BABYLON-THE END????

Niky přišla mezi posledníma.Na pozvánce bylo kromě místa konání,pouze Pikovo jméno,co by pořadatel.
Místnost plná zrcadel,jakoby na ní dýchala negativním dojmem.
Vždyť´ i všichni,co zde byli, nechali se zrcadlama polapit.Při pohledu do jednoho ze zrcadel odkládali svý já a nasazovali si masky,díky kterým se následně prezentovali svému okolí.Líbilo se jí,když se do těch zrcadel dívala.Vždyťˇ i ona byla stejná.Při odchodu z domu si nasadila tu svou masku a vyrážela do ulic.Snad si sama myslela,že ta maska je jí vlastní,že ten obraz,který měla před sebou den co den,byl pro ni jiný,prostě in.Čas od času chtěla masku sundat a ukázat své já,ale jde to?
"Nazdar,co ty tady?"ozvalo se za ní.
Neotáčela se.Zůstala stát.Sama sebe přesvědčovala,že ať k Pikovi necítí nic jinýho než nenávist,teď se musí ovládnout.Vzpomínala na to,jak on sám jí kladl na srdce,že když něco chce,musí se podle toho chovat.
"Ahoj Piko,"otočila se a pozdravila ho tím nejsladším úsměvem,který měla na skladě.
"Já jsem ti dal pozvánku?"jeho hlas byl na hodně studený frekvenci.
Opět se usmála."Ne nedal.Našla jsem ji v altánu.Asi jsi ji tam ztratil,když jsi odcházel.Říkala jsem si,že by jsme se mohli udobřit.Co jsme si,to jsme si,ale teď by jsem to nechala bejt.Co je mi do nějaký Petry.Vždyť to byla jen ubohá děvka,"pohladila ho po vlasech.
Piko její ruku odhodil a popošel k sedačce,na kterou se posadil.
"Ty jsi se asi úplně zbláznila."
"Ne proč?"přibližovala se k němu a smyslně si olizovala rty.
"Nejdřív mě nenávidíš a potom by jsi mě nejraději vojela tady před všema?"
"Ta nenávist byla jen moje přetvářka.Vždyť jsme spolu včera spali ne?A říkal jsi,že když budu potřebovat,tak se mám ozvat.Jenže to by jsi mi musel zvedat telefon."lhala.
"Neměl jsem na tebe náladu.A když to byla jenom přetvářka,tak teď je to co?
Niky si sedla na Pika obkročmo a jazykem mu jezdila po krku."Tedˇ jsem to já,"zašeptala mu do ucha.Piko jí ze sebe zchodil."Tak co chceš?Řekni mi to na rovinu.Já nejsem zvědavej na nějaký tvoje divadýlko,"vstal a zapálil si cigaretu.
Niky si sedla teď už normálně a sklopila hlavu.
"Piko potřebuju dávku,"přiznala se.
"Ráno jsem ti tam nechal navíc,"připomínal jí.
"Tedˇ ale potřebuju zase.Ten dojezd je čím dál tím horší."
Piko se začal smát."Jo, tak pro kus žvance jsi ochotná sehrát takovouhle hru,no gratuluju,dost dobrý,"naklonil se k ní aby jí mohl políbit na tvář."ale neúčinný,"zašeptal jí do ucha.
"Piko prosím,já se jinak zblázním.Jen se na mě podívej,vypadám strašně,"prosila.
"Jo, to jak vypadáš já nezpravím.Nejsem plastickej chirurg."
"Mě by stačil gram,nebo dva,aby jsem přežila večer a zítřek."začínala být hysterická.Tahala se za vlasy a do břicha dostávala křeče.
Piko se nesmírně bavil.Líbilo se mu dívat se na lidi,kteří škemrají.
"Dobře a máš prachy?"
Niky zakroutila hlavou.
"Jo, tak to je mi líto."
Niky prudce vstala."Ale do zítra něco seženu.Doma jsem ještě nebyla,ale dojdu tam a pokusím se třeba i něco šlohnout.Jen mě prosím už netrap."
"Dobře,pojď se mnou,dám ti gram a půlku k tomu,hlavně tady už nedělej scény,ale jestli mi to zítra nedáš,tak ti nechám vypumpovat žaludek,pojď za mnou,"pohodil hlavou směrem ke schodišti.
Niky Pika beze slova následovala.Jakmile dostala to, co chtěla,zmizela na záchod,aby si mohla píchnout.
Zkontrolovala všechny záchody.Nerada by měla pozorovatele.
"Sakra.Nemám citron."přehrabovala se v kabelce,kterou nakonec vysypala na podlahu .Bezradně si k ní sedla a hledala .
"Něčím ten fet přece musím rozpustit."panikařila čím dál tím víc.
"A co tohle,"držela v ruce lahvičku s odlakovačem.
"Ne, to nemůžu,to by mi ti žíly roztrhalo úplně,"přemýšlela.Někdo bouchl prudce do zdi.Lekla se a jelikož odlakovač špatně zavřela vylila si ho na lžíci s fetem.
"Doprdele,"dívala se na rozpouštějící se fet.Nezbývalo jí však nic jiného,než si to narvat do žíly i tak,jelikož jinak by ten fet mohla vyhodit.
Jakmile jehla projela skrz její hubenou ruku a celý obsah vstříkla do svého těla, bezvládně se skácela k zemi.
Piko čekal celou dobu před záchodem.Ne, že by ho zajímalo,jestli jí to šlape,ale nechtěl mít na své vlastní akci problémy,tak raději hlídal.Chvíli co chvíli se koukal na hodinky. Bylo mu divné,že Niky stále nevychází.
Po 20 minutách se šel podívat na záchod.
Niky našel na zemi.Ležela uprostřed místnosti v bezvědomí.Ještě měla v ruce zapíchnutou jehlu.
Okamžitě jehlu vytáhl,uvolnil staženou ruku a snažil se Niky probrat.
"Prober se ty hovado,"křičel na ní a fackama jí nutil k vědomí.
Svědomí ho začínalo škrábat.Přemítal si v hlavě,zda jí nedal něco jinýho,než to co chtěla..
Náhle si všiml prázdné lahvičky od odlakovače.
"Pane bože,"střídavě se koukal na lahvičku a na Niky.
"To je kráva,"usoudil a lahvičku skopnul pod umyvadlo.Pokusil se Niky ještě jednou probrat.Když ani tehdy nedávala známky vědomí,rozhodl se pro cestu do nemocnice.
Vzal ji do náruče a chvátal ke svému autu.Přemýšlel nad nejkratší cestou na parkoviště.
Jelikož se akce konala ve staré pekárně,kterou si Piko upravil,použil zadní východ.Tím si pomohl k tomu,že ho skoro nikdo neviděl.
Nemocnice nebyla od pekárny daleko,což Niky možná zachránilo život.
Piko se neobtěžoval s tím,aby dodržoval pravidla silničního provozu.Auta ne auta,potřeboval Niky co nejdříve dopravit do nemocnice.
Sám si ještě vzpomínal,jak se totéž stalo i Petře.Bylo to na začátku jejich vztahu.
Jakmile jí našel ve sklepě v bezvědomí,sedl si vedle ní a začal plakat.

NIKY:"Ano i Piko občas upustil slzu.Ten Piko,který nemá soucit s nikým ani ničím.Kdysi mi to vyprávěla,ještě Petra,ale ty časy jsou dávno pryč.Kvůli mě by ho ani nenapadlo brečet.Jediné co nechtěl,aby mě neměl na svědomí."

Ano mohl by jí nechat někde ve křoví,ale ani to nechtěl.Že by se v něm v ten okamžik probouzela jeho lidská stránka?Že by mu konečně začalo záležet na někom jiném,než je on sám.Stěží.Jen chtěl prostě dál v klidu spát a ne se zabíjet myšlenkama,že někoho zabil.Stejně by každý poznal,kdo jí to dal.A určitě by nikomu nevymluvil,že si to udělala sama.
"Konečně,"prohodil,jakmile zastavil před místní nemocnicí.
Krátce se otočil na Niky.Ležela stále na zadním sedadle se zavřenýma očima.
"Modly se,aby jsi to přežila,"mluvil na ní,dolujíc její bezvládné tělo z auta.
Vzal ji do náruče a spěchal dovnitř.
"Pomozte mi někdo,"křičel již ode dveří.
Jako první si ho všimla drobná blondýnka na recepci.
Oběhla dvířka a spěchala mu naproti.
"Co se jí stalo?"zajímala se a sáhla Niky na čelo.
Piko se snažil vydýchat."Nevím.Našel jsem ji ležet na ulici,ale podle ruky bych tipoval,že je to asi fetačka."lhal.
Využil chvíle,kdy blondýnka odběhla přivolat pomoc.Položil jí na sedačky a utekl.Nechtěl s tím mít už nic společného.Co kdyby to opravdu nepřežila?Potom by ho museli vyslýchat.To fakt nechtěl. Raději se dal útěk.Neustálé volání od Šmejda odmítal .Bylo mu jasné,že si její zmizení spojí s ním a to ho štvalo ještě víc.Proč by mu jinak tak vytrvale volal.Ještě by to musel vysvětlovat jemu a to se mu opravdu nechtělo.Rozhodl se ,že bude dělat,jako kdyby ji dnes vůbec neviděl.
„Když budeš chtít,tak si jí najdeš sám,“pomyslel si,telefon hodil na sedadlo spolujezdce a snažil se co nejrychleji odjet.
„
Blondýnka položila telefon a spěchala zpět.
"Za chvíli je tu po..,"zasekla se.Jakmile zjistila,že v hale leží pouze Niky.
"Kam zmizel?"ptala se sama sebe a koukala halou směrem k východu.
To už na místo doběhli i přivolaní doktoři.
"Tak co se jí stalo,"ptal se jeden z doktorů,mezitím,co jí rukou nahmatával tep.
Blondýnka však neodpověděla.Stále nechápavě přemýšlela,kam mohl Piko utéci a proč.
"Lucie,slyšíte mě?"zavolal naléhavě.
Blondýnka se otočila.
"Přivezl jí nějaký mladík a říkal,že jí našel na ulici a myslí si,že je to fetačka."vysvětlovala.
Doktor zkoušel Nikyniny zornice.
"Hmm,tak jedeme na sál a modleme se,aby to přežila."neotálel,pomohl dostat její tělo na nosítka.
"A co jí tedy je?"zajímala se Lucie.
"Slečinka je určitě feťačka a nejspíš si píchla zlatou dávku."řekl a spěchal spolu s ostatními s Niky na sál.
Lucie pozorovala,jak mizí v hale.Nevědomky se otočila a na zemi spatřila ležet batoh.
Došlo jí, že je to té dívčiny a v neději že zjistí o koho jde se začala v batohu přehrabovat.
Měla štěstí.Našla doklady a dokonce i mobil.
Jako první jí zajímaly doklady.
"Nikola Novotná,"četla.Zarazila se na položce věk."16 let.Ježíši Kriste,tak mladá,"zděsila se.Doklady zavřela a vzala do ruky mobil.
"Maminka,sakra to nemá ani mámu ani tátu?Bratr,tady,"odběhla za přepážku a pomocí nemocničního telefonu,vytočila Filipovo číslo.
Ten slíbil,že se zítra odpoledne za Niky zastaví.
Lucii zarazilo Filipovo jednání.Do telefonu byl klidný,chvílemi i ironický.Neznepokojovalo ho ani,že by to Niky nemusela přežít.




Odpoledne přišla za Niky návštěva.
Ležela v posteli a četla si noviny,když v tom se ozvalo klepání na dveře.
Strnule pohlédla skrze noviny směrem ke dveřím.Nenapadl ji ani jeden člověk,který by toužil navštívit zrovna ji.
"Dále,"opatrně tedy zvolala.
"Ahoj Nikolo,"
"Brácha,"vykřikla.Byla zaskočena a potěšena.Vyřítila se z postele,aby ho mohla obejmout.Její snahu a nadšení Filip záhy zneškodnil.Stál pevně ve dveřích a kromě pozdravu od něho Niky neslyšela nic.
"Nepřišel jsem na návštěvu,"upozornil ji.
Niky se stáhl výraz ve tváři.Z úsměvu byl náhle výraz nepochopení.
"A proč jsi tedy přišel?Budeš mi zase nadávat a vyčítat,"připomínala mu,jak se k ní v poslední době choval.Otočila se od něho a popošla k oknu.
Odhrnula záclonu a podívala se do parku,na který měla skvělý výhled.
Očima se zastavila na dětském hřišti.Děti si tam hráli.Dováděli,měli radost ze života.Niky s povzdechem sledovala ty malý caparty,kteří ji tolik připomínaly jí a Filipa,když byli malí.
Na chvíli zavzpomínala.Hrávali si spolu od rána do večera.Denně chodili domu od bláta.Měli radost ,když se jejich maminka rozčilovala,že přišli pozdě a ještě k tomu špinaví.Měli se rádi.A hlavně měli jeden druhého.A ona od té doby každý den přemýšlí,kde se stala ta chyba,která odtrhla Filipovu lásku.
"Budeš se stěhovat,"uslyšela po chvíli.
Bleskurychle se otočila.
"Co-co-cože?????"koktala.
Tedˇ to byl Filip ,kdo popošel k oknu.
Byli jako figurky na šachovnici.
Střídali si místa,tak,aby se sobě vyhýbali.
"Nebudu ti to vysvětlovat.Babi s dědou rozhodli,že půjdeš z domu,"
Niky ztěžka polkla.To není možný,pomyslela si.Chtěla vysvětlení,jenže Filip byl neoblomný.Jako skála tvrdý , jako led studený.
"Chci je vidět,"prosila.
Filip sklopil oči a zároveňˇ sklonil hlavu."Oni tebe už ne!!"zněla jeho odpověď.
I jemu bylo ve skutečnosti líto,že musí tohle všechno říkat.Měl jí stále rád i když dělá to,co dělá,ale musel si svým chováním vydobýt respekt.A hlavně mu připomínala jejích vlastního otce-a toho on nenáviděl,z celého srdce.
Filip nikdy neviděl rozdíl mezi alkoholem a drogama.Bylo to pro něj stejné svinstvo a za tím názorem si chtěl stát i za cenu,že by se musel postavit proti člověku,kterého miloval nejvíce na světě-svoji sestru.
"U sestřiček máš věci.Večer si pro tebe přijede auto.A doufám,že se už neuvidíme."řekl.Chtěl sice dodat-alespoň do té doby než budeš čistá,ale ta věta,jakoby najednou zmizela.
"To přece nemůžeš,jsi můj brácha,"do očí se jí hrnuly slzy.
"Musím!Snad ti tam pomůžou,teda pokud to ještě jde,"stále odvracel tvář.Najednou jakoby se bál podívat pravdě do očí.Snad měl strach,podívat se na Niky.Nevydržel by to a musel by jí alespoň naposledy obejmout?Možná.
"Ale já jsem čistá.Jsem ok.Změnˇ to a já slibuju,že se fetu už nikdy nedotknu,"snažila se přimět Filipa,aby změnil rozhodnutí.

I přeš její velikou snahu ,to Filipa neobměkčilo.Jakmile se v pokoji objevila sestra,dal se na odchod.
Ve dveřích se ještě zastavil.Otočil se ,aby se naposledy alespoň pohledem,mohl rozloučit.
"To táta říkal taky,"hlesnul a odešel.
V tu chvíli Niky vše pochopila.On i babička s dědou jí odepsali.
Myslí si,že je stejná ,jako táta.Táta.to slovo teď možná nenáviděla víc než dříve.Sama moc dobře věděla,co udělal.Že zničil jí,mamince i Filipovi život,mu bylo jedno.Jednal jenom sám za sebe a ostatní mu bylo fuk.A při představě,že v očích svých nejbližších je stejná ,jako on se jí dělalo špatně.
A proto,když si pro ni večer opravdu přijeli dva chlapíci,odevzdaně s nimi nasedla do auta.Nevěděla kam jede,ale brala to tak, jak to bylo.
Bylo to pro ni ,jako jízdenka do neznáma.
Bylo jí všechno jedno.Přišla o mámu,nejlepší kamarádku,lásku a nyní i o zbytek rodiny.Byla sama,a proto jí nevadilo,že neví kam jede.I kdyby to mělo být do samotných horoucích pekel.

Konec první části.

Co bude s Niky dál?????
Dostane se do rize dívčího nápravného ústavu,kde se bude snažit najít nejen nové přátele,ale i samu sebe,ale bude se zde muset i potýkat s útoky vychovatelek a vyhýbat se hrubému násilí jedné z pacientek.
Uvidí ještě někdy Šmejda?Co bude s Pikem a zbytkem party?a co její rodina?Najde k nim cestu zpět?a je vůbec z tohoto ústavu možný návrat?to vše v dalším díle s názvem CATWOLK