Nový život - 7. kapitola

7. kapitola

Sotva jsem se vzpamatovala a ucítila chladnou ruku na mém krku. Iris mě prudce přirazila ke zdi na které byli ještě před chvílí police.
„Ty zmije jedovatá, co si o sobě myslíš!?“ zasyčela. Na nic jsem se nezmohla a ona pokračovala ve svém monologu.
„Ty zlodějko! Já si od tebe rodinu ukrást nenechám.“ S tím mě praštila do obličeje.
„Ty nicko jestli neodejdeš zabiju tě!! Nic pro něj neznamenáš tak zmiz!“K tomu všemu dodala. „Jestli o našem rozhovoru jen cekneš tak tě zabiju!!! Rozumíš!?“
Přikývla jsem a ona mě pustila a odešla. Já jsem to nevydržela a rozplakala se. Co budu dělat?
Za chvíli se přiřítila naštvaná Sar.
„Proboha cos tu vyváděla?“ zeptala se zděšeně.
„No, viděla jsem něco nahoře na poličce a chtěla jsem si to vzít a nějak na mě ty poličky spadly…“ pokrčila jsem rameny.
Chtěla něco řict ale pak se zarazila.
„Tak pojď už máš připravený pokoj.“ Celá se rozzářila a já se tomu musela usmát.

Sotva jsem otevřela dveře oněměla jsem úžasem.
Pokoj byl úžasný celý v modré barvě všechen nábytek byl rozložený na svých místech – napravo od dveří stála knihovna naplněná knihami – které mi podle slov Sar vybral sám Al, Hned vedle stála skříňka s CDčkama a na ní Hifi věž. U okna stála velká postel, kterou jsme spolu koupily vedle ní malé překvapení malý noční stolek s malou lampičkou.
Nalevo ve zdi byli dvoje dveře a mezi nimi malý stolek s notebookem a židle. Za prvními dveřmi jsem uviděla elegantní prostornou koupelnu se sprchovým koutem a kousek dál i velkou vířivou vanou. Přešla jsem k umyvadlu a koukla se do skříňky se zrcadlem na dvířkách. Bylo vybaveno všemi možnými krémy a kosmetikou.
To už ale Sar nevydržela a táhla mě do druhých dveří, které byli kousek od postele. Pánejo ani jsem si neuvědomila kolik jsme toho koupily. V mojí šatně bylo skoro tolik věcí jako v té Sary.
„Tak co? Líbí se ti?“ ptala se mě nedočkavě.
„Jasně je úžasný.“ Usmála jsem se.
„Tak se jdi vykoupat, vyberu ti nějaké oblečení na večer.“ Rozhodla Sar.
„Co bude večer?“
„Však uvidíš.“ Tajemně se usmála a postrčila mě do koupelny.
Sprcha na mě měla uvolňující účinky, Když jsem se do sytosti vykoupala, vyšla jsem omotaná v ručníku a na posteli byly černé spodní prádlo a černé mini šaty. Když jsem si je oblékla nevěřila jsem vlastním očím. Ty šaty končily v půlce stehen.
Nanesla jsem si make-up a vyšla na chodbu.

Naproti mně se otevřely dveře a z nich vyšel Al. Zůstala jsem stát jak přikovaná, on ztuhnul ve dveřích a díval se na mě. A já utekla. Otočila jsem se a rychle šla k Sařinu pokoji. Zaťukala jsem a rychle vtrhla dovnitř. Naštěstí v pokoji byla jenom Sar a líčila se.
„Pěkný.“ Ohodnotila můj zjev.
„Nápodobě oplatila jsem ji s úsměvem.“
„Tak kam se chystáme?“
Usmála se nad mou nedočkavostí.
„Půjdeme do kina.“ Usmála se.
„Kdo?“ ztuhla jsem.
„No ty, já, George, Alex a Iris.“
Vykulila jsem oči, když jsem zaslechla poslední jméno a měla pocit,že jsem v jejím hlase zaslechla znechucení.
„No víš, ona mě zaslechla a pozvala se sama.“ pronesla naštvaně.
„Na co půjdeme. Na nějakou komedii, kterou vybral George.“ Usmála se. „On je to náš vtipálek.“
„Když jsme u George, kde ho máš?“
„Čeká na nás v garáži. Protože se nevejdeme do jednoho auta, tak se jede dvěma.“
„Kde s kým?“ teď jsem dostala trochu strach.
„Ty zřejmě neumíš řídit – tak jedeš se mnou, Georgem a Alexem mým autem.“
„Co Iris?“
„Ta blbka se pozvala sama tak ať si jede sama.“
„Tak dobře.“ Usmála jsem se. „Můžeme jít ne?“

Kývla a šly jsme do garáže a nasedly do auta když přicházel Alex cupitala za ním v těsném závěsu Iris ve vyzývavých růžových šatech. Sotva si Al sedl do auta vedle mě. Zaťukala na jeho okénko a on ho stáhl.
„Nemůžu jet s vámi.“ Zeptala se koketně.
„Ne, je tu plno.“ Odpověděl a ukázal na mě, ona se na něj usmála a ve zlomku vteřiny po mě hodila vražedný pohled. Ajajaj. To bude zlý.
„Nechtěl bys se mnou jet v mém autě?“
„Ne, pojedu se Sar.“ Odpověděl kývl na Sar a odjeli jsme ve vratech garáže dodal. „Uvidíme se před kinem.“

Když jsme čekali před kinem čtvrt hodiny a ona nikde, rozhodli jsme se nečekat a jít dovnitř. Něco mi říkalo, že tohle bude mít dohru…
Seděli jsme ve dvojicích Sar a George sedeli vzadu a nejspíš film vůbec nevnímali. Já a Al vepředu – nakonec se z ukázalo, že G. Vybral horor s názvem Jeptiška.
Jenže jsem se při první strašidelné scéně tak bála, že jsem automaticky chytila Alexe za ruku.
„Promiň, hrozně jsem se lekla.“ Hned jsem se ho pustila.
„To je dobrý.“ Usmál se a chytil mě za ruku.
Celý film jsme se drželi.
„Tak jaký byl film?“ zeptala se Sar.
„Řekněme, že se v dalších pár dnech budu bát projít kolem jakéhokoliv zdroje vody.“
Všichni se rozesmáli. Potom jsme se přesunuli na blízkou diskotéku.
Byl to úžasný večer, dokonce jsem si zatančila se Sar, všechny ploužáky si u mě zamluvil Alex. Byl úžasný tanečník a vypadal, že docela šťastně.
Domů jsme se vraceli kolem půl třetí ráno.
Sar a G. Se rychle vytratili do svého pokoje. Zůstala jsem s Alexem sama v garáži. On se naklonil. Políbil mě tak lehce na rty a odešel. Musela jsem zatřepat hlavou abych si srovnala myšlenky.

Pak jsem si uvědomila že jsem sama v garáži a vzpomněla si na dnešní bolestivé setkání s Iris. Bohužel se znova opakovalo…

Avšak tentokrát mě nestačila hodit na druhou stěnu, protože jsem se jí rychle uhla.
„Ty jedna malá couro!!!! Alex je MŮJ!“ zařvala na mě a dala mi facku takovou silou že jsem skončila na podlaze.
„Nech mě nepokoji.“ Zařvala jsem na ni.
„Ale, ale začínáš nám tu vystrkovat růžky.“ Vyštěkla posměšně a kopla mě do břícha.
„Nejsi v pozici abys na mě takhle řvala.“ Zase mě kopla.
Nevím, kde se ve mně vzalo, ale byla jsem tak naštvaná, že jsem viděla rudě. Ruce mě najednou začaly pálit vyskočila jsem a chytla Iris za paži. Ta najednou začala řvát bolestí a když se mi vytrhla na ruce se jí červenala spálenina od mojí ruky.
Začala na mě vrčet a postavila se do bojovné pozice. Blížila se a zaútočila. V půlce skoku ji odrazil Al, který si stoupnul přede mě a zavrčel.
„Nech ji být a VYPADNI!“ zařval.
Ona se nezmohla na slovo zvedla se k odchodu. Ve garážových vratech se otočila a výhružně zařvala.
„Za to mi oba dva zaplatíte.“ S tím se otočila nastartovala svoje rudé porsche a šílenou rychlostí odjela.

Al se ke mně otočil.
„Jsi v pořádku?“
„Jo jen… nechápu co jsem ji provedla.“ Nešťastně jsem pokrčila rameny, jenže jsem byla hrozně slabá a podlomila se mi kolena. Zhroutila bych se na podlahu kdyby mě Al nechytil a nevzal do náruče.
„Jasně jsi v pořádku.“ Zašklebil se.
„Je mi jen trochu slabo.“ Plaše jsem se usmála.
Nedbal na mé protesty a nesl mě do pokoje…….. zeleného.