Sedim v šatně na Malé scéně a snazim si vzpomenout na postavy, které jsem vytvořil pro ilustraci me vášne a mého myšlenkového světa, který má vyrůst do soucasne umelecke platformy, v budoucnosti, jednoho krásného dne, zrající na dilo, nebo odkaz, filosofickou kontemplaci, plato idejí surrealistickeho charakteru a podvedomeho jednání slova ve jménu idejí.
Tyto postavy, byly více symbolickymi povahami než jednolitym proudem představivosti, ac hra nenapsana, mela mit povahu pohádky, temné krásy, ktera pod svým povrchem má hluboký a nesmazatelny význam. Predstavuji si, že Zelený princ bude hlavni postavou, ktera nejenom že ztělesňuje autonomní vesmír, ale svými rozmluvami monologickymi i tancem veršů s loutkou, zachraňuje tak potapejici se obraznost, ktera je mu milenkou a prostorem, pro který objevuje sve nove oči.
Původní příběh teto postavy je extraterestialni, mimozemského původu, ale i přes tento netradicni fakt postava oplývá citem, zvláštním druhém citu, je to cit pozorovatelskeho aspektu lidské rasy, prostředí nedokonceneho ostrova je původní model Země, je to naděje na to vybuduvat celkový nový most k humanite...má to byt takový myšlenkový Exupéry se svou jednoduchostí prostotou a lidskosti?
Zásadní roli v cele hře, ktera muže byt koncipovana a interpretovana i jako film, je trvání a paměť. Vniterna paměť zeleného prince před dopadem na Zemi, v tomto případe nějaký ostrov uprostřed Atlantiku, trvání ve hlase jeho existenci, v příběhu jsou mista o kterých se mluvi jen skrze metafory, což muže byt silným i slabym mistem cele hry.
Vic by se mi však vyplatilo kdybych psal a přímo utvarel chod těchto obrazu a myšlenek než je smeroval k teoretickym popisum a bazim jednoho zapisovatele, pocházejícího z putovneho domova jménem lidska mysl, dříve bylo domovem srdce, to je ta hořící touha a hybna síla mych tvůrčích ran triumfu a nepokojů, klid v přímém přenosu slibných stazi levandulove proudnosti zítřků.
...V podstatě nemůžu více než spojit s a oblibena témata a podat je s okouzlující hravosti mladého a napadite talentovaného tvurce sve hry. Stin v pozadí divakova hlasu jsou zakomponovane jako bytosti stredokruhu ostrova, ostrov není jej Země pevnina, je to symbol ostrovnosti unaseni i lyrickeho pásma konečnosti. Je v tom více nacházení než ztracení...
...zadne zápisky krotkych existenci, plné sudy zlosti, pytel marnosti, čepy zbytnosti, vroucí smysl hlasite beznaděje, jeviště hrůzy ze sebe sama, malatnost zrození, vic ega, pogromy existence, kolíky poroty, tvarnost zjevení, jištění těhotných zverstev, vernisáž nahoty a dechu z podbřišku liscich zmijí, jiskrneho pramenu, nizinate vody sedmych úst milenky rozpolcene touhou po kristalove kletba vlastni nesmrtelnosti, hostující tělo kapilár a arzenál namesicnich hruz. Zevrubna vrubna prutů básne sněmu hvězd...
----
Vidina. Čím byt. Blíže k cíli. Lf. levný fronta. Lavinova fermentace. Herecka invence. Dechove proporce. Ve vztahu k blizkym textum. Ve vztahu k dimenzim hlasu. Ve vztahu ke korespondenci cíle a touhy. Ve vztahu tvořivosti a naplnění. Plusy a minusy. Klady a zápory. Polarity. Forma identity.
...
Hrdlo Hoří a co budoucnost? Společna hra mix majk beaty vibrace vizualizace. Komplet hra způsoby seberealizace. Exprese. Supervize. Prace v divadle prace na světle. Těchto aspektech.
...
Prace s citem na vlastni image. Tak jak se vizualne reprezentuje v prostoru. Jak ji hybaji vnitřní procesy a způsob examinace mysli a její uplna kontrola. Posazene v kontrole dechu a procesech. Kořenových procesech povědomí. Lidského povědomí. My a mysl. Způsob branicniho dýchání a hlubší Hlasové orientace.