Temný anděl - 2. Part

Když jsem přišel domů, stáhl jsem ze sebe ty hrozné džíny a košili, co mi mamka v jednom kuse nutí.
Zašel jsem si do ledničky, odkud jsem si vytáhl jogurt. Měl jsem hlad, přeci jenom jsem ve škole neobědval.
Sedl jsem si ke stolu s jogurtem v jedné ruce a se lžičkou v druhé.
Zatím co jsem jedl se mě zmocnil pocit, že mě někdo sleduje.
Nemohl jsem odhadnout, kdo nebo co to je, protože jednou to bylo za záclonou a hned potom mi to dýchalo na krk.
Málem jsem se z toho zbláznil, proto jsem šel do svého pokoje si zapařit GTA, ale ten někdo mě pořád sledoval.
Nepřestal, ani když jsem se procházel po pokoji, šel si pro minerálku nebo dokonce na záchod!
"Taylere, jsem doma!" ozvalo se ode dveří.
Máma! Nesmí vědět, že takhle šílím jen kvůli něčemu, co ani nevidím.
"Dobře," houkl jsem nazpět.
"Taylere! Pojď okamžitě dolů!" zařvala máma z přízemí.
I když jsem nevěděl, kvůli čemu máma tak šílí, poslušně jsem šel dolů za mámou.
Máma byla v obýváku a vypadala pořádně vyděšeně a naštvaně zároveň.
Pohlédl jsem tím směrem, kterým se dívala, a málem mi vypadly oči z důlků.
Na zemi byl rozsypaný celý obsah lednice od mrkví až po balené mléko.
"Co se tu stalo?!" zeptala se mě užasle máma. "Víš co by tomu řekl tvůj otec, kdyby přišel dřív než já?"
Naneštěstí jsem to věděl. Kdyby to táta zjistil, děsně by mě zmlátil, všechno mi sebral minimálně na rok a celou dobu by mi nadával.
Honem jsem se tam vrhl a všechno vrátil hezky tam, kde to bylo.
Ale něco mi nebylo pořád ještě jasné. Jak se to jídlo proboha dostalo z ledničky ven, když já jsem ho nevyndával a ani máma.
'Možná to byl ten, co mě celé odpoledne sleduje,' pomyslel jsem si. Sice mi to připadalo nepravděpodobné, ale bylo to to nejrozumnější vysvětlení, na které jsem přišel.
Odešel jsem zpět do pokoje a pokoušel se přijít na to, kdo mě tu celou dobu špicluje.
Přemýšlel jsem o tom dlouho do noci, ale nikdo mě nenapadl.
Už jsem byl unavený, proto jsem si lehl do postele. Samo sebou, že v tom, v čem jsem byl, a nevysprchovaý, protože jsem se bál, že by mě ten někdo mohl sledovat i ve sprše.
Sotva jsem si lehl do postele, usnul jsem.
Zdál se mi strašný sen.
Seděl jsem u psacího stolu s mobilem v ruce a hrál nějakou hru, když vtom se mi za uchem ozvala věta: "Za to, cos udělal, budeš pykat!"
Otočil jsem se a všiml jsem si, že za mnou stojí Wein!
Ano, ta Wein, kterou jsem dostal do nemocnice! Proč se mi o ní zdá?
Potom vytasila nůž a zamířila ho na mě.
Probudil jsem se! Aspoň že to byl jen sen. Ale co měl znamenat?
Potom jsem nemohl usnout. Převaloval jsem se z boku na bok až do rána.