Polibek na rozloučenou (19)

Zajíkala se smíchem. A nebyla jediná. Klárce už po tvářích stékaly slzy.
,,Tuhle historku," řekla vysoká blondýna s černým melírem, ,,vypráví každému, koho pozná. Chce tím ukázat, jak vtipný je."
,,A to je špatně?" zeptal se Tony.
,,Docela jo. Protože ostatní tvoje historky stojí za starou belu."
Nelibě se zašklebil. ,,To není pravda, Zuzko."
Gabriela si setřela osamělou slzičku z tváře. ,,Takhle do sebe rejpete pořád?"
Zuzka kývla. ,,Někdy se ale máme i rádi."
,,Ale to jsou jen výjimky," doplnil ji Tony. ,,Jdu si pro další pivo. Dá si někdo něco?"
,,Já bych si dala ještě jedno malé," řekla Klárka.
,,Sneseš to?" zeptala se Gabriela. ,,Slíbila jsem rodičům, že tě přivedu střízlivou."
,,Měla jsem jenom dvě zatím," řekla otráveně. ,,Třetí snesu úplně v klidu."
,,Takže velké pro mě, malé pro Klárku," vypočítával si Tony na prstech. ,,Co ty Gábi, co ti přinesu?"
,,Já ještě mám," ukázala na sklenici s míchaným nápojem.
,,Mě přines vodku s džusem," ozvala se Zuzka.
Jen co se Tony ztratil z doslechu, nahnula se Zuzka ke Gabriele a zeptala se: ,,Tak co? Máš někoho v Praze?"
,,Ano i ne."
,,Ale ano," řekla Klára okamžitě. ,,Samuel se do tebe zamilovává. Jen to ještě neví."
Gabriela se smutně pousmála. ,,U něj jeden nikdy neví."
,,Jak dlouho jsi s ním?" zajímala se Zuzka.
,,Krátce. Necelý měsíc."
,,Hmm. A ty, Klárko?"
,,Nechala jsem v Praze Matyáše. Asi ho už nikdy neuvidím."
Zuzka mávla rukou. ,,Uvidíš. Na to vem jed. To cítím."
,,A ty někoho máš?"
Zuzka se rozesmála. ,,Já? Blázníš? Nervovat se s nějakým mužským? Ne, ne, jsem sama a je mi tak dobře. Mám Tonyho a to mi stačí."
,,Tony má přítelkyni?" zeptala se Gabriela.
Zuzka zakroutila hlavou. ,,Vůbec. Ale milují ho celé zástupy slečen. Nechápu proč."
Všechny tři se rozesmály.

Samuel pečlivě uložil zboží do černého batohu s lebkou, nazul si své těžké boty značky Steel a opustil pokoj. Když scházel ze schodů, zavolal na matku: ,,Jdu ven. Vrátím se asi až ráno."
Nedostalo se mu odpovědi. Otráveně převrátil oči a zavolal na ni hlasitěji. ,,Slyšíš mě? Jdu ven!"
Protože znovu neodpověděla, šel místo ke dveřím do obýváku. Matka seděla v křesle, měla zavřené oči a hlavu nakloněnou na stranu.
,,Matko!"
Ani se nepohnula. Samuel ji uchopil za rameno a zatřásl s ní. Žádná reakce.
Strach, který zaplavil celé Samuelovo tělo, mu na okamžik znemožnil jakkoli jednat. Jen co se probral, vytočil sanitku a znovu s matkou zatřásl.
,,Proboha, mami!"
Dispečerka se z druhého konce linky ozvala znuděným, unaveným hlasem. ,,Záchranná služba. Jak vám mohu pomoci."
,,Potřebuju sanitku." Nadiktoval adresu a dodal: ,,Rychle, prosím. Moje máma je v bezvědomí."
,,Dýchá?"
,,Slabě. Pošlete mi sanitku!" Zachvátila ho panika. ,,Prosím!"
,,Jistě, hned k vám vysílám jeden vůz. Zkuste zachovat klid a poskytnout jí první pomoc."
Zavěsila. Samuel mrsknul mobilem o zem, takže se rozletěl na několik kousků.
,,První pomoc," hlesnul. ,,Vždyť já, sakra, nevím jak."
Pohlédnul na vrchní kryt mobilu, baterku, sim kartu a zadní kryt. Rychle všechny části posbíral, poskládal dohromady a vytočil Gabrielino číslo.

,,Gábi, zvoní ti kabelka," upozornila ji Zuzka.
,,Fakt?" Začala štrachat v plátěné tašce a vyndala mobil. ,,Teda, ty máš sluch. Já to vůbec neslyšela."
,,Kdo je to?" zeptala se Klára. ,,Máma?"
,,Ne. Samuel." Přijala hovor. ,,Ano?"
,,Gabrielo, jak se poskytuje první pomoc? Jak se dává dýchání z úst do úst, masáž srdce a podobné věci? Já nikdy nedával ve škole pozor, když jsme to brali."
Jeho hlas zněl vystrašeně a naléhavě. Ztěžka polkla. ,,Same, co se stalo?"
,,Máma. Je v bezvědomí, sotva dýchá. Proboha, co mám dělat?!"
,,Volal jsi sanitku?"
,,Samozřejmě," odseknul.
,,Zkus puls. Na krkavici."
Chvilinku bylo ticho. ,,Tepe. Hodně pomalu tepe. Slabě. Ježišikriste."
,,Samueli, já nevím. Nejsem doktor. Zkus jí dát masáž srdce. Polož ji na zem, na záda, aby ležela rovně."
,,Dobře." Na okamžik se odmlčel. ,,Gabrielo, já mám strach. Co když..."
,,Na to nemysli, zlato. Za chvilku přijede sanitka. Doktoři jí pomůžou. Uklidni se."
,,Já se snažím, ale nejde to."
,,Teď polož mobil a zkus jí promasírovat to srdce. A dýchání z úst do úst." Nadiktovala mu přesný postup.
,,Dobře. Děkuju."
,,Zavolej mi potom, ano?"
Odpověděl tím, že hovor ukončil. Gabriela si nervózně poposedla.
,,Co se děje?" zeptala se Klára.
,,Samuelova máma. Je v bezvědomí."
,,Určitě ji kousnul ten pavouk."
,,Nedělej si z toho legraci," řekla ostře. ,,Bude to něco vážného."
,,Promiň." Omluvně sklopila oči.
Gabriela se napila a poprosila Tonyho o cigaretu. První dva šluky ji zakuckaly.
,,Ty nekouříš, co?" zeptala se Zuzka.
,,Ne," přiznala. ,,Ale teď to potřebuju. Neptejte se mě proč."
,,Bude v pořádku." Klára pohladila Gabrielu po paži.
,,Nechci si ani představit, co by se se Samem stalo, kdyby..."
Raději se odmlčela a znovu si potáhla.