Minulost tě dožene

Mike sdělil onu nepříjemnou, avšak částečně úžasnou informaci kolegům. Jess byla myšlenkami zcela jinde. Zahlédla na okamžik tvář Listela, když Mike ukazoval fotografii. Neposlouchala už znovu pohádku, kterou stejně znala. Z přemýšlení ji vyrušil Mikův hlas.
„Teď bych vám rád objasnil následný úkol, proto by mě potěšilo, kdybyste poslouchali,“ začal Mike, který svá slova směřoval především k Jessice.
„Naším úkolem bude ochrana hudební skupiny. Podle mých informací je možné, že se jednoho člena pokusí zavraždit. Příští víkend v sobotu vystoupí v New Yorském stadionu Norton a my musíme zajistit vše tak, aby k žádnému zranění nedošlo. Manager skupiny si najal ochranku a my mu ji zajistíme a informujeme podle nutnosti,“ oznámil posluchačům, kteří ani nehlesli. Chtěl pokračovat, když v tom jej vyrušil Charlie.
„O jakou skupinu se jedná?“
Mike silně polkl a koutkem oka pohlédl na Jess. Všichni netrpělivě čekali na odpověď, kterou Mike oddaloval mlčením. Uvažoval, jak Jess zareaguje a jestli je nutné odpovědět. Věděl, že by se nezachoval vůči ostatním fér, proto nemohl brát ohled na jedinou osobu.
„Bydlí docela nedaleko,“ vypravil ze sebe. „V Palm Beach.“
Otočil se čelem k Jessice. Když uviděl její výraz, obával se nejhoršího. Jess během chvilky zlostí zrudla a nečekaně skoro vykřikla: „Chceš snad říct, že tou skupinou je MIB?!“
„Zřejmě ano,“ odpověděl s předstíraným klidem. Očekával ještě větší výbuch citů, ale s potěšením se tak nestalo. Soudil podle reakce, že bratr o svém vystoupení dosud nepromluvil. Možná to udělá brzy, možná se Jess přeřekne a on zjistí, že o akci ví, aniž by ji cokoliv řekl.
Jess si musela sednout. V citovém afektu vstala a prudce odsunula křeslo. Vyšokována hleděla před sebe a nechápala, proč ji to už bratr neřekl. Musí se to dozvědět zrovna od Mika?
Dean si všimnul, že není něco v pořádku.
„Je v tom problém? Skupina jako skupina. Když je to zapotřebí tak je jeden víkend ohlídáme, nic těžkého to není. Však si zvykneš. Jeden úkol střídá další a pak je úplně jedno jestli děláme ochranku, hlídáme banku nebo vyšetřujeme vraždu. Když si policie neví rady, tak potřebují naši pomoc,“ Dean to myslel dobře, ale naštěstí netušil Jessiin důvod, proč jednala tak, jak jednala. Jeho slova navíc zněla jako z reklamy: „Nevíte si rady? Zavolejte! My vše vyřešíme!“, směšné.
„Před lety zavraždili jednomu členu skupiny MIB rodiče a máme podezření, že stejní pachatelé se pokusí zmařit jeho život. Chránit budeme každopádně všechny. Není jisté, že se nepokusí zavraždit jiného z nich. Koncert je spíše charitativní projekt a stadion, ve kterém vystoupí je víc útulným místem než objemným pro lidi. Má svou kapacitu,“ hlásil všem přítomným Mike.
Určil každému jeho roli, při sledování hotelu Sfinx, ve kterém bude skupina ubytovaná, a při sledování stadionu, kde bude koncert probíhat.
Plánováním strávili celý dlouhý čas, proto vyslali Jacka, aby dojel do města pro cosi k snědku, čímž chtěli zahnat svůj zvětšující se hlad.
Dean s Frankem dostali na starost zavést do hotelových pokojů sledovací a odposlechová zařízení ještě dříve, než se členové MIB ubytují. Charlie se musí spojit s ochrannou službou a po dohodě s šéfem ochranky musí zajistit jejich spolupráci. Samozřejmě, že nesmí zapomenout na ředitele hotelu. Bonnie se musela postavit za barový pult a hlídat okolí z jiné možné pozice, protože bar byl vybudován i na samém konci stadionu, přímo proti jevišti. Úkol pro ni nebyl těžký, jelikož na stejném místě už byla několikrát. Barmanka k nerozpoznání. Jen občas ji nějaká ta sklenička vyklouzla z ruky, ale to se stává, když si takhle nehraje každý den.
Nejhůře se cítila Jess.
„Mám pro tebe nemalý úkol, protože musíš členy hlídat osobně. Věřím, že nebude těžké se s nimi dohodnout na tom, že jim budeš vždy nablízku,“ sdělil ji Mike.
Jess požádala Mika, aby šli na chvíli stranou.
„A jak si to jako představuješ? Myslíš, že přijdu k Alexovi a řeknu mu, že s ním budu na koncertě, protože jej musím hlídat?! To si teda nemyslím,“ zmateně koukla na šéfa.
„Je to na tobě, jak se s nimi dohodneš. Možná tě bratr pozve, abys jela jen tak,“ uvažoval nahlas Mike. „Nemusíš se skrývat před kamerou ve vašem domě, ber to takhle, když tě kolegové v domě uvidí, alespoň to můžu vysvětlit. Zkus si poradit, určitě to zvládneš. Máš na to ještě týden.“
„Doufám, že nebudu muset říct pravý důvod, proč jedu,“ obávala se. Myšlenka, že by se bratr dozvěděl, co dělá, se jí hnusila. Co by ji asi řekl? Vzal by to s klidem? Ne, určitě by se zbláznil! Najdi si jinou práci!, Ten policajt se snad zbláznil!, Jak ti to mohl dovolit!?, představovala si Alexovo vzplanutí vzteku.
„Ne, to teda neřeknu,“ zahnala ihned myšlenku na bratrovo kázání. „Dobrá, nějak si poradím, ale nic neslibuji.“
Poté, co každý znal svůj úkol, nasedli do vozů a rozloučili se. Než vyrazili každý svou cestou, postavila Jess Charlieho stranou a když zůstali sami, tázavým pohledem zjišťovala jak je Charlie daleko se svým slibem.
„Zjistil jsi něco?“ Pravila Jess nedočkavě.
„Ano, je toho poměrně dost.“ Charlie se vrátil k monitoru počítače a zadával různá hesla, aby se k informacím dostal. Na obrazovce v mžiku naskočila tvář Henryho McNeila, Jessiina otce.
„Děkuji ti Charlie,“ šeptala vděčně a věnovala mladíčkovi polibek na tvář.
„Můžu tě tady nechat? Mám něco domluvené a nerad bych se zdržel,“ vysvětloval.
„Ale jistě. Snad nic neprovedu,“ usmála se Jess nevinně.
„Doufám, že jsem zjistil, cos potřebovala. Našel jsem o něm opravdu hodně. Zatím ahoj,“ loučil se Charlie a odkráčel k autu. Naposledy se mile usmál a rychle odjel.
V klidu se usedla ke stolu, na kterém stál monitor a začala přečítat spis svého otce. Málo co ji dovedlo vyšikovat natolik, jako jeho práce.
Henry McNeil, ženatý, dvě děti. Spis patřil utajenému agentu F.B.I.
„Cože?“ Nechápala Jessica. Pokračovala dále ve čtení.
Akce Bílý list: Agent nasazen v utajení mezi padělatele peněz. Půl roku se snažil patřit k padělatelům bez jediného podezření. Poté, co získal důvěru hlavních pachatelů, zůstával v jejich skupině dalších patnáct měsíců. K usvědčení nejvrchnější hlavy této padělatelské skupiny zbývá nastražit past a zatknout při předávání peněz za bílý list.
Žádná jména ve spisu nenašla. Vědomím, že její vlastní otec byl utajený agent a vrhal se do nebezpečných a závažných akcí, ji tuhla krev v žilách. Konečně ví, po kom má tak dobrou mušku.
Nebezpečí! Agent odhalen. Nutnost nejvyšší nouze. Stáhnout z akce. Přemístit.
Pochopila, i když bez větších detailů. Henry byl padělateli odhalen a hrozilo mu nebezpečí. Ti muži, kteří ukončili život jemu i nevinné matce, museli bez pochyby patřit k těm, mezi kterými si otec dlouhou dobu hrál na spřízněnce. Nakonec se z něj vyklubal agent F.B.I.
Muselo se toho stát ale mnohem víc, když mají v plánu pokračovat v krveprolití. Otec jim musel ještě něco dlužit. Nebo se chtějí pomstít za zradu? Proč už nedají pokoj? Počkají než si je Jess nenajde sama a nevyřídí si to jen s ní. Alex nic neviděl, tak proč jej chtějí ohrozit? Chtějí mě, tak mě dostanou. Jednou určitě tváří v tvář.
Přečetla si ještě spoustu starých spisů svého otce, které ji Charlie tak ochotně vyhledal. Všimla si, že i spisy patřili k utajeným. Jak se k nim Charlie dostal, neměla ponětí, ale za to co pro ni udělal mu je nadmíru vděčná.
Všechny složky Henryho McNeila z počítače vymazala, aby se nestalo, že si budou mít i ostatní v čem počíst a odjela z odlehlého místa domů.