"WR" - I. Závan

Kolem je bílo a taky spousta dveří. Chlapec jedny z nich pozoruje, když ho vyruší příval větru. Nekonečná chodba se naplní zvukem. Vzduch křičí - shodí osamělému šátek z hlavy, on po něm natahuje ruku, ale je pozdě. Pokouší se alespoň otočit a teprve v těchto chvílích se probouzí. Jeho kroky jsou drobné, nohy se přetahují o své místo s počasím a myšlenky se snaží porazit řev. Když dokáže otevřít oči, uvidí, ale nepochopí. Dveře jsou dokořán. Pár dalších staletých vteřin a prsty svírají kliku. Nový závan ho srazí na kolena. Tenhle má černé vlasy a chlapec ho dobře zná.