Kap. 36 Katin sen

O několik desítek kilometrů více na východ na Toma myslela jiná dívka. Byla to Katy, která nemohla usnout. „Se mnou už vážně není všechno v pořádku. Tommy je u Octavia, ve větším bezpečí a pohodlí než kdy jindy, a já se tady převaluju už aspoň hodinu, celá nesvá, co s ním je,“ vzdechla.

Natáhla se pro sklenku a napila se vody. Minuty se měnily v hodiny a Katy stále hleděla do tmy. Konečně jí klesla víčka a ona se vydala do říše snů. Jenže tuto noc ji nečekal žádný obyčejný a už vůbec ne příjemný. Katy z něho vzbudil její vlastní výkřik. Venku pomalu svítalo.

Unaveně vstala a sešla do kuchyně. Začala chystat snídani, ale noční můra jí nešla z hlavy. Takhle živé sny nemívala často, ale když je měla, něco znamenaly.

„Nemohla jsi spát?“ zeptal se jí otec, jenž přišel za zvuky.

„Zdál se mi živý sen,“ odpověděla Katy s ustaraně staženým obočím.

„Ach tak, a o čem?“ zeptal se otec vážně. Všichni v rodině si byli vědomi, že Katino snění není jen obyčejnou zábavou, kterou si mozek v noci vymýšlí, aby se zabavil. Po matce zdědila tuhle schopnost předvídání a nikdo z nich nebral tyhle předtuchy na lehkou váhu.

„Zdálo se mi o Tomovi. Letěl na zlatém vlákně, jako létají pavouci. Chtěla jsem ho zachytit, ale vítr ho odvál a on skončil v bílé květině. Jen… její květ vypadal spíš jako plameny,“ zahleděla se na pečivo v ošatce.

Carl přemýšlel, zlaté vlákno ho znepokojovalo. Všichni věděli, že zlatou nití, kterou tká Bondadosa, je spojen Alma-Espíritu s tělem a že jejím přestřižením dojde k rozdělení těchto částí při smrti člověka.

„Tak uvidíš, třeba se ti dnes v noci bude zdát něco dalšího, co to vysvětlí. Tommy je u Octavia, tam je jistě v pořádku,“ odpověděl otec, ale samotného ho to moc neuklidnilo. Katy s Tomem měli na sebe silnou. U Katy, jako bílé andělky, byla tahle schopnost ještě prohloubena. Často poznala i na dálku, že s Tomem něco je. Takže její zlá předtucha za současného Tomova stavu neslibovala nic dobrého.

„Hm, možná,“ pokývala Katy. Ostatně často to tak bylo, že musela počkat několik nocí, než sdělení pochopila.

Přišli Daniel s Miri. Všichni se nasnídali a rozletěli za svými povinnostmi.

Jenže Katy nešel sen z hlavy ani ve škole. Měla pocit, že tohle není jedna z těch zpráv na pokračování, že tohle už bylo celé a ona nemá sedět v lavici, ale má vyhledat bratra.

Nakonec to nevydržela a upřela svůj vnitřní zrak k Tomovi. „Něco je špatně. Musím ho najít. Něco mu hrozí.“