Výsadek-4

Motorka s oběma vojáky zůstala stát několik metrů před keři, co obklopovaly pomník a trojice výsadkářů na ně skrz porost upřeně hleděla. Němečtí vojáci se rozhlíželi všemi směry a vypadalo to, že přemýšlí, kam pojedou. Ten, co seděl ve vozíku, náhle ukázal směrem ke kostelu a něco tomu druhému řekl. Hned bylo jasné, že si díky měsíčnímu světlu všiml padáku na střeše kostelní věže.
Oba vojáci rychle seskočili a namířili si to ke kostelu. V měsíčním světle přes větvičky keřů trojice výsadkářů zřetelně viděla, jak se jejich postavy přibližují. Major Marcel Degail povytáhl s pouzdra nůž a uchopil jej za rukověť. Totéž učinil i desátník Alain Martell. Jeden ze dvojice vojáků rychlým krokem procházel těsně kolem keřů, přičemž Degail se pomalu nadzvedl a nespouštěl oči z onoho Němce. Když byl skoro na jeho úrovni, tak se prudce vymrštil, aby se zlomku vteřiny prosmýkl mezi dvěma keři. Voják se ve stejný okamžik pootočil jeho směrem, ale než stačil zareagovat, tak byl sražen na zem a seknut nožem do krku. Druhý Němec šel v tu chvíli před keříky na opačné straně. A než vůbec stačil postřehnout, co se stalo, mihnul se vzduchem nůž, který ho zasáhl do hrudi. Poté se ozvalo zasténání a voják se pravou rukou chytl za zabodnutý nůž. Zároveň se mu podlomila kolena a on se sesul bezvládně k zemi.
Vzápětí od pomníku vyběhl Martttel a jedním skokem se ocitl u ležícího vojáka. Jeho následoval desátník Jean Anyz, který se rozeběhl k motorce, kterou chtěl odtlačit za pomník. Současně s tím se ozval rychle přibližující se hluk motorů. Na náměstíčko se vracela ona tři německá vozidla, co předtím projela vesnicí.
„Sakra, to jsou zase ty auta!“ vyhrkl major Degail a spatřil, jak první vůz vjel na prostranství před kostelem, přičemž zalícil samopal na první automobil. Anyz ve stejný okamžik doběhl k motorce, za níž si přikrčeně poklekl, načež se přes hřbet samopalu zadíval také na přijíždějící vozidla. Na ně se zpoza velkého stromu díval i Marttel a vzápětí se ztichlým náměstíčkem rozlehla střelba.
Německý voják sedící za volantem auta, ve kterém jeli dva němečtí důstojnicí, upřel zrak přes přední sklo na prostranství přes kostelem. Díky jasné noci zahlédl na něm stát motorku a taky spatřil dvě běžící postavy.
„To bude asi naše spojka, pane majore,“ řekl a vzápětí ustrnul, když uslyšel první zarachocení samopalu. O vteřinu později předním sklem prolétlo několik kulek. Instinktivně se za volantem přikrčil, aby hned poté pocítil prudkou bolest v pravém rameni a ruce. Přitom sešlápl pedál od brzd a točil volant do strany. Důstojník sedící vedle něho něco vykřikl a současně další kulky prolétaly předním sklem, či se zarývaly do kapoty auta. Řidič slyšel, jak se sypou střepy a cítil jejich dopadání na sebe. Vzápětí došlo k nárazu, kterým byl mrštěn na volant.
Automobil narazil do kmenu stromu. Otřesený řidič poté zaslechl otevíraní dveří, a když pohlédl vedle sebe, tak postřehl, že ze dveří rychle vylézá major. Přitom se ozval zvuk dopadajících kulek na boční stranu vozidla a ve stejný okamžik mu tělem projela prudká bolest. Vykřikl a zhroutil se bokem na okraj sedaček, kde zůstal ležet. Než přestal vše vnímat, tak ještě zaslechl i několik výstřelů z pistole, ze které střílel důstojník, co předtím seděl vedle něho.
Major Kirchner měl to štěstí, že se zavčas na předním sedadle sehnul a žádnou kulkou nebyl zasažen. V prvních okamžicích byl střelbou překvapen, ale rychle prsty pravé ruky odepnul pouzdro a vytáhl pistoli, kterou odjistil. Při následném nárazu do stromu se praštil o palubní desku ramenem, ale hned otevřel dveře, sehnutě vylezl ven a přitom se podíval na zadní sedadlo, kde uviděl zhroucené tělo kapitána, jehož kulky zasáhly do hrudi a obličeje. Po vylezení se přikrčil za bokem kapoty a střílel směrem ke kostelu. Zahlédl běžící postavu a zalícil na ní. Stiskl dvakrát spoušť a postava se ocitla na zemi. Rychle se schoval za auto a vyměnil si zásobník v pistoli. Opět se přikrčeně nadzvedl, a když chtěl vystřelit, tak postřehl od ležící postavy záblesk znamenající střelbu, kterou také současně uslyšel. Vzduchem zasvištělo hned několik kulek. Některé prolétly kolem něho, ale jinými byl vzápětí zasažen, přičemž pocítil bolest na hrudi. Z ruky mu vypadla pistole a on pak bezvládně klesl na bok vozidla, po němž se sesul na zem.
KONEC ČTVRTÉ ČÁSTI