Polibek na rozloučenou (40)

,,A proč mi to říkáš až teď, sakra!" zařval Bruno po jednom ze svých poskoků.
,,Omlouvám se, pane. Ale Hubeňour mi to řekl až dneska."
,,Ty se máš průběžně vyptávat, jak si vedou mí hoši s prodejem! Ne čekat, až ti o tom řekne nějaký feťák!"
,,Promiňte, pane."
Bruno jen zakroutil hlavou. Litoval chvíle, kdy tohohle neschopného ubožáka přijal. Připálil si doutník, pohodlně se opřel v proutěném křesle na terase svého honosného domu a upřel pohled do nádherné, obrovské zahrady, jíž vévodila mohutná fontána.
,,Vidíš," ukázal Bruno na štíhlou černovlásku, která se po zahradě procházela. ,,Jí můžeš děkovat za to, že tě na místě nezastřelím. Nechci, aby moje žena viděla, jak ti mozek stříká z hlavy."
Poskok ztěžka polknul, na zádech mu vyskočil studený pot. Nevěděl, co má odpovědět, nevěděl ani, jestli odpovědět má.
,,Takže," prolomil Bruno ticho. ,,Jak to tedy bylo?"
,,Hubeňour říkal, že mu Samuel prodal dávku. Byl s ní mimochodem spokojen jako obvykle. Prvotřídní zboží."
,,To je základ úspěchu, kvalitní zboží. I když některým vymaštěncům bych mohl prodat klidně i Ariel a nic by nepoznali. Pokračuj."
,,Když Samuel odcházel, zarazil se a celý ztuhnul. To prý Hubeňoura donutilo k tomu počkat, co se bude dít. Nikdy prý neviděl, že by Samuel něco takového udělal. Na Samuela začala nějaká holka řvát, že je parchant, že prodává drogy, že je to trestné a že je mezi nimi konec."
,,Smutný příběh. Slyšel ji někdo?"
,,Ne. Kromě Hubeňoura. A taky na něj prý zařvala, že je těhotná."
Bruno povytáhnul obočí. ,,Helemese...Tak Samuel se nám pochlapil. Výborně." Zadusil nedokouřený doutník v popelníku a klidně pronesl: ,,Zabijte ji."
Poskok se zarazil. ,,Ji?"
,,No jeho ne," štěknul po něm. ,,Díky němu mám největší zisky. To děvče očividně neví, že o drogách se na veřejnosti nemluví. Nehodlám riskovat, že se po něm zase někde rozkřikne, že je prodává. Pramenily by z toho problémy. A jestli je opravdu těhotná, tak ještě bude dělat potíže. Jako každá ženská. Takže nejjednoduší a zároveň nejbezpečnější bude, když ji prostě s klukama zabijete."
,,Jak poroučíte, pane," kývnul.
,,Jo a ještě jedna věc. Ať to vypadá jako nehoda. Nechci potom poslouchal Samuela, jak tady po mě řve, že jsem ji nechal odstranit."

Už čtyři hodiny seděli na nemocniční chodbě a čekali na jakoukoli zprávu o Tonym. Vypili už litry kávy z automatu, vykouřili desítky cigaret.
Nejhůř na tom byla Zuzka. Oči měla opuchlé pláčem, třásla se a byla bledá jako stěna.
Sebastian se podíval na hodinky a otráveně řekl: ,,Sakra, co tam s ním tak dlouho dělají?!"
,,Určitě je to vážné," zašeptala Zuzka. ,,Umře."
,,Přestaň, Zuzano!" okřikla ji Gabriela. ,,Takhle nesmíš myslet."
,,Já vím," kývla. ,,Ale nemůžu si pomoct."
,,Volal vůbec někdo Tonyho rodičům?" zeptala se Ema.
,,Jo." Zuzka si dala vlasy za ucho. ,,Jenže oba jsou v práci, nezvedli mi to. Čekám, že každou chvílí zavolají zpátky."
,,Pořád mi nejde na rozum, co Tonyho kouslo," řekl Sebastian. ,,A jestli to kousnutí má nějakou spojitost s tím, jak mu teď je."
,,Třeba ani ne," řekla Ema. ,,Třeba za to, jak mu teď je, může meningokok."
,,Mám-li říct vlastní názor," ozvala se Gabriela, ,,tak si myslím, že si s sebou Samuel přivezl Árese."
,,To je blbost," vyhrkla okamžitě Zuzka. ,,Přece by si Tony všimnul takové obludy. Říkala jsi přece, že je to velký pavouk."
,,To jo. Ale je taky rychlý. A smrtelně jedovatý. Potkana zabije během deseti minut."
,,No a jak by ho Samuel přiměl k tomu, aby Tonyho pokousal? A jak by ho potom chytil? To by přece musel pokousat i jeho," usoudil Sebastian.
,,S tím souhlasím," kývla Ema.
,,Já nevím," pokrčila Gabriela rameny. ,,Ale Samuel to s ním vážně umí."
,,Viděla jsi někdy, že by ho držel v ruce?" zeptala se Zuzka.
,,Ne."
,,Tak vidíš. Je to kravina."

Za půl hodiny přistoupil ke skupince Tonyho kamarádů doktor. Byl to sympatický padesátník s prošedivělým knírem pod nosem. Tvářil se zasmušile, v očích se mu zračila prohra. Tichým, avšak tvrdým hlasem oznámil, že Tony zemřel.

O dva dny později bušila Gabriela vší silou do dveří Samuelova bytu. Mohla zazvonit, ale potřebovala ze sebe vybít vztek. Vztek ze ztráty kamaráda.
Jakmile Samuel otevřel dveře, spustila: ,,Ty hajzle! Ty zkurvený parchante!!! Zabil jsi Tonyho!"
Povytáhnul obočí a ležérně se opřel, s rukama skříženými na prsou, o futra. ,,Co prosím?"
,,Tony je mrtvý."
S tím Samuel počítal. ,,Cože? Co se mu stalo?!"
,,Nehraj si na neviňátko. Moc dobře víš, o čem teď mluvím."
Zakroutil hlavou. ,,Nemám páru, Gabrielo."
,,Pustil jsi na něj Árese!" Zatnula dlaň v pěst a udeřila Samuela do ramene. ,,Tak to přiznej!"
,,Pojď dovnitř, probereme to. V klidu, ano?"
,,Já nechci být klidná!"
,,Fajn," kývnul hlavou. ,,Ty můžeš řvát a házet po mě skleněné věci. Já budu ten, co zůstane v klidu."
,,Hajzle," procedila mezi zuby a vešla do bytu.