvládl však se podívej tady je výsledek Isabela fetuje na školu kašle snad ji pomůžeš alespoň ty.“
„ Neboj spolu to zvládneme ty budeš mít čas na sebe a na své koníčky a hlavně na školu. A starost o Isabelu přenechej mě.“
Isabela se začala probouzet.
„No to je dost, že si vzhůru, tak co jak ti je??“
„Co je ti po tom se tě taky nevyptávám tak mi dej laskavě pokoj.“
Víš co Isabelo mi ti uvaříme jednu pěkně silnou kávu a ty ji vypiješ. A ještě taky něco sníš.“
„ Ani mě nehne!“
„Tak a už toho mám tak akorát dost,“ řekla Devn.
Mrkla na Johna ten signál pochopil a jen poslouchal jak Devn jde na Isabelu s psychologií.
„ Jak chceš dáme ti na vybranou vzhledem k tomu, že máš pozitivní nález na drogy a to docela ve velkém množství můžeme tě okamžitě odvést to léčebny tam už si s tebou poradí co ty na to?“ Isabelu to docela vyděsilo, ale nevěřila ani slovu takže i nadále protestovala.
„Tak jak chceš Johne odnes ji do auta jedeme se projet.“
John odnesl ještě vláčnou Isabelu do auta a zamkl ji na zadním sedadle.
„ A můžeme jet.“
Ani teď Isabela nepolevila. Ale když zajeli do města a blížili se k velké oplocené hlídané budově s nápisem léčebna pro nezletilé. Začala prosit a slibovat, že udělá cokoli budou chtít jen ať ji tam nedávají.
„Isabelo, ale jak ti můžeme věřit ty vždycky jen něco naslibuješ,“ řekl John. „ Dej nám důkaz, že budeš spolupracovat.“
Isabela se zarazila bylo ji jasné co bude John chtít.
„Tak čekám. Takže ne jak chceš Devn jeď.“
„ Ne počkejte tak jo měsíc a půl.“
„ Co měsíc a půl??“
„ Beru ……“
„ Co bereš??“
„ Něco pro lepší náladu.“
„Isabelo nelži mám namysli i marihuanu co ten joint co jsem u tebe našel před třemi měsíci jak si tvrdila, že je to asi Jenny poněvadž si ji půjčila bundu.“
Isabela se jen vražedně podívala do předu na Johna a řekla.“Ty seš takovej mrzák!“
„Isabelo koukej krotit svůj slovník.“
„ Byste se nepodělali marihuana není droga.“
„ Ale je, no tak jak dlouho ji kouříš?????!!!“
„ Půl roku stačí,“ řekla Julie a dál se odmítla účastnit debaty, která vznikla.
„Myslím, že nám pro zatím stačí ale časem budeme chtít vědět víc jo ještě jedna věc ode dneška budeš poslouchat Devn a mě.“
„ A proč jako ji!!“
„ Protože je tvým poručníkem tady je na to papír.“