Minulost tě dožene

Jess prošla všechny pokoje, ale bylo prázdno. Ani živáček.
„Kde sakra jsou?“ Podívala se na hodinky a nevěřila. Blížilo se k jedenácté hodině. Nechápala, že by mohla spát tak dlouhou dobu.
„Proč mě nevzbudili? Jak je mám teď hledat?“ Nevěděla si rady. Naštěstí seděl Dean na svém místě a na obrazovce sledoval Jessiinu bezradnost.
Zazvonil mobil a Jess se ohlásila.
„Ano?“
„Nevíš si rady? Ještě, že vím, kde jsou,“ tajil Dean.
„Deane, a mohl bys mi to prosím tě říct? Nevěděla jsem, že už je tolik hodin. Proč jste mě nevzbudili?“ Žádala o maličkost a zároveň se omlouvala za svou lenost.
„No, právě se ohřívají u bazénu a je vidět, že je to baví,“ přiznal nakonec kolega.
„Díky, ještě že nás sleduješ, jinak bych hledala v každém koutě hotelu,“ rozloučila se a odpochodovala k výtahu. Kdyby tak tušila, že sleduje na monitoru i její pokoj…
Stiskla tlačítko a vyčkávala příjezdu prostorné kabiny. Nastoupila dovnitř a stiskla přízemí, kde se nacházela hala, která v noci obžila jásotem. Vyšla zadními dveřmi, které směřovaly k venkovnímu bazénu. Do očí ji zazářil paprsek zářícího slucne, který ji na okamžik oslepil. Zaostřila pohled a kryla si oči dlaní před dalším spalujícím světlem.
Mnoho lidí bylo ve vodě a na lehátkách se opalovalo několik mladých osob.
Howie flirtoval s jednou mladou brunetou v sexy bikinách, což bylo jeho zvykem. Dívka se zřetelně bavila a flirtování fešákovi oplácela stejným způsobem.
Nick s Kevinem stáli u baru a pochvalovali si své výtečné koktejly. Alex postával kousek dál a upíjel ledovou minerálku. Na nose měl nasazené sluneční brýle, které nosil úplně všude. Snad i v noci a snad i do postele. Nikdo neví…
Bonnie měla libý úsměv, když mohla obsloužit tak slavné osoby. Ve svých rudých bikinách okouzlovala přítomné a dokonce i Alex, který málokdy projevil zřejmý zájem, se dal lapit do pasti svádění. Bonnie si uvědomovala účel, za jakým zde přijela, ale lehká konverzace se svou prací neuškodí.
Jess shodila přebytečné šatstvo na dlaždičky pokrývající podlahu a uložila své tělo na jedno z lehátek. Nasadila si sluneční brýle a znovu se rozhlédla.
Spatřila Briana, který se pokoušel skočit do vody, ale zdálo se, že je to nemožné vzhledem k přítomnosti mladých krásných dívek, které obklopili stranu bazénu, kde měl v úmyslu přistát.
Skok byl odsouzen k nezdaru, proto se raději posadil na okraj bazénu a nohu si s libostí smáčel v chladivé vodě. Koutkem oka si všimnul Jessiiny přítomnosti, která seděla na lehátku a upíjela objednané martini, které jí přinesl právě odcházející číšník. Odložila skleničku a jazykem si přejela přes růžové rty.
Brian nikomu nepřiznal, že se mu Jess líbí. Od té chvíle, kdy ji našel ležet ve své posteli, jej zcela okouzlila. A pak ta scéna v hale u telefonu, kdy tam stála jen ve zcela průhledném prádle. Nenašel slov a ani dechu.
Vstal a přisedl si na vedlejší lehátko, kde pobyl dlouhou dobu povídáním s Jess, která se bavila, a zároveň se lépe poznávali. Neznali se odmala, proto museli tyto chvíle nahradit alespoň povídáním.
V tento slunný den se v hotelu ubytoval, Mike Niko. Přiletěl ranním letadlem a v letištním terminále strávil dlouhou dobu vzhledem k problému ztráty zavazadel. Neměl zrovna příjemnou náladu. Po třech hodinách byly zavazadla konečně nalezeny a Mike mohl opustit terminál.
Zavazadla ponechal nevybalená na pokoji a šel se projít k bazénu. Jess seděla s Brianem. Doufám, že je hlídá a neužívá si sluníčka, napadlo ho při střetu jejich pohledů. Jess nenápadně přikývla na pozdrav.
Mike jí pokynul mávnutím, aby za ním zašla. Vstala a omluvila se mladíkovi, že si potřebuje odskočit a šla k místu, kde se Mike ukryl. Stál za palmami a věřil, že ji zde bratr neobjeví.
„Zatím je vše v pořádku,“ odpověděla Mikovi, když se zeptal na situaci a jestli nenastal nějaký problém.
„Mohlo by to proběhnout bez potíží,“ udala svůj názor.
„To si nemyslím. Dostal jsem zprávu, že se v nedalekém hotelu od stadionu Norton ubytoval Dave Stone.“
„Cože? To myslíš vážně?“ Zhrozila se z pomyšlení, že se setká s dalším vrahem rodičů. Jeden je mrtvý, další je na řadě. Když to půjde popořádku, nakonec najde i toho posledního. Ale proč to vlastně udělali? Proč je zabili??? Nikdy nepochopila důvod. V myšlenkách ji napadlo mnoho důvodů, ale žádný se jí nelíbil. Teprve teď zjišťuje, že příčinu najde jedině v otcově práci.
„Pokud se přiblíží ke stadionu, dal jsem rozkaz, aby jej sledovali po vstupu do budovy. Ale pokud nic neudělá, nemá to cenu. Když jsi je odmítla tehdy identifikovat na stanici, nic teď nezmůžu. Poznat podle fotografie nestačí.“
Mike se odporoučel a zanechal Jess za palmami, kde s ní ještě před chvíli mluvil.
S nepřítomným výrazem se vrátila k ostatním. Alex nestál u baru a nebyl ani nikde u bazénu, obléhaného polonahými návštěvníky.
„Bonnie, kde je McNeil?“ Volala na ni, protože ona mu byla nejblíže a teď je pryč. Pochybovala, že by si ostatní všimly jeho odchodu při zatíženosti ohlídat pětičlennou skupinu.
„Šel někam dozadu,“ myslela zřejmě k vyhřívanému bazénu, který byl skryt opodál od hluku hotelových hostů užívajících si slunce. Mezi hustými keři a palmami byly vybudovány dva malé bazénky, aby si hosté mohli odpočinout u relaxace v bublinkové koupeli.
„Měj ostatní na očích. Když někdo odejde, ohlas to Charliemu, ať se o něj postará. Skočím se podívat k vyhřívadlům,“ svým způsobem požádala Bonnie o dozor, který byl taky jejím úkolem. Z baru měla dobrý rozhled, avšak u baru měla i jinou práci než sledovat několik mladíků. V horkém dni ji navštívilo mnoho žíznivých příznivců ledových koktejlů.
Jess si uvázala šátek okolo pasu, nasadila brýle, rozpustila dlouhé rudé vlasy, aby je odprostila z neustálého sepětí a kráčela dozadu.
„Alexi?“ Zvolala Jess do ticha, které rušilo jen víření teplé vody.
„Jsi tady?“ Nikdo se však neozýval. Přistoupila blíž mezi oba bazénky a viděla kohosi sedět ve vodě zády k ní. Byl to Alex. Oddychla si, když viděla, že je sám a v pořádku. Vlezla si do teploučké vody vedle bratra.
„Proč ses neozval?“ Oslovila jej starostlivým hlasem. V tu chvíli se z Jess stala zase ta malá sestřička, která byla milující a vlídná. Přiblížila se k bratrovi a vůbec se neostýchala jej obejmout.
„Jess? Chci tě zpátky. Takovou jaká jsi byla,“ zaznělo do ticha. Odpověď uvízla ve vzduchu a tam taky zůstala. Mlčky sledovali vířící se hladinu před sebou.
„Nemysli si, že mi to nic neudělalo, když máma s tátou zemřeli. Nebylo to pro mě lehké. A navíc, když jsi zmizela, nebyl nikdo, kdo by nám pomohl. Kdybys zůstala, mohli jsme to překonat společně. Nic horšího ani nemohlo být,“ zastesknul si Alex.
„Promiň,“ vydala ze sebe. „Nevěděla jsem to. Ale nechtěj po mně, abych byla jako dřív. Pomáhá mi to zapomenout. Nechci na to myslet, nechce se mi brečet a síly mi už došly. Neunesu další otřesné vzpomínky. Musím být tvrdá i na sebe, abych odolávala každodenním vzpomínkám.“ Jakmile tohle vyslovila, Alex ji také objal a v jejích očích vykoukly první slzy.
„Brečet je dobré v takové situaci. Není se za co stydět. Alespoň to ze sebe dostaneš. Nikdy ne úplně, ale uleví se ti,“ najednou už brečeli oba. Jess ještě neviděla svého bratra plakat. Poprvé mohli nechat volný průběh svým emocím spolu.
Ano, jednou už plakal. Tehdy jej opustila dívka, se kterou chodil přes dva roky. Bylo strašné sledovat bratra, který byl pro ni oporou, jak podlehl smutku. Tajně brečela v komoře, když bratra takhle viděla. Bylo jí ho líto.
Přemýšlela, zda by se měla Alexovi svěřit, co zjistila o otcově práci. Že zrovna jeho práce má vinu na tak drastickém zakončení života. Nebo snad Alex ví, co otec dělal? Ne, raději si to nechá pro sebe. Ještě by se vyptával, kde to zjistila a nakonec by z ní vyzvěděl i co dělá v době, kdy zmizí z domu. Raději bude mlčet, je to rozumnější.
„Vrátíme se k ostatním, ne?“ Navrhla Jess po dlouhých úvahách. Vyšli z úkrytu a přisedli si k Brianovi a Nickovi. Kevin s Howiem postávali ve vodě a bavili dívky okolo. Spousty dívek.