Zápisky postavy Zsedilka

Rozhodl jsem se dnes v tento sluneční středeční den napsat několik reflexi, dramaturgickych a scenarovych poznamek, ktere mi obzrejmi horizont a motivace a hlavně nejake niterne proměny a pomlky v hlase a vyzneni me postavy. Související s mojí osobnosti kterou ta postava zakrývá...

 ' nebot rozkryti vztahu teto postavy a me životní situace je mi tajemstvím, zkušenost ktera rozevira sve nuzky se probouzí v cestě nejednoho snu, ale především mam na mysli, ze jestli chci něco dělat, žit tím byt v tom vtělen, radovat se z odvedene prace, tvořit, moderovat atmosféru,  motivovat a vzrušovat opojení chtive publikum, kdekoliv se naskytne příležitost.

A hrát to je především velmi velka pokora a láska k teto dimenzi k dimenzi hlasu a duševní a fyzické psychofyzicke konstituce...je to především úvaha ktera mne vede skrze údolí lidských oči hlasu emocích az do vstupni sine ticha a noci. Má postava je přesvědčena, že její skutečný otec je na nebesích, nemanzelsky syn, bastardizovane genetické vzorce mého chápání se ji chopí ve světle skutečnosti...

V první scéně se objeví jen na hodině pěstitelských praci, pote při pionyrskem slibu a pak dvou samostatných scénách které si hodlám přenést do mysli konkretne a detailne s přechody a střihy v lidské psychostrukture.'

Zjistuji ze chci si souložit psychofyzikalne se světlem v prostoru na inscenaci pohybového improvizacniho divadla krutosti s ambientni temnou glitch stopou plnou náznaku šumu a posunku...

na konci dne...

cervena stopa ve scénáři...