2.-Tma

"Ááááá" vykřikla jsem do tmy.Nic. Už hodně dlouho v této tmě a já nevím kde to jsem. Když jsem se chtěla postavit,zjistila jsem, že se nemůžu pohnout...tělo mě vůbec neposlouchalo a jen to ohlušující ticho. Je zvláštní, že mi ani není zima...Jak dlouho tu asi můžu být?Vrzly dveře. Nikoho jsem neviděla a to bylo ještě děsivější. "Už je asi vzhůru. Máme jí nechat v tomhle stavu nebo začít s výslechem?"řekl jeden hlas."Ne,zrušte to a dejte jí najíst a napít." Nic jsem necítila a žádná změna se nestala, tak jsem již začala pochybovat a tu...tupá bolest se mi rozlila po celém těle...paprsek SVĚTLA A.....zase tma ticho a nevěděla jsem o sobě...