Zápisky pozustaleho ve Věčnosti
Zápisky pozustaleho ve Věčnosti
Vzpomínám na Tebe. Kdy jsme se poprvé potkali. Někde okolo roku 2008. Jak dlouho jsme se znali? Sedm nebo osm let. První cesty ven. Do tesca. Pohrouzeni. Do opojení. Do našeho města. Do společné přítomnosti. Do rovnosti dobrodružství.
Mezi stěnami. Mezi liturgii světla. Mezi Tvými démony. Vidim nás na cestě. Odrazime se vstříc lesu. Výlety byly vzdy osvobozující. Všechny ty naše tripy. Dobre i spatne. Sváry i vedra harmonie. Učení se o životě. Ulpivani na povrchu i v jeho hlubinách.
Na lednovém léde. V letním horku na kopci. Na šalvějim Na houbách. Na cestě v lesních zakrutech. Na slacku. Na papírech. Cestující životem a zážitky. Směrování do plna...do prázdna. Konec přišel tak brzy. Zeptal ses me jak vnímám budoucnost vesmír sebe sama.
Na prahu odpovědi. Sedim v divadle. Vzpomínám na Tvou osobnost. Na neuveritelne zápletky. Na souboje v parku. Na robustní nepricetnost. Na lovce vos, piráta silnic i krále večírku. Před bednama. V rausi a euforii. Srdce byla tvoje rozbuska. Katalyzátor na kolech. Vzdy v pohybu. V saltech almortalech. V blazenstvich i silenstvich.
Pánové v kulisarne pijí rum Morgan. Zasnim se do dálky. Mnohokrát jsem se roztesknil. Přicházím na věci které vse spletaji dohromady. Jaky to mel byt smysl? Jaky to mel byt úmysl. Každý hledáme smysl. A nacházíme jej v tom svem. Ve švech vesmírné pozornosti.
Ve dvojí jiternosti. V mnohe svornosti. V Tvém bláznovství a kamarádství. Je toho tolik co jsi řekl a udělal. Mnoho lidi Te melo rádo. Blízcí Tě milovali. Ptám se odkud prameni tyto mlhave niterne pohnutky. Zdroje tvého jednání jsou mi neznáme.
Mel jsi v srdci velkou bolest. Velkou lásku. Velký zármutek. Smutek žal radost i nenávist. Uprostřed sebe sama sobec na okraji misantrop co měl rád lidi byl k nim otevřeny. Zářil i když nebyl v deliriich. I když nebyl ve svem živlů. Jako jeden z mála lidi jehož pozitivita byla skutecna a mela sluneční barvu.
I tvůj příběh mel temné stránky. Jako každý příběh. Příběh. Jako beh tlukotu. Jako vroucí srdce společné vzpomínky. Klid na prahu pouste.
Mezi stěnami. Mezi liturgii světla. Mezi Tvými démony. Vidim nás na cestě. Odrazime se vstříc lesu. Výlety byly vzdy osvobozující. Všechny ty naše tripy. Dobre i spatne. Sváry i vedra harmonie. Učení se o životě. Ulpivani na povrchu i v jeho hlubinách.
Na lednovém léde. V letním horku na kopci. Na šalvějim Na houbách. Na cestě v lesních zakrutech. Na slacku. Na papírech. Cestující životem a zážitky. Směrování do plna...do prázdna. Konec přišel tak brzy. Zeptal ses me jak vnímám budoucnost vesmír sebe sama.
Na prahu odpovědi. Sedim v divadle. Vzpomínám na Tvou osobnost. Na neuveritelne zápletky. Na souboje v parku. Na robustní nepricetnost. Na lovce vos, piráta silnic i krále večírku. Před bednama. V rausi a euforii. Srdce byla tvoje rozbuska. Katalyzátor na kolech. Vzdy v pohybu. V saltech almortalech. V blazenstvich i silenstvich.
Pánové v kulisarne pijí rum Morgan. Zasnim se do dálky. Mnohokrát jsem se roztesknil. Přicházím na věci které vse spletaji dohromady. Jaky to mel byt smysl? Jaky to mel byt úmysl. Každý hledáme smysl. A nacházíme jej v tom svem. Ve švech vesmírné pozornosti.
Ve dvojí jiternosti. V mnohe svornosti. V Tvém bláznovství a kamarádství. Je toho tolik co jsi řekl a udělal. Mnoho lidi Te melo rádo. Blízcí Tě milovali. Ptám se odkud prameni tyto mlhave niterne pohnutky. Zdroje tvého jednání jsou mi neznáme.
Mel jsi v srdci velkou bolest. Velkou lásku. Velký zármutek. Smutek žal radost i nenávist. Uprostřed sebe sama sobec na okraji misantrop co měl rád lidi byl k nim otevřeny. Zářil i když nebyl v deliriich. I když nebyl ve svem živlů. Jako jeden z mála lidi jehož pozitivita byla skutecna a mela sluneční barvu.
I tvůj příběh mel temné stránky. Jako každý příběh. Příběh. Jako beh tlukotu. Jako vroucí srdce společné vzpomínky. Klid na prahu pouste.
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.