deníček neschopné P-III. část

12. prosince pátek

žádám od třídní, aby mě v pondělí omluvila na první dvě hodiny, že potřebuju k doktorce do Prahy. ( k doktorce nepotřebuju, jen jsme objednání s babičkou a dědou u léčitele Paseky, kvůli mým kyčlím, řeknu si o nějakou omluvenku pak Pasekovi) Snad to projde, trnu úzkostí. Jdu za třídní do kabiny a dvě hodiny s ní smlouvám. „Paní učitelko, ale já opravdu potřebuju jít k doktorce“. „Já mám luxaci kyčlí a hůř chodím“. Třídní byla neoblomná. „Petro, zameškáte, já Vás takhle nemůžu pouštět, to si máte vyřizovat v mimo školní dobu“ .“Ale paní doktorka tam je jenom v pondělí“. Neumím být tak rázná, abych si to vybojovala, tak to jenom potichu melu. Nakonec mi to povolila, ale dalo mi to práci.
Od začátku roku jsem ani jednou nechyběla a teď, když to potřebuju, tak dělá problémy.( no i když je to malý podvod, k doktorce nejdu, ale léčitel, je skoro taky doktor, ne?)

15. prosince
U Paseky

hodný milý pán, ani peníze nebere. Jen co mu lidi dávají. Přivezli jsme mu velké kafe a vánoční napečené cukroví.

24.prosince- Štědrý den doma v Praze

jsem v Praze už od 20. prosince, kdy začaly prázdniny.
od rána koukám z okna a těším se, až přijede babička s dědou. V 10 hod. už nedočkavě vyhlížím každé auto. Po 11 hod. babička s dědou dorazí. Babička jde za mámou do kuchyně a já se dlouze vítám s dědou. Strašně ráda se s dědou mazlím. Obejmu ho, on mě taky a chvilku se muchláme. Když babička nakoukne, co děda v předsíni tak dlouho dělá, okamžitě mě pustí z objetí.
Odpoledne se jdeme jen s babičkou a dědou projít na vánoční procházku a pak dělám chlebíčky. Kdybych byla doma jenom s mámou, tak ani žádný chlebíčky nemáme, byla by zas celý den v pyžamu, jen dneska se ustrojila. Otčím je někde pryč, asi za děvkama, to nevím, ten vánoce s námi netráví a jen s mámou by to bylo nuda. Vzpomínám si, jak jednou řekla, ten rok co od nás otec odešel k jiný ženský, že nebudeme mít letos stromeček. Mě to bylo strašně líto, tak jsem chtěla aby se ozdobil velký fikus. To nechtěla. Otčímovi se mě zželelo, tak pak přivezl až z Brna umělý skládací vánoční stromek. Udělal mi tím radost. Od tý doby, co ho máme, ho každý den zdobím den před vánocema.
Večer pak děda porcoval a smažil kapra. Bramborový salát přivezli babička s dědou už hotovej. Tajně jsem pověsila malé dárky na stromek. Večer pak všichni hádali, komu ten malý dárek asi patří. Pak se vybalují dárky, vždycky jeden po druhým. Nejvíc je zvědavá máma, hned u každýho je a nejradší by to tomu druhýmu sama rozbalila. Jak malý dítě, to je úplně strašný. „Nesahej mi na můj dárek, já si to rozbalím sama!“ odháním ji. Pak vybalování přerušíme a díváme se na Sedmero krkavců. Po pohádce dovybalujeme. Pak si připijem broskovou a jdeme spát.

5. ledna

Zaspala jsem. A první hodinu máme jako naschvál češtinu, naši třídní.To zas bude mít kecy, pomyslela jsem si, když jsem se podívala na budík. Obvykle mě budí babička, ale dnes musela ráno k doktorce. Je už po osmý a autobusy už jezdí míň. Konečně! Autobus přijel asi po 20 minutách stepování na zastávce. Vystoupím a hrnu se přecházet ulici. Jako naschvál ale na protější straně byli policajti. . „ Dobrý den, slečno“ zasalutovali. „ Přecházela jste na červenou, víte, že je to přestupek? pravil jeden z policistů přísně. „ Prosím Váš občanský průkaz“ Vytahuju občanku. ( koncekonců, ji poprvé v životě někomu ukazuju, za ten rok, co ji mám od 15ti, ji ještě nikdo vidět nechtěl). „ tak vy jste studentka“ řekli, když si nalistovali v knížce povolání a viděli razítko Rodinná škola. Docela mě to pobavilo. To jsem teda pěkná studentka! Něco si zapsali a vrátili mi ji. „ „ příště si dávejte pozor“ řekli jen a nechali mě jít. Snad nebudu mít záznam v rejstříku trestů, když si něco zapsali, proběhlo mi hlavou, ale ve škole jsem na to přestala myslet. Třídní si jen neodpustila poznámku, že do školy se chodí řádně a včas.“ Já se omlouvám“ špitnu potichu,rychle zalezu do lavice a vybalím si učebnici.

10. ledna doma v Praze

dostala jsem od otčíma poprvé facku. V kuchyni myl nádobí a já jsem si vzala novou útěrku. On začal řvát, proč si beru novou, když tady jedna je. A já mu odsekla, že jsem si chtěla vzít tuhle. A on mi ji vrazil, až mi odletěli brejle. Máma nebyla doma, před mámou by mě neuhodil. To na mě jenom řve a když se chystá na mě s napřaženo rukou, tak se před něj máma stoupne a jen mu říká :“Nebudeš řvát na moje dítě“ On se vyřve a pak odkráčí.

17. ledna sobota

Domů jsem na víkend nejela. Otčíma vidět nemusím. Radši tady budu u babičky a pojedu se podívat k druhé babičce na vesnici, která má psa křížence vlčáka s kolii, se kterou vyrůstám od malička. Je to moje milenka. Děstství nestálo za nic, nejkrásnější vzpomínky mám na Almičku. Od malička je to moje nejlepší psí kamarádka. Když přijedu, tak mě vítá a celou mě jazykem oblíže.Pak vezmu obojek, ona ho vezme do tlamičky a donese až k vrátkům, kde ho z tlamy vycucne, sedne si a čeká. Já ji obojek připnu a jdeme ven courat se vesnicí.

18.Ledna

vaření. Taky se moc nechytám. Vaříme po pěti ve skupinkách, každá skupinka z pěti holek vaří jeden oběd. Dnes vaříme bramborovou kaši a řízek. Tupě stojím a čekám až mi někdo řekne co mám dělat. Nevím, jak se jinak zapojit. Bojím se na něco sáhnout, abych něco nezkazila. „Petro, ty oškrab brambory a pak je nakrájej na čtvrtky.“ poručí mi Marta z mý skupinky. „ Na čtvrtky, ne na kousíčky“ houkne na mě, když vidí jak v ruce matlám a krájím bramboru na malé kousíčky. Marta vezme bramboru a názorně mi předvede, jak vypadá čtvrtka. Ach jo.

21.ledna, uzavírání známek na vysvědčení

pětka z matiky na vysvědčení.. ,Petro, ty máš doma nějaké problémy, že se neučíš? zeptala se mě matikářka. Já jsem ji nemohla odpovědět, protože se mi chtělo brečet.
Na chodbě jsem se ještě matikářky ptala, jestli to nejde opravit, Řekla mi, že nejde.
Z šití mi dala trojku.Všichni ostatní mají jedničky, maximálně dvojky. Já mám trojku asi díky babičce a d ědovi, že byli za učitelkou, tak byla mírnější. Stejně se ale cítím mizerně. Proč zrovná musím propadat?? Co když to k maturitě nedotáhnu? Sedím na záchodě,v ruce žmoulám celou krabičku prášků a přemýšlím co teď...... nechci už tady být..... v týhle škole..... s Blehovou..... proč jenom já propadám z matiky??, proč jsem nejhorší v šití i ve vaření, prostě ve všem???