Aztécký poklad: Kapitola osmnáctá

Letištní halou šel Tkanička a v těsném závěsu za ním pan Kelly. Oba dva mířili, spolu s několika dalšími lidmi, rovnou k letadlu. Bez dalšího zdržování s letenkami či odbavením. Tkanička šel zpříma a jeho výraz v obličeji všem radil, aby na něj raději nemluvili. Zjevně se stalo něco, co ho poměrně rozzlobilo. Artur Kelly kráčel pokorně za ním, ale zase ne tak moc pokorně, aby nevypadal podřadně. Věděl až moc dobře, co se stalo. Sice nechápal, co přesně má Tkanička v plánu, ale věděl, co ho k tomu dohnalo. Když mu zavolal ten kapitán, bouchl pěstí do stolu a řekl jenom, že tohle v plánu nebylo. Kelly nic víc nevěděl. Už dlouho sbíral odvahu. nakonec se rozhodl promluvit. 
"Pane?" začal opatrně. Následovala chvíle mlčení. "Pane? Já, když dovolíte, bych se rád na něco zeptal." další chvíle mlčení. Tkanička nehnul ani prstem a dál šel k letadlu. Kelly se však nedal odbýt, což by ho mohlo docela dobře stát život. 
"Pane, já nevím jestli jste mě slyšel," 
"Na co se chcete zeptat pane Kelly?" řekl nevraživě Tkanička. 
"Totiž," začal nejistě Kelly zaskočen šéfovým výpadem, "co hodláte dělat?" Tkanička se otočil a celý průvod tak, jako mávnutím hůlky, zastavil. Podíval se na Kellyho a nechal si zapálit doutník. 
"Vy víte pane Kelly," řekl, "že pan profesor Schwarz je chytrý muž." Kelly nevědomky přikývl.

"A zřejmě už jste přišel i na to, že právě toho jsem chtěl využít ,když jsem zjistil, že tu sošku má on a že míří k městu bohů." Kelly musel přiznat, že to opravdu tušil. hádal už dávno, že Tkanička nechtěl tu sošku prodat. Chtěl z ní uvolnit tu sílu. Chtěl provést ten obřad a vůbec všechno o čem se psalo v té knize. 
"Vy jste chtěl, aby přišel na to, jak tu sošku ovládat?" došlo Kellymu. 
"Zajisté." řekl Tkanička, "Ale nechtěl jsem aby se to dostalo takhle daleko." 
"Jak daleko?" 
"Tak, že se možná potopí i se soškou a knihou ještě před tím, než tu moc vůbec dokáže ovládat." řekl Tkanička a vydal se k letadlu. 
"A to víte jak?" zakřičel za ním Kelly. Tkanička se otočil a vyndal doutník z pusy. 
"Vůbec tomu totiž nerozumí tak, jak jsme si všichni mysleli. A teď už to ví i ta soška. A to není dobré ani pro něj, ani pro nás." Pak beze slova nastoupil do letadla.