Polibek na rozloučenou (46)

Oba dva byli šťastní, že jsou zase spolu. Samuel, jelikož se cítil tak trochu zodpovědný za to, že Gabriela potratila, udělal vše, co jí na očích viděl. Když chtěla natřepat polštář, natřepal jí polštář. Když chtěla čokoládu, běžel koupit čokoládu. Když chtěla hladit po tváři, nemeškal a hladil ji po tváři.
V den propuštění Gabriely z nemocnice, usoudil Samuel, že je nejvyšší čas opustit útulný hotelový pokoj s vířivou vanou a vrátit se zpět do Prahy. Hodně zaostával s prodejem a věděl, že Brunovi se to nebude ani trochu líbit.
,,Neodjížděj ještě," zaprosila Gabriela. Seděla na nemocniční posteli, oblečená, upravená, připravená k odjezdu. ,,Zůstaň do neděle."
,,Dnes je pátek?"
,,Jo."
,,Hmm," zamručel. ,,To si asi nemůžu dovolit, kotě."
,,Kvůli prodeji?"
,,Přesně kvůli tomu," pokýval hlavou. Posadil se vedle ní na postel a políbil ji. ,,Nebudu teď mít moc času, budu to muset dohnat. Ale slibuju, že zavolám každý den."
,,Než půjdu spát?"
,,Než půjdeš spát," přitakal.
,,Dobrá," usmála se na něj. ,,Asi si budu muset zvyknout, že se teď o mě nebude nikdy starat."
,,Je pravda, že ti asi nikdo v devět večer nepoběží pro zmrzlinový dort. Já bych asi podruhé taky nešel."
Pohladila ho po tváři. ,,Nesouhlasím s Emou."
Zatvářil se zmateně. ,,Cože?"
,,Ema říká, že nejsi hezký," vysvětlila mu. Putovala mu pohledem po obličeji.
,,Souhlasím s ní."
,,Máš krásný obličej."
,,Vždyť mám nos jako skluzavku."
Zasmála se. ,,Ale nemáš."
,,Mám," trval si na svém.
,,I tak jsi ale krásný."
Cítil se nesvůj. Nikdy mu neskládala komplimenty tohoto typu. ,,Co na to říct...?"
,,Asi nic," řekla tiše. ,,Za pár minut by měli přijet moji rodiče. Políbíš mě?"
,,To před rodiči nesmím?"
,,Před rodiči by bylo vhodnější, kdybychom se líbali jako kuřata."
Povytáhnul tázavě obočí, jelikož vůbec nevěděl, jak to teď myslí. Usmála se na něj a pokračovala: ,,Jako kuřata, která se vzájemně ozobávají."
,,Jo takhle," rozesmál se. ,,Žádný jazyk před rodiči, jestli jsem dobře pochopil?"
,,Jsi velmi chytrý hoch."
Usmál se na ni a políbil ji.

,,Jak jsi na to přišel?"
,,Vyptával jsem se."
Bruno se lehce usmál. Z kožené tabatěrky vyndal cigaretu a nechal si ji od poskoka připálit. ,,Chválím tě. Asi nebylo jednoduché zjistit, kde se teď Samuel nachází."
,,Trvalo to," souhlasil poskok. ,,Ale nakonec jsem ho vyšťoural."
,,Proč jel do Brna jsi zjistil taky?"
,,Ta jeho milovaná potratila."
,,Jak smutné," prsknul. ,,Jakmile se Samuel vrátí, chci to vědět."
Kývnul. ,,Jistě, šéfe."
,,A ty nezapomínej na to, co jsem ti poručil."
,,Při první příležitosti."

Po několika dnech zazvonil Gabriele telefon. Ležela zrovna natažená na lehátku u krytého bazénu a usrkávala pomerančový džus. Zuzka se na ni káravě podívala.
,,Ty si bereš mobil na kryťák?"
Kývla. ,,A proč ne?"
,,Co třeba proto, aby ti ho někdo nehodil do vody? Nebo kvůli kráděži? Ty jsi tak nezodpovědná."
Zasmála se. ,,Ahoj, lásko."
,,Ahoj," ozval se Samuel. ,,Kotě, napadlo mě, jestli bys nechtěla přijet na víkend?"
,,Jistě," odpověděla okamžitě. ,,Už se mi po tobě hrozně stýská."
,,Super. Tak mi písni, až si najdeš spoj, ano?"
,,Fajn. V pátek večer budu v Praze jako na koni."
,,Na koni? Ty na něm umíš?"
,,Proč se chytáš každého mého slova?" zeptala se pobaveně.
,,Protože vím, jak tě to štve. Škoda, že nemůžu vidět ten tvůj nasupený obličej."
,,Ty šmejde. To si odskáčeš."
,,Těším se. Pa."
,,Ahoj." Pečlivě schovala mobil do plážové tašky s obrázkem hula-hula tanečnice. ,,Sam mě pozval na víkend."
,,Skvělé," reagovala Zuzka. ,,Jak dlouho jste se neviděli?"
,,Už to budou skoro tři týdny."
,,A ty ještě nešílíš smutkem?"
,,Nebuď taková," řekla s úsměvem. ,,Zas tak závislá na něm nejsem."
,,Promiň," omluvila se Zuzka a taky se usmála.