V zajetí vzpomínek

Kapitola osmá: Stará známá II.

„Nazdar Ricku,“ zavolala Hannah a vesele se vrhla k přijíždějícímu autu. Když manžel vylezl z auta, vrhla se mu do náruče a políbila ho.
Victorie nestydatě zrudla a dál pošlapovala u vchodu, přičemž dělala že sleduje kvetoucí živý plot.
Hannah držela tříletého synka a pohvizdovala si známou melodii.
„Tak Dennisi, tohle je tvoje sestřenice, no není parádní. Tak jí aspoň pozdrav.“
„Aoj.“ zažvatlalo dítě a upřelo na ní modrá očka. Dennis si jí zvědavě prohlížel a v jedné ruce držel plyšového medvídka. Hannah postavila dítě na zem a vrátila se zpátky k autu vynášet zavazadla.
„Pohlídáš ho?“
Victorie mlčky přikývla a usmála se na dítě. „Chceš vidět zvířátka?“
„Ci,“ odpověděl prcek a zubil se.
„Tak pojď,“ chytla dítě za ručku. Byla malá a roztomilá stejně jako to celé stvoření.

Hannah našla Dennise, jak sedí na klíně Victorii, pozoruje ovečky a žvatlá něco o ní a Rickovi. Musela se smát, Dennis byl od přírody lhář, malý krásný blonďatý andílek, který vám napovídá cokoli, co v a danou chvíli vymyslí.
„Dennisi,“ řekla vážně.
„Mámí,“ zahučelo dítě a vyskočilo Victorii z klína. „Ci mít doma ovešky.“
„Dennisi a to je budeme mít ve sklepě nebo na balkoně?“ zeptala se vážně Hannah.
Jedním okem mrkla na Victorii. „Nemáme zahradu...“ řekla napůl omluvně.
„Ovešky?“ zakabonil se Dennis. „V mojem pokojíšku.“
„To teda nebudou, zvířátek máme až dost, víš co o tobě říká tvoje sestřička ne?“
„Že šem prase,“ řekl nadšeně.
„A proč?“ pokračovala Hannah, mezitím se Victorie potutelně smála.
„Potože, svině je prase!“ řekl Dennis vítězoslavně a potom si zase začal cucat palec.
„Cože?...ne protože si neuklízíš pokojíček, to ti řekla tvoje sestra?“
„Jo, dostane trest?“ zeptal se nevinně Dennis.
„Jo dostane.“ řekla s klidem Hannah.
Otočila se na Dennise, který se právě rozběhl, třikrát nakopl suchou větev a pak se zastavil u louže z blátem.
„Splávně mamí.“ řekl blaženě. „Jé blátíškou,“ vykřikl a skočil do louže.
„Dennisi a ty taky dostaneš trest, ty prase!“
Victorie se začala hihňat, Hannah chytla Dennise za mikinu a zvedla ho do vzduchu. Držela ho daleko od sebe přičemž se cukal a oháněl.
„A to si mám udržet pevné nervy?“ ozvala se Hannah.
„Já netuším kolik vydržíš.“ uchichtla se Victorie.
Dennis zvedl ublácený obličej. „Hodněé.“
„Buď zticha nebo ti jedna přiletí,“ pokárala ho Hannah.
Dennise dotáhli s nadlidským usilím před dům, Victorie zamrkala na Hannah a očkem hodila po zahradní hadici.
„Dennisi, běž si stoupnul támhle.“ ukázala na něj Hannah.
„Nad kanál?“ zeptal se Dennis nevěřícně.
„Přesně tam a dělej. “Nevěřícně se postavil do míst kde mu poručili a zahihňal se. „Co děláš š tou hadičí mamí?“
Než stačil větu doříct sklopila ho sprška vody, přičemž zaječel jako by ho na nože brali. Vřískot přitáhnul ostatní a Victorie s trochoou zlomyslnosti sledovala, jak se v době odtahují rolety a závěsy.
Hannah mezitím vítězoslavně vypnula hadici, „jdem Dennisi.“
Vykulené dítě se zašilhalo a s jekotem se vydalo domu, nechávalo za sebou louže z vody.
„Tak a teď jsi krkavčí matka, Clara a John teď šišlají na tvého syna, co mu to udělala maminka!“
„Díky za podporu.“ mrkla Hannah. „Počkej až budeš mít vlastní děti.“
„To bude síla!“ zachmuřila se Victorie. „Jako první si koupím rákosku.“
„Pak kdo je tu krkavčí matka,“ otevřela Hannah dveře.
„Počkej ještě jedna věc, mezi čtyřma očima, za týden se stěhuju Sam mi sehnal byt, alespoň tu bude víc místa. Ale...přijede Madison, umřeš smíchy, až jí uvidíš.“
„Nesnaž se to zamluvit, takže tu budu trávit tři týdny s tvými rodiči.“
„Né budu jenom dojíždět, potřebuju změnu, už si zase začínáme silně vjíždět do vlasů, jen jsem ti to chtěla říct.“
„V pohodě, my se nějak zabavíme.“
„Hannah, mohla bys říct už Rickovi jak jsi skvěle vymyslela to rozložení pokojů, nebude z toho asi zrovna na větvi.“
Hannah se pousmála. „Jasně,třeba... miláčku mám pokoj s Vicky, ty máš támhleten útulný pokojíček nalevo s dětmi, dávej pozor na to, aby se Dennis v noci nepočůral.“
„Počkej, myslíš že ho to nepotěší?“ zazubila se Hannah.
„Jsem si s tím jistá.“
„Tak to mu to radši řeknu po obědě, bude v lepším rozpoložení.“ podrbala se na hlavě.
Vešli do obývcího pokoje, kde Dennis žvatlal srdcervoucí scénář matčiny pomsty.
„Vida, vida, kdo to tu na mě žaluje?“
Dennis se zaseknul a rozběhnul se po schodech k pokojům. „Táti, Lili!“
Clara se zachmuřila, „tou hadicí i ho nemusela polívat.“
„Ale je byl jedna bahnivá koule a všechno by to tady zmazal, přehání, strašně miluje, když ho všichni litují.“
John se ušklíbl, „Claro, tohle mu neuškodí, ten andílek je pěkný lotr. Za pár týdnů poznáš jak nám všem bude věšet bulíky na nos. Je celý po tobě Hannah!“
Všichni stočili pohled k zrzavé holčičce, docupitala až k nim a s hrdostí a vztyčenou bradou se posadila na sedačku, byla Hannah úžasně podobná.
„Stejně jako tahle,“ dokončil John.
V pokoji se objevil Rick, otočil hlavu k Victorii, „My jsme se asi ještě neviděli, Rick Duncan.“
Potřásl Victorii lehce rukou, „Victorie Richardsonová.“
Musela se usmát, Hannah si dobře vybrala. Rick byl od prvního pohledu sympatický, poměrně vysoký, lehce opálený blonďák s modrýma očima. Když přišel do místnosti, Hannah se změnil výraz. Na očích se jí usadila vlna něhy. Vypadali šťastně, posadil se vedle Hannah a na klín si usadil Lili. Přemýšlela kolik mužů se chová tak hezky ke svým dětem.
„Jaká byla oslava Lily?“
Holčička si upravila sukýnku a potom teprve odpověděla. „Dobrá.“
„To nezní moc přesvědčivě.“ okomentovala její odpověď Hannah.
„Tak to vyklop mamince, zlato.“ ozval se Rick.
„Spadla jsem do bazénu.“ vzdychla Lili.
„Spadla?“ otázal se Rick.
Lili upřela oči k matce, „shodila mě tam.“
„Kdo proboha,“ zeptala se Hannah.
„Jenny.“ vzdychla dcerka. V tu chvíli si Victorie uvědomila, že jejich děti si to pěkně prohodili, Lili byla sice dokonalou kopií své matky, ale povaha byla Rickova. Naopak Dennis vypadal jako Rick, ale hyperaktivní byl po Hannah.
„Jenny Greenová? Ta oslvenkyně, já myslela že jste kamarádky.“
„Byly, nechtěla jsem jí dát svoje sponky, tak mě shodila do bazénu.“ vysvětlila Lili.
„Hlavně že se ti nic nestalo.“
Do pokoje se došoural Dennis a podíval se na Lili usazenou u otce. Fňukl a vyšplhal mezi rodiče. Všimla si, že je převlečený.
„Mám hlad.“ řekl.
Clara se zvedla, „myslím, že můžeme jít klidně jíst.“
„Počkej,“ otočila se Hannah. Obrátila se na svoje děti, „chovejte se slušně, nebo uvidíte ten tanec.“
Všichni se zvedli k obědu. Dennis seděl usazený v dětské židli a poslušně nabíral sousta a strkal si je do pusy. Sem tam minul a jídlo přiletělo na bryndák židličku a obleční. Uvědomila si, že to dělá ze schválnosti, ale byla zticha.
Když Clara odnesla talíře, všimla si Victorie jak na ní mrká okem Hannah. Odtušila, co má za lubem.
„Ricku?“ zaculila se blaženě na svého manžela.
„Odnesla jsem tvoje věci do pokoje pro hosty, víš já spím u Victorie než se odstěhuje, ty budeš spát s dětmi.“
Rick se zakuckal pitím a pak upřel pohled na svojí manželku.
„Musíš dávat pozor na děti, Dennis se někdy počůrává...tak kdyby...“
„Můj bože, no děkuju, to bude dovolená.“ oznámil ublíženě.
„Omluvte nás na chvíli,“ chytla Ricka za ruku a vytáhla ho z pokoje.
Nenápadně sledovala, co se bude dít. Nejdřív spolu diskutovali, potom uviděla, že Hannah šeptá Rickovi do ucha a potutelně se směje. V zápětí se na jeho tváři objevil spokojený výraz.
Mrkla na Johna, kteří přihlížel potichu, „že tři měsíce mi slibuješ, že se mnou někdy vyjedeš na vinici.“
„Nebyl čas, co zítra, půjde to?“
„Udělám si čas.“
Uviděla Ricka s Hannah ruku v ruce, „myslím, že můžu jít udělat kafe ne?“
Měla nad čím přemýšlet, když viděla ty dva pohromadě, jak může někdo vypadat po šesti letech tak spokojeně?