3-Vidím

PíííípPííííp...Světlo.Konečně, řekla jsem si s ulehčením.Ne to byl asi sen...zase ležím ve své známé posteli v ulici Na Jarmarku(což je podivné jméno).otevřela jsem oči a dívala se do stropu, šťastná jenom z tohoto obrazu...jenom strop..vidím.Počkat,od kdy jsou na našem stopě v děcáku tapety?To jsem byla pryč tak dlouho????Ne to se mi asi jenom zdá.Pokoušela jsem se rozpomenout kde jsem to byla.Ano, byla jse na přednášce, kde jsem něco říkala...ach jo..mám zvláštní paměť.Snad si vzpomenu. Najednou se ozval můj žaludek."CHRRRRRRRROust".Musela jsem se pousmát.Podívala jsem se ze zvyku do prava, kde jsou u nás v pokoji hodiny, ale...kde jsou? a jak jsem se vlastně dostala do postele?Najednou jsem uslyšela hrozné chroustání,pípání a já nevím co ještě.Podívala jsem se za sebe a krve by se ve mě krve nedořezal...Vy byste se nelekly nemocničního stroje za sebou?